ABSTRAKTA 30. konference Duševní zdraví mládeže 7.–8. 11. 2024 Hotel Continental Brno HLAVNÍ PARTNER:
2 30. KONFERENCE DUŠEVNÍ ZDRAVÍ MLÁDEŽE 7.–8. 11. 2024 / Hotel Continental Brno INFORMACE Základní informace Pořadatel Sekce dětské a dorostové psychiatrie PS ČLS JEP ve spolupráci s Psychiatrickou klinikou FN Brno a MU Brno Prezidentka konference MUDr. Petra Uhlíková Vědecký sekretář MUDr. Pavel Theiner, Ph.D. Organizátor Solen, s. r. o. Zpracovala a vydala společnost SOLEN, s. r. o. Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc, IČ: 25553933, Grafické zpracování a sazba: DTP SOLEN Vydavatel nenese odpovědnost za údaje a názory autorů jednotlivých článků. Reprodukce obsahu je povolena jen s přímým souhlasem redakce. ISBN 978-80-7471-515-0
3 30. KONFERENCE DUŠEVNÍ ZDRAVÍ MLÁDEŽE 7.–8. 11. 2024 / Hotel Continental Brno PROGRAM PROGRAM / ČTVRTEK / 7. 11. 2024 8.45–9.00 Slavnostní zahájení 9.00–9.30 Plenární přednáška k životnímu jubileu: Hledání biomarkerů ADHD – I. Drtílková 9.30–10.15 SYMPOZIUM – Lůžková zařízení se představují I. gestor: P. Theiner Info okénko o oddělení dětské a dorostové psychiatrie PK FN Brno – I. Kupcová Dětská psychiatrická klinika FN Motol – I. Dudová Dětské a dorostové oddělení Psychiatrické kliniky FN Plzeň – A. Hodková Dětská a dorostová psychiatrie ve FN Ostrava – J. Uhlíř 10.15–10.25 SYMPOZIUM Firmy MEDIS gestor: H. Ošlejšková Poruchy spánku u dětí s autismem – P. Danhofer 10.25–10.45 COFFEE BREAK 10.45–12.15 SYMPOZIUM I, DPK FN MOTOL gestor: M. Hrdlička Adolescenti v ohrožení: krize a odolnost – M. Hrdlička Narušení čichových funkcí u psychických onemocnění – D. Kolouch Specifika schizofrenie s časným začátkem – od symptomů k terapii – J. Kerner Emočně nestabilní adolescent a rodina – K. Kantor 10.45–12.15 WORKSHOP I vede: J. Homola, Z. Koubková D-BOAT: Na vlně zážitku (praktické seznámení se základními principy DBT) 12.15–13.30 POLEDNÍ PŘESTÁVKA Legenda: sál 1 sál 2 spojené sály 1 a 2 workshop
4 30. KONFERENCE DUŠEVNÍ ZDRAVÍ MLÁDEŽE 7.–8. 11. 2024 / Hotel Continental Brno PROGRAM 13.30–15.00 SYMPOZIUM II, PSYCHIATRIZACE ADOLESCENCE gestor: P. Uhlíková Nárůst medicinalizace dětí v ČR aneb Co bychom si dnes počali s Tomem Sawyerem – J. Vevera Sebeposuzovací škály v psychiatrii. Dobrý služebník, ale zlý pán – M. Kopeček Důvody registrace dětí a adolescentů v nově otevřené pedopsychiatrické ambulanci – P. Uhlíková Emoční poruchy v dospívání – V. Buchtová 13.30–15.00 SYMPOZIUM III, OPAŘANY gestor: M. Goetz Implementace Multi-family therapy do programu pro léčbu poruch příjmu potravy v Dětské psychiatrické nemocnici Opařany – E. Vetrák, H. Strnadová Na vlně D-BOAT (Dialektická Behaviorální Opařanská Adolescentní Terapie) – L. Šnajderová, A. Shumlyansky Ztraceni ve zdravotně-sociálním pomezí (děti s komplexními neurovývojovými poruchami a chováním náročným na péči při přechodu z následné lůžkové do pobytové sociální péče) – J. Vrba, V. Melicherová 15.00–16.30 SYMPOZIUM IV, PŘEDČASNĚ NAROZENÉ DĚTI gestor: I. Dudová Prematurita: projevy a proměny v čase – D. Marková Výskyt psychiatrických poruch u předčasně narozených dětí – I. Dudová Obraz kognitivní výkonnosti dětí narozených s perinatální zátěží – A. Maulisová Psychoterapie u dětí s perinatální zátěží – K. Matoušová 15.00–16.30 SYMPOZIUM V, MULTIDISCIPLINÁRNÍ SPOLUPRÁCE gestor: J. Uhlíř Multidisciplinárna starostlivosť o pacientku so závažným sebapoškodzovaním – J. Jurík Zkušenosti s programem Triple P ve FN Ostrava – J. Uhlíř Funkce nově vznikajících terénních týmů dětského duševního zdraví – M. Zimmermannová, E. Slezáková Násilí páchané na dětech z pohledu policie ČR – J. Chmelová 16.30–17.00 COFFEE BREAK PROGRAM / ČTVRTEK / 7. 11. 2024
5 30. KONFERENCE DUŠEVNÍ ZDRAVÍ MLÁDEŽE 7.–8. 11. 2024 / Hotel Continental Brno PROGRAM 17.00–18.30 SYMPOZIUM, Lůžková zařízení se představují II. gestor: P. Theiner DPN Opařany – M. Goetz Oddělení dětské a dorostové psychiatrie PN Havlíčkův Brod – T. Havelka Současnost a budoucnost dětské psychiatrie v PN Kroměříž – I. Sedlaříková, M. Hicklová PN Bohnice – dětské a dorostové oddělení – M. Považan Představení Oddělení dětské a adolescentní psychiatrie v Liberci – L. Vitáková Historie a současnost DO PN Opava – D. Trávníčková DPN Velká Bíteš – E. Rodák Dětské oddělení PL Šternberk – E. Rozsívalová DPN Louny dnes – N. Přibilová 18.30–19.15 Valná hromada Sekce dětské psychiatrie Psychiatrické společnosti ČLK JEP 20.00 Společenský večer PROGRAM / ČTVRTEK / 7. 11. 2024
6 30. KONFERENCE DUŠEVNÍ ZDRAVÍ MLÁDEŽE 7.–8. 11. 2024 / Hotel Continental Brno PROGRAM PROGRAM / PÁTEK / 8. 11. 2024 8.30–10.00 SYMPOZIUM VI, AUTISMUS, NÁSILÍ gestor: L. Stárková Proč provádět genetické vyšetření u dětí s PAS? – L. Stárková Distanční diagnostika PAS: alternativa během pandemie a potenciál pro běžnou praxi – L. Stroupková Homicidálne myšlienky u pacienta s poruchou autistického spektra – J. Adam Ferenčíková Agresivní smýšlení u adolescentů: výběr kazuistik – J. Blagová 10.00–10.15 COFFEE BREAK 10.15–11.45 SYMPOZIUM VII, FUNKČNÍ PORUCHY, DISOCIACE gestor: P. Danhofer Funkční poruchy hybnosti u dětí a adolescentů – M. Vyhnalová Prognóza a management dětí a dospívajících s funkční poruchou hybnosti – P. Danhofer „Tak koho je to pacient?“ – Katatónna schizofrénia u pacienta s opakovane nepreliečenou boreliózou – D. Vášáryová Disociace a fragmentace osobnosti jako důsledek traumatické zkušenosti v dětství – J. Schmidtová, P. Štěpánek 10.15–11.45 WORKSHOP II vede: P. Spurný Využití projektivních nástrojů BLOB v podpoře duševního zdraví žáků 11.45–12.00 COFFEE BREAK 12.00–13.00 SYMPOZIUM VIII, VARIA gestor: P. Theiner Kazuistiky so zlým koncom a ich dopad na psychické zdravie zdravotníkov – M. Vatrál Deteriorace kognitivních funkcí u adolescentů při užívání kanabinoidů – F. Nekvapil, J. Podlipný Platforma IPREV a jeho role v systému prevence vzniku duševního onemocnění dětí a dospívajících – systémový nástroj pro práci – J. Šejvl 13.00 ZAKONČENÍ KONFERENCE
7 ČTVRTEK / 7. 11. 2024 / 9.30–10.15 hod. SYMPOZIUM – LŮŽKOVÁ ODDĚLENÍ SE PŘEDSTAVUJÍ I. Dětská a dorostová psychiatrie ve FN Ostrava MUDr. Jan Uhlíř Psychiatrické oddělení, Fakultní nemocnice Ostrava Dětská a dorostová psychiatrie ve Fakultní nemocnici v Ostravě nabízí moderní péči o děti s dušvním onemocněním. Kromě ambulantní pedopsychiatrické a psychologické péče poskytuje také péči konziliární. Velikou předností ostravské dětské psychiatrie je multidisciplinární tým pro děti a dorost a také denní stacionář, a to jak pro děti mladšího školního věku, tak pro adolescenty. 30. KONFERENCE DUŠEVNÍ ZDRAVÍ MLÁDEŽE 7.–8. 11. 2024 / Hotel Continental Brno ABSTRAKTA
8 SYMPOZIUM SPOLEČNOSTI MEDIS Poruchy spánku u dětí s autismem doc. MUDr. Pavlína Danhofer, Ph.D. Medis Pharma s.r.o., Praha Přednášející doc. MUDr. Pavlína Danhofer, Ph.D., je přednostkou Kliniky dětské neurologie LF MU a FN Brno a vedoucí Centra pro diagnostiku a výzkum neurovývojových poruch ve FN Brno. Specializuje se na problematiku neurovývojových poruch u dětí, především ADHD a autismu, v poslední době vede multioborový tým pro diagnostiku a léčbu funkčních neurologických poruch. Poruchy autistického spektra jsou v posledních letech charakterizovány dramaticky vzrůstající prevalencí, dle americké CDC nyní postihují až 3 % dětí. Důležité je, že až 80 % dětí s autismem trpí poruchami spánku, a to jak potížemi s usínáním, udržením spánku i časným probouzením. Zodpovědná je za to dysregulace produkce melatoninu, kdy dochází k poklesu jeho tvorby v noci, a naopak vyšším hladinám přes den. V současnosti jsou možnosti léčby poruch spánku u dětí s PAS víceúrovňové. V první řadě je důležité dbát na dodržování pravidelného režimu a desatera spánkové hygieny, což samozřejmě u dětí s PAS nemusí být snadné. Další možností léčby je melatonin s prodlouženým uvolňováním, který je indikován v léčbě poruch spánku u dětí s autismem ve věku 2–18 let nebo v léčbě poruch spánku u dětí se syndromem Smithové-Magenisové. Prezentace představuje naše zkušenosti s melatoninem s prodlouženým uvolňováním u dětí s PAS, jeho účinnost a bezpečnostní profil. ČTVRTEK / 7. 11. 2024 / 10.15–10.25 hod. 30. KONFERENCE DUŠEVNÍ ZDRAVÍ MLÁDEŽE 7.–8. 11. 2024 / Hotel Continental Brno ABSTRAKTA
Slenyto 5mg dostupné od 1. 12. 2024 s úhradou ZP melatoninum Dobré noci. Lepší dny. Přípravek Slenyto je určen k léčbě insomnie u dětí a dospívajících ve věku 2 – 18 let s poruchou autistického spektra (autism spectrum disorder, ASD) a/nebo s neurogenetickými poruchami s aberantní 24 hodinovou sekrecí melatoninu a/nebo nočním probouzením, kde nejsou opatření v oblasti hygieny spánku dostatečná. Zkrácené informace o léčivém přípravku Název léčivého přípravku: Slenyto 1 mg tablety s prodlouženým uvolňováním; Slenyto 5 mg tablety s prodlouženým uvolňováním. Složení: Slenyto 1 mg tablety s prodlouženým uvolňováním: Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje melatoninum 1 mg. Slenyto 5 mg tablety s prodlouženým uvolňováním: Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje melatoninum 5 mg. Terapeutické indikace: Přípravek Slenyto je určen k léčbě insomnie u dětí a dospívajících ve věku 2 – 18 let s poruchou autistického spektra (autism spectrum disorder, ASD) a/nebo s neurogenetickými poruchami s aberantní 24 hodinovou sekrecí melatoninu a/nebo nočním probouzením, kde nejsou opatření v oblasti hygieny spánku dostatečná. Dávkování a způsob podání: Dávkování: Doporučená zahajovací dávka přípravku Slenyto jsou 2 mg. Pokud se neobjeví dostatečná odpověď, má být dávka zvýšena na 5 mg, přičemž maximální dávka je 10 mg. Přípravek Slenyto se má užívat jednou denně, půl až hodinu před spaním, s jídlem nebo po jídle. Zvláštní populace: viz úplný SPC. Způsob podání: Perorální podání. Tablety se polykají celé. Tablety se nesmí lámat, drtit ani kousat, protože by tím ztratily vlastnosti prodlouženého uvolňování. Aby se tablety lépe a snáze polykaly, mohou se přidávat do jídla. Jsou-li tablety zamíchány do jídla nebo pití, musí být užity okamžitě. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. Zvláštní upozornění a opatření pro použití: Ospalost: Melatonin může způsobit ospalost. Přípravek se proto má užívat opatrně, pokud je pravděpodobné, že ospalost může vést k ohrožení bezpečnosti. Autoimunitní onemocnění: Neexistují žádné klinické údaje týkající se užívání melatoninu u jedinců s autoimunitním onemocněním. Melatonin se proto nedoporučuje používat u pacientů s autoimunitním onemocněním. Laktóza: Přípravek Slenyto obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce: Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých. Metabolismus melatoninu je hlavně zprostředkován enzymy CYP1A. Proto je možná interakce mezi melatoninem a jinými léčivými látkami v důsledku jejich účinku na enzymy CYP1A. Nedoporučuje se současné užívání následujících léčivých přípravků: fluvoxamin, alkohol, benzodiazepiny/nebenzodiazepinová hypnotika, thioridazin a imipramin. Souběžné užívání následujících léčivých přípravků je třeba pečlivě zvážit: 5- nebo 8-methoxypsoralen, cimetidin, estrogeny, inhibitory CYP1A2, jako jsou například chinolony (ciprofloxacin a norfloxacin), induktory CYP1A2, jako je karbamazepin a rifampicin. Kouření: Je známo, že kouření indukuje metabolismus CYP1A2, může být nutná úprava dávkování. Inhibitory syntézy prostaglandinů (NSAID), jako je kyselina acetylsalicylová a ibuprofen, podané večer mohou v rané části noci snížit hladiny endogenního melatoninu až o 75 %. Pokud je to možné, pacienti se mají podání NSAID ve večerních hodinách vyhnout. Betablokátory mohou potlačit noční uvolňování endogenního melatoninu, a proto mají být podávány ráno. Nežádoucí účinky: Časté: změny nálady, agresivita, podrážděnost, somnolence, bolest hlavy, náhlý nástup spánku, sinusitida, únava, kocovina. Zvláštní opatření pro uchovávání: Uchovávejte při teplotě do 30 °C. Držitel rozhodnutí o registraci: RAD Neurim Pharmaceuticals EEC SARL, 4 rue de Marivaux, 75002 Paris, Francie, e-mail: regulatory@neurim.com. Registrační číslo(a): EU/1/18/1318/001, EU/1/18/1318/003, EU/1/18/1318/005. Datum revize textu: 08/2024. Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis. Tento léčivý přípravek je hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Dříve než předepíšete tento přípravek, seznamte se s úplným souhrnem údajů o přípravku, který je k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu nebo na adrese držitele rozhodnutí o registraci. CZ-SLE-1024-002 PHARMACEUTICALS
10 SYMPOZIUM I. – DPK FN MOTOL Adolescenti v ohrožení: krize a odolnost prof. MUDr. Michal Hrdlička, CSc. Dětská psychiatrická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha Koronavirová krize, válka na Ukrajině a následná energetická a ekonomická krize v Evropě spustily synergním působením společenský proces, který německý kancléř Olaf Scholz označil jako „přelom věků“ (německy Zeitenwende). Tento negativní proces vedl v oblasti zdravotnictví mimo jiné k dramatickému nárůstu péče v dětské psychiatrii, zejména u populace adolescentních dívek. Konkrétní čísla ukazují několikanásobný nárůst úzkostí, depresí, sebepoškozování a sebevražedných pokusů jak v mezinárodním měřítku, tak i u nás. Méně se však mluví o příčinách a souvislostech těchto jevů. Dopady spojené konkrétně s koronavirovou krizí jsou jasně srozumitelné a vyplývaly z působení lock-downů a sociální izolace. Koronavirová krize a další následné krize však také katalyzovaly dlouhodobé společenské trendy, jejichž kořeny sahají ještě hluboko před rok 2020. Těmto se budeme v přednášce především systematicky věnovat. Rozebereme konkrétně oslabení principu odložené spotřeby, koncept pasivního štěstí, změnu ideálu doby, generační rozdíly, závislost na sociálních sítích a pokles odolnosti vlivem hyperprotektivní výchovy. Klíčovým preventivním úkolem v pedopsychiatrii dnes je propracovat a uvést do praxe způsoby, jak posilovat odolnost dětské a dopívající populace. Podpořeno interním grantem č. 6030 v rámci projektu (Ministerstva zdravotnictví) koncepčního rozvoje výzkumné organizace 00064203 (FN MOTOL). Emočně nestabilní adolescent a rodina MUDr. Kryštof Kantor Dětská psychiatrická klinika FN Motol, Praha, Klinika psychiatrie LF UP v Olomouci Potíže spojené s emoční nestabilitou jsou v adolescenci časté a diagnostikování poruchy osobnosti už v tomto věku se stává běžnější. Jedná se o významnou skupinu pacientů, obzvlášť když uvážíme, že se tato porucha vyskytovala až u 76 % adolescentů, kteří vyhledali péči pro suicidální úvahy. Rodinné prostředí hraje roli při vzniku emočně nestabilní poruchy osobnosti a zároveň jsou blízcí těmito potížemi také významně zasaženi. Práce s rodinným prostředím adolescentního pacienta je nezbytná. Existuje několik terapeutických postupů, které byly adaptovány i pro emočně nestabilní adolescenty a vykazují efektivitu v jejich léčbě. Tyto terapeutické programy zahrnují v různé míře také zapojení rodiny. Přednáška si klade za cíl shrnout současné poznatky o rodině a emoční nestabilitě v adolescenci a také o možnostech zapojení rodiny v rámci léčby. Podpořeno interním grantem č. 6030 v rámci projektu (Ministerstva zdravotnictví) koncepčního rozvoje výzkumné organizace 00064203 (FN MOTOL). ČTVRTEK / 7. 11. 2024 / 10.45–12.15 hod. 30. KONFERENCE DUŠEVNÍ ZDRAVÍ MLÁDEŽE 7.–8. 11. 2024 / Hotel Continental Brno ABSTRAKTA
11 WORKSHOP I. D-BOAT: Na vlně zážitku (praktické seznámení se základními principy DBT) MUDr. Jan Homola, PhDr. Zuzana Koubková Dětská psychiatrická nemocnice Opařany Náplní workshopu je představení klíčových DBT přístupů (dialektika, validace, změna chování) v praktické práci s kazuistickým příběhem. Budete moci zažít všímavostní cvičení jakožto základní předpoklad pro další dovednosti. Provedeme Vás názornou ukázkou práce s životními cíli a hierarchií chování v terapii s klienty se sebepoškozujícím se jednáním. Důraz je kladen na praktičnost a možnost využití principů ve své praxi. ČTVRTEK / 7. 11. 2024 / 10.45–12.15 hod. 30. KONFERENCE DUŠEVNÍ ZDRAVÍ MLÁDEŽE 7.–8. 11. 2024 / Hotel Continental Brno ABSTRAKTA
12 ČTVRTEK / 7. 11. 2024 / 13.30–15.00 hod. SYMPOZIUM III. – OPAŘANY Implementace Multi-family therapy do programu pro léčbu poruch příjmu potravy v Dětské psychiatrické nemocnici Opařany MUDr. Emil Vetrák, Mgr. Helena Strnadová Dětská psychiatrická nemocnice Opařany Cílem příspěvku je představení programu pro léčbu pacientů s poruchami příjmu potravy (zkráceně PPP programu) v DPN Opařany se zaměřením na implementaci Multifamily-therapy pro mentální anorexii a mentální bulimii (zkráceně MFT) prof. Ivana Eislera. V úvodu bude představena aktuální podoba PPP programu realizovaná v našem zařízení. Následovat bude prezentace konceptu MFT a naší modifikace tohoto ambulantního programu do formy uskutečnitelné v rámci lůžkové péče, včetně souvisejících změn přístupu k léčbě PPP v našem zařízení. Druhá část se zaměří na naše dosavadní zkušenosti společně se zpětnou vazbou získanou od zúčastněných rodin. Závěr bude věnován našim výhledům a plánům do budoucna. Na vlně D-BOAT (Dialektická Behaviorální Opařanská Adolescentní Terapie) – řetězová analýza v DBT – klíč k pochopení a změně maladaptivních vzorců chování Mgr. Lucia Šnajderová, Mgr. Aneta Shumlyansky Dětská psychiatrická nemocnice Opařany Cílem příspěvku je představení řetězové analýzy (ŘA), klíčového nástroje dialekticko-behaviorální terapie (DBT), vedoucího k efektivnímu pochopení a změně komplexních vzorců chování a emočních reakcí. První část příspěvku zasadí ŘA do kontextu DBT, představí její základní principy, popíše proces jejího využití. V části druhé na konkrétním příkladu ukážeme, jak může tento nástroj klientům pomoci lépe pochopit jejich vlastní chování a emoční reakce a zároveň zvědomovat a posilovat efektivní strategie zvládání a adaptivní chování. ŘA nejen zvyšuje sebereflexi a sebepoznání klientů, ale také poskytuje terapeutům univerzální metodu, která může být využita bez ohledu na terapeutické pozadí. Tento nástroj přispívá k celkové kvalitě života klientů tím, že zviditelňuje jejich zranitelné oblasti a podporuje rozvoj konkrétních strategií pro zvládání obtížných situací. 30. KONFERENCE DUŠEVNÍ ZDRAVÍ MLÁDEŽE 7.–8. 11. 2024 / Hotel Continental Brno ABSTRAKTA
13 Ztraceni ve zdravotně-sociálním pomezí: děti s komplexními neurovývojovými poruchami a chováním náročným na péči při přechodu z následné lůžkové do pobytové sociální péče MUDr. Jaroslav Vrba, MUDr. Vladana Melicherová Dětská psychiatrická nemocnice Opařany Přednáška se zaměří na klíčové výzvy, kterým čelí děti s komplexními neurovývojovými poruchami a chováním náročným na péči během hospitalizace na lůžkovém oddělení. Nejprve představíme současnou praxi a trendy v péči o tyto pacienty s důrazem na nefarmakologické terapeutické přístupy, jako je behaviorální analýza a podpora pozitivního chování (PBS). Na základě vybraných kazuistik bude prezentována problematika zdravotně-sociálního pomezí, ve kterém často dochází k neadekvátnímu prodlužování hospitalizací a tím i ke zhoršování stavu pacientů. Analýzou těchto případů poukážeme na klíčové oblasti pro zlepšení spolupráce mezi zdravotnickým zařízením a širším systémem sociální péče a nabídneme doporučení pro efektivnější přechod těchto dětí do pobytových sociálních služeb s cílem prevence systémové traumatizace a zvýšení kvality života pacientů. ČTVRTEK / 7. 11. 2024 / 13.30–15.00 hod. 30. KONFERENCE DUŠEVNÍ ZDRAVÍ MLÁDEŽE 7.–8. 11. 2024 / Hotel Continental Brno ABSTRAKTA
14 SYMPOZIUM IV. – PŘEDČASNĚ NAROZENÉ DĚTI Výskyt psychiatrických poruch u předčasně narozených dětí doc. MUDr. Iva Dudová, Ph.D. Dětská psychiatrická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha Úvod: Předčasně narozené děti jsou rizikovou skupinou pro rozvoj psychických příznaků a psychiatrických poruch. Výskyt některé duševní poruchy je udáván jako 3–4× vyšší v porovnání s osobami narozenými v termínu. V projektu „Péče o duševní zdraví předčasně narozených dětí“ podpořeném z Fondů EHP/Norska 2014–2021 jsme pomocí screeningových a diagnostických metod a psychiatrického a psychologického vyšetření zkoumali výskyt psychiatrických poruch a/nebo psychických příznaků u dětí s porodní hmotností pod 1500 g. Metodika: Skupina 110 předčasně narozených dětí s porodní hmotností pod 1500 g ve věku 9–15 let byla vyšetřena psychiatrem se specializovanou způsobilostí v oboru dětská a dorostová psychiatrie. Psychologické vyšetření probíhalo pod vedením psychologa atestovaného pro obor dětská klinická psychologie. Výsledky: Průměrný věk souboru byl 11,9 ± 2,1 let, podíl chlapců a dívek byl 56 : 54. Průměrná porodní hmotnost byla 881,3 ± 246,4 g. Psychiatrická porucha byla potvrzena či nově stanovena u více než třetiny souboru (40 dětí; 36,4 %). Nejvíce zastoupená byla hyperkinetická porucha – porucha aktivity a pozornosti (21 dětí; 19,1 %) následovaná specifickými poruchami učení (19 dětí; 17,3 %). Rozdíl ve výskytu hyperkinetické poruchy mezi chlapci a dívkami byl vysoce signifikantní (18 : 3; p < 0,001). Mentální retardace byla diagnostikována u 6,5 % souboru, porucha autistického spektra u 4,5 % souboru. Tiková porucha a úzkostná porucha byly shodně zastoupeny (2,7 %). U třetiny souboru byly přítomny příznaky psychických poruch (úzkostné a autistické rysy a příznaky hyperkinetické poruchy), které ale plně nenaplňovaly kritéria pro danou poruchu. Následná specializovaná péče byla doporučena u téměř poloviny všech dětí v souboru. Závěr: Včasný záchyt duševní poruchy a zajištění specializované péče (psychiatrické, psychologické, psychoterapeutické) jsou nezbytnými předpoklady pro zmírnění negativních dopadů psychických poruch u rizikové populace předčasně narozených dětí. Podpořeno MZ ČR – RVO, FN v Motole 00064203 ČTVRTEK / 7. 11. 2024 / 15.00–16.30 hod. 30. KONFERENCE DUŠEVNÍ ZDRAVÍ MLÁDEŽE 7.–8. 11. 2024 / Hotel Continental Brno ABSTRAKTA
15 Obraz kognitivní výkonnosti dětí narozených s perinatální zátěží PhDr. Alice Maulisová, Ph.D. Oddělení klinické psychologie FN Motol, Praha Katedra psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Ve sdělení budou referovány výstupy dlouhodobého kognitivního sledování dětí z populace zatížené perinatálními riziky vázanými na extrémně nízkou a velmi nízkou porodní váhu. Jedná se o soubor 110 dětí dvou věkových kategorií (10 a 14 let), které byly ve spolupráci Centra komplexní péče KPDPM VFN a DPK 2. LF UK a FNM komplexně psychologicky vyšetřeny s cílem posoudit výskyt a dynamiku psychických poruch a/nebo příznaků a neuropsychologických odchylek. Inteligenční úroveň dětí ve studii byla zjištěna jako srovnatelná s běžnou populací, výskyt dětí s mentální retardací byl však procentuálně vyšší. U dětí s přidruženými psychiatrickými poruchami byly v inteligenční výkonnosti nalezeny dílčí nápadnosti, psychiatrická zátěž pro ně znamenala prohloubení nerovnoměrností v kognitivním profilu. Sdělení podpořeno projektem Ministerstva zdravotnictví koncepčního rozvoje výzkumné organizace 00064203 FN MOTOL. Výstup vznikl i v rámci programu Cooperatio, poskytovaného Univerzitou Karlovou, vědní oblast Health Sciences, řešeného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Psychoterapie u dětí s perinatální zátěží Mgr. Kristýna Matoušová Klinika pediatrie a dědičných poruch metabolismu VFN a 1. LF UK, Praha a Katedra psychologie FF UK, Praha Výstupy z psychoterapeutické praxe při práci s dětmi a jejich rodinami v rámci Centra komplexní péče o děti s perinatální zátěží v rámci projektu „Péče o duševní zdraví předčasně narozených dětí“. Psychoterapie byla doporučena u téměř čtvrtiny dětí ze sledované skupiny (26 ze 110 dětí). Péče vycházela z indikace na základě psychologického a psychiatrického vyšetření, anamnézy a rozhovoru s dítětem/s rodiči. Přestože záchyt psychiatrických poruch byl významně vyšší u chlapců, psychoterapie byla doporučena stejně často dívkám i chlapcům. Způsob práce byl přizpůsobován schopnostem a možnostem jednotlivých dětí a vycházel primárně z postmoderních psychoterapeutických směrů. U mladších dětí byla spolupráce opřena o hru, výtvarné techniky, pohyb a další psychoterapeutické pomůcky. U starších dětí převládala verbální složka psychoterapie. Kromě individuální psychoterapie způsob práce zahrnoval i rodinnou a skupinovou psychoterapii. ČTVRTEK / 7. 11. 2024 / 15.00–16.30 hod. 30. KONFERENCE DUŠEVNÍ ZDRAVÍ MLÁDEŽE 7.–8. 11. 2024 / Hotel Continental Brno ABSTRAKTA
16 SYMPOZIUM V. – MULTIDISCIPLINÁRNÍ SPOLUPRÁCE Funkce nově vznikajících terénních týmů dětského duševního zdraví PhDr. Marie Zimmermannová, Mgr. Michaela Urbánková Asociace komunitních služeb v oblasti péče o duševní zdraví, Praha Asociace komunitních služeb pro oblast duševního zdraví má 49 členských organizací, v rámci kterých vzniklo za poslední dva roky 20 týmů, které se zaměřují na podporu dětí s psychickými obtížemi přímo v terénu. Nezřídka jde o multidisciplinární týmy, které mají svoji zdravotní i sociální část. Jak je možné tyto týmy využít při podpoře dětí s psychickými obtížemi, jak spolupracují na podpoře dětí v době hospitalizace s DPN V. Bíteš, jakou mají mít funkci v systému? O tom se dozvíte na přednášce od PhDr. Marie Zimmermannové a Mgr. Michaely Urbánkové. ČTVRTEK / 7. 11. 2024 / 15.00–16.30 hod. 30. KONFERENCE DUŠEVNÍ ZDRAVÍ MLÁDEŽE 7.–8. 11. 2024 / Hotel Continental Brno ABSTRAKTA
17 SYMPOZIUM VI. – AUTISMUS, NÁSILÍ Proč provádět genetické vyšetření u dětí s PAS? doc. MUDr. Libuše Stárková, CSc. PSYCHOMED, s. r. o., a PKFN Olomouc Poruchy autistického spektra (PAS) jsou neurovývojové nemoci se silnou genetickou podmíněností. Počet kandidátních genů pro autismus, jak odhalují vědecké studie, se stále zvyšuje. V klinické praxi je cílem genetického vyšetření identifikovat přidružené poruchy. Pomocí moderních, dnes již standardních chromozomálních analýz, lze přímo zachytit kauzální změny. Jedním z důvodů, proč je genetické vyšetření součástí mezinárodně doporučených vyšetření u dětí s pozitivním záchytem v raném věku je fakt, že je velmi důležité rozlišovat autistický komplex jako příznak (syndrom) a diagnózu „čistého autismu“ bez dalších přidružených anomálií (mikrocefalie, dysmorfie, apod.) Odborné společnosti doporučují provádění testů CMA (chromozomální microarray) a testy na zjištění Fragilního chromozomu X. Analýza chromozomů pomocí techniky mikroarray (CMA) je moderní diagnostická metoda, která umožňuje odhalit genomické abnormality u mnoha poruch psychomotorického vývoje. Umožňuje detekci genomických variant CNV (copy number variants, variabilitu počtu určitých sekvencí), jakými jsou mikrodelece nebo mikroduplikace. Nejvyšší frekvence záchytu CNV (20–25 %) je u dětí se středně těžkým až těžkým stupněm mentální retardace v kombinaci s kongenitálními anomáliemi nebo dysmorfií. Změna CNV byla také zjištěna u 5–10 % autistických dětí. Pokud je u dítěte s PAS navíc mentální retardace a dysmorfní rysy, je záchyt kauzálních změn v CNV relativně vysoký, od 25 do 30 %. Chromozomové abnormality, které byly v souvislosti s autismem zachyceny, jsou u genetických poruch jako Angelmanův syndrom, Prader-Willi syndrom, Di Georgiho syndrom, ale i Fragilní chromozom X nebo Tuberózní skleróza. Ačkoli řada odborných společnosti doporučuje provádění genetického vyšetření u dětí s PAS vždy, když je stanovena diagnóza, je realita jiná. Studie publikovaná v časopisu JAMA Psychiatry (2020) prokázala, že ze sledovaných 1 280 osob s PAS, byly jen 3 % z nich vyšetřeny geneticky doporučenými postupy. I když byla tato čísla zjištěna na jiném kontinentu, nelze vyloučit, že i v jiných zemích je situace podobná. Pamatovat na význam genetického vyšetření u jedinců s PAS by dle autorů této studie měli nejen pediatři, ale i psychiatři. Cílem sdělení je připomenout důležitost genetického vyšetření a uvést příklady z klinické praxe. Distanční diagnostika PAS: alternativa během pandemie a potenciál pro běžnou praxi Mgr. Lucie Stroupková Klinika dětské neurologie LF MU a FN Brno Pandemie covidu-19 byla pro poskytovatele psychologických a psychiatrických služeb nepochybně výzvou. Zároveň ale také, podobně jako jiné zátěžové situace, přispěla k rozvoji vědy a hledání nových možností k zajištění diagnostiky a terapie i ve ztížených podmínkách. PÁTEK / 8. 11. 2024 / 8.30–10.00 hod. 30. KONFERENCE DUŠEVNÍ ZDRAVÍ MLÁDEŽE 7.–8. 11. 2024 / Hotel Continental Brno ABSTRAKTA
18 Cílem tohoto příspěvku je představit metodu Brief Observation of Symptoms of Autism (BOSA) autorů Lord a spol. (2022). Jedná se o diagnostický nástroj umožňující pozorování projevů autismu bez nutnosti přímé interakce s testovanou osobou. Byl využit také v projektu Dopad pandemie covidu-19 na časnou diagnostiku poruch autistického spektra (PAS) a na duševní zdraví dětí s PAS a jejich rodin (AZV-NU22-D-130). V rámci této studie byla metoda BOSA spolu s dobře známým nástrojem Autism Diagnostic Interview-Revised (ADI-R) administrována v podobě online diagnostického protokolu vzorku 29 dětí od 2 do 12 let. Závěry studie, které jsou v rámci příspěvku rovněž prezentovány, poukazují mmj. na vysokou míru specificity a senzitivity tohoto online protokolu ve srovnání se standartním klinicko-psychologickým vyšetřením. Celková shoda mezi online a standartními hodnotiteli se rovnala hodnotě 78,9 %. Všechny případy, kdy došlo k neshodě, nastaly v situaci, že jeden z hodnotitelů naznal, že diagnostický závěr „nemůže rozhodnout.“ Přestože pandemii již, jak všichni doufáme, můžeme považovat za zažehnanou, věříme, že metoda BOSA může najít své uplatnění i v běžné klinicko- -psychologické praxi. Přináší totiž možnost standardizované observace projevů testovaného v interakci s blízkým člověkem, která může být cenným zdrojem informací. Přispět tak může k přesnější diferenciální diagnostice neurovývojových poruch, a tedy i lepšímu zacílení následné péče a podporovat tak duševní zdraví dětí, dospívajících i dospělých osob s podezřením na PAS. Homicidálne myšlienky u pacienta s poruchou autistického spektra MUDr. Jana Adam Ferenčíková Klinika detskej psychiatrie LF UK a NÚDCH, Bratislava V poslednom období nás znepokojuje narastajúci počet prípadov adolescentov, u ktorých sa rozvinú homicidálne myšlienky. Sú to pacienti s rôznymi psychiatrickými diagnózami, medzi ktorými sa vyskytujú aj jedinci s poruchami autistického spektra. Predkladaná prípadová štúdia opisuje vývoj ochorenia 14-ročného chlapca, opakovane hospitalizovaného na Klinike detskej psychiatrie so základnou diagnózou Aspergerovho syndrómu, traumatizovaného šikanou v škole a s meniacim sa klinickým obrazom. Prvý raz bol prijatý po pokuse o samovraždu, a už vtedy bol prítomný hranične psychotický obraz, ktorý sa však objektívne nepreukázal. Pozorovaná a potvrdená bola depresívna symptomatika, ku ktorej sa následne pridala agresivita. U pacienta sa časom odkryli závažné homicidálne úvahy, dokonca aj s tendenciami k realizácii, ktoré miestami znovu imponovali až psychotického charakteru. V kazuistike budeme zdieľať naše diagnostické úvahy, informácie o meniacom sa klinickom obraze a priebehu liečby. PÁTEK / 8. 11. 2024 / 8.30–10.00 hod. 30. KONFERENCE DUŠEVNÍ ZDRAVÍ MLÁDEŽE 7.–8. 11. 2024 / Hotel Continental Brno ABSTRAKTA
19 PÁTEK / 8. 11. 2024 / 10.15–11.45 hod. SYMPOZIUM VII. – FUNKČNÍ PORUCHY, DISOCIACE Prognóza a management dětí a dospívajících s funkční poruchou hybnosti doc. MUDr. Pavlína Danhofer, Ph.D. Klinika dětské neurologie LF MU a FN Brno Úvod: Děti s funkčními poruchami hybnosti (FPH) se v prvním kontaktu často setkají s dětským neurologem. V posledních letech jsme zaznamenali významný pokrok v objasnění patofyziologie a došlo i k velkému posunu v léčbě těchto onemocnění. Stále se ale setkáváme s rozpačitými reakcemi z řad zdravotníků, jak k těmto onemocněním přistupovat a jak komunikovat s pacienty. Klinika dětské neurologie Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity a Fakultní nemocnice Brno v roce 2022 etablovala Multidisciplinární tým odborníků z řad rehabilitačních lékařů, fyzioterapeutů, klinických psychologů, dětských psychiatrů a algesiologů z různých pracovišť FN Brno. Náš tým se setkává pravidelně a opakovaně dle potřeb konkrétního pacienta, diskutují se modality léčby a její efekt. Metodika: Hodnotili jsme soubor dětí a adolescentů s FPH v období 9/2022– 3/2024. Sledované parametry byly věk, pohlaví, spouštěcí faktor, doba od klinické manifestace FPH do zahájení intervence, objektivní neurologický nález, FMDRS (Functional Motor Disorders Rating Scale - baseline a follow-up 6 měsíců), přítomnost hypermobility, výsledky vstupního psychologického vyšetření, zavedené intervence: fyzioterapie, psychologie, psychiatrická léčba. Hodnotili jsme vztah jednotlivých parametrů k výslednému outcome pacientů definovaného jako zlepšení ve škále FMDRS. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 26 pacientů s diagnostikovanou FPH, 20 dívek (76,9 %) a 6 chlapců (23,1 %). Průměrný věk manifestace onemocnění byl 14,0 let (min. 10; max 17; SD ± 2,09). Průměrná doba trvání onemocnění do prvního kontaktu na naší klinice byl 6 měsíců. Pacienti byli diagnostikováni s následujícími symptomy: funkční porucha chůze (10 z 26; 38,5 %), KRBS (9 z 26; 34,6 %), funkční dystonie (3 z 26; 11,5 %), funkční paréza (3 z 26; 11,5 %), funkční tremor (1 z 26; 3,8 %). U některých pacientů byla kombinace více symptomů. Hypermobilita byla referována u 12 pacientů z 26 (46,2 %). Normální vstupní psychologické vyšetření byl u 5 dětí z 26 (19,2 %), u ostatních pacientů byla často nalezeny úzkostné projevy, depresivní ladění, významná psychosociální zátěž ad. Spouštěcí faktor byl u 10 pacientů banální úraz, 5 pacientů infekt (u 4 covid-19), u 4 pacientů významnější stres v předchorobí, u ostatních 7 spouštěcí faktor identifikován nebyl. U všech pacientů byla zahájena specifická fyzioterapie a psychologická intervence (i při normálních vstupním psychologickém vyšetření v rámci psychoedukace a podpoře motivace k léčbě). Ke statistickému hodnocení s 6 mesíčním follow-up bylo vhodných 15 pacientů z 26. Výsledky vztahu jednotlivých faktorů ve vztahu k 6timěsíční30. KONFERENCE DUŠEVNÍ ZDRAVÍ MLÁDEŽE 7.–8. 11. 2024 / Hotel Continental Brno ABSTRAKTA
20 PÁTEK / 8. 11. 2024 / 10.15–11.45 hod. mu outcome nebyly statisticky významné až na časnost stanovení diagnózy (p = 0,0016). Tento výsledek naznačuje, že delší prodlevy v intervenci jsou spojeny s menším zlepšením motorického skóre pacientů. Závěr: Funkční poruchy hybnosti často probíhají pod závažným klinickým obrazem a léčba vyžaduje multidisciplinární přístup. Správná diagnóza je zásadní, měla by být stanovena na základě pozitivních příznaků, ne per exclusionem. Časné zahájení léčby je významným prognostickým faktorem. „Tak koho je to pacient?“ – Katatónna schizofrénia u pacienta s opakovane nepreliečenou boreliózou MUDr. Dorota Vášáryová Klinika detskej psychiatrie LF UK a NÚDCH, Bratislava Katatónia je nešpecifický syndróm s podobnou manifestáciou pri ochoreniach/ poruchách z rozličných odvetví medicíny. Diferenciálna diagnostika katatónie môže v praxi preveriť vedomosti tak internistu, ako aj neurológa či psychiatra. V súčasnosti katatóniu chápeme ako syndróm s rôznorodou etiológiou. Etiológia katatónie u detí a adolescentov môže zahŕňať poruchy psychiatrické ako schizofrénia, BAP, depresia či autizmus, ochorenia neurologické ako encefalitída, borelióza, epilepsia či Huntingtonova choroba alebo somatické stavy ako infekcie, intoxikácie, metabolické a endokrinné poruchy. Výskyt katatónie u detí a adolescentov je pomerne zriedkavý. Odhadovaná prevalencia u detských a adolescentných pacientov sa odhaduje na 0,6–17 %. Štúdie preukazujú, že katatónia sa častejšie vyskytuje u adolescentov ako u detí. Katatónna schizofrénia je vážna duševná porucha, psychóza, pri ktorej deti a adolescenti strácajú kontakt s realitou. Klinický obraz poruchy zahŕňajú motorické, behaviorálne, afektívne, vegetatívne a regresné symptómy. Neuroborelióza je ochorenie centrálneho nervového systému spôsobené spirochétou Borrelia burgdorferi sensu lato prenášanou kliešťami. Môže sa prejavovať rôznymi neurologickými prejavmi, často sa manifestuje ako serózna meningitída s alebo bez parézy n.facialis. V posledných rokoch vystupuje do popredia existencia psychiatrickej komorbidity neuroboreliózy, ktorá sa manifestuje ako prvý príznak ochorenia alebo v rámci chronického diseminovaného štádia. Môže sa prejaviť vyjadrenými poruchami kognitívnych, behaviorálnych, mnestických funkcií, depresiou, anxietou, poruchami spánku, organickými psychózami a demenciou. V kazuistickej prednáške by som rada odprezentovala prípad 17-ročného pacienta s diagnózami katatónnej schizofrénie a neuroboreliózy. Disociace a fragmentace osobnosti jako důsledek traumatické zkušenosti v dětství MUDr. Jana Schmidtová, Ph.D., PhDr. Petr Štěpánek, Ph.D. Aditea, s. r. o., Praha Disociativní poruchy jsou v klinické praxi poddiagnostikované, a tudíž často neléčené. V klinické praxi psychiatra pro děti a dorost se však s pacienty, u nichž se projevují symptomy a obtíže typické pro disociativní poruchy, setkáváme poměrně často. Bohužel, praktická znalost těchto poruch je u psychiatrů 30. KONFERENCE DUŠEVNÍ ZDRAVÍ MLÁDEŽE 7.–8. 11. 2024 / Hotel Continental Brno ABSTRAKTA
21 a psychologů i nadále nedostatečná. Důsledkem je skutečnost, že pacienti se ke správné diagnóze a léčbě dostávají s velkým zpožděním. Neléčené disociativní poruchy přitom vedou ke značné morbiditě a mortalitě. Náš příspěvek přibližuje, jak pro lepší porozumění disociativním projevům traumatizovaných pacientů využít tzv. model strukturální disociace. Model strukturální disociace (van der Hart, Nijenhuis, Steele, 2006) je model traumatu vytvořený pro lepší pochopení pacientů, kteří jsou chronicky traumatizovaní nebo kteří prožili týrání v rodině. Je založen na teorii, že traumatizující prostředí stimuluje instinktivnější pravou mozkovou hemisféru, aby předvídala nebezpečí tím, že udržuje zvýšenou ostražitost nebo připravenost jednat. Levá mozková hemisféra i nadále pokračuje „jako obvykle“, tzn. život jde dál, ať se děje, co se děje. Pravá mozková hemisféra se bojí a stydí, ale levá mozková hemisféra si může sebejistě vyvíjet dovednosti např. studenta, sportovce apod. Levá a pravá mozková hemisféra tedy začnou pod tlakem stresu pracovat nezávisleji a tím člověku umožní dělat dvě věci najednou: část osobnosti související s levou mozkovou hemisférou pokračuje v normálním životě, žije dál, jako by se nic nestalo. Část osobnosti související s pravou hemisférou lze považovat za emoční, traumatizovanou část osobnosti, která se připravuje na další hrozbu. Tento model pomáhá obětem traumatu porozumět tomu, proč se v jednu chvíli chovají logicky, racionálně a funkčně, avšak za okamžik se topí v emocích a impulzech. Mohou se díky němu naučit rozpoznávat spouštěné reakce a zahlcující emoce jako svoji traumatizovanou část. Tu část, která pokračuje v normálním životě, se mohou naučit chápat jako zdroj, nikoli falešné já. Model ukazuje, že fragmentace nebo strukturální disociace je instinktivní reakcí na opakované trauma. PÁTEK / 8. 11. 2024 / 10.15–11.45 hod. 30. KONFERENCE DUŠEVNÍ ZDRAVÍ MLÁDEŽE 7.–8. 11. 2024 / Hotel Continental Brno ABSTRAKTA
22 PÁTEK / 8. 11. 2024 / 10.15–11.45 hod. WORKSHOP II Využití projektivních nástrojů BLOB v podpoře duševního zdraví žáků Mgr. Eva Mistrová, Mgr. Petr Spurný AZ HELP, z. s., Bruntál Bloby jsou obrázkový projektivní nástroj, který před více než 30 lety vytvořil britský psycholog Pip Wilson a učitel Ian Long. Do ČR přinesla tento nástroj v roce 2022 učitelka Mgr. Eva Mistrová, školní metodička prevence rizikového chování. Bloby byly v ČR známy a používány již dříve, ale spíše jen intuitivně, bez metodické podpory a také bez autorské licence. Bloby jsou univerzální a velmi široký nástroj, v současnosti jich existuje více než 10 tisíc, nejznámějším je Blob Tree. Eva Mistrová ve spolupráci s Petrem Spurným (AZ Help, zapsaný spolek) a MUDr. Janem Uhlířem, pedopsychiatrem FN Ostrava aplikuje Bloby na oblast podpory duševního zdraví žáků na českých školách, aktuálně připravujeme k vydání první českou publikací blobů zaměřenou právě na oblast duševního zdraví, specificky na prevenci sebepoškozování. V rámci workshopu představíme účastníkům tento obrázkový nástroj využitelný v práci již s dětmi od předškolního věku, stejně tak jako s dětmi s mentálním handicapem či s dětmi traumatizovanými. Bloby jsou primárně nástrojem pro podporu komunikace v rámci skupinové i individuální péče, lze je využít jako podpůrný nástroj v psychologickém poradenství či ve zdravotnictví. V druhé části workshopu ukážeme možnosti použití blobů v podpoře duševního zdraví a v prevenci sebepoškozování. 30. KONFERENCE DUŠEVNÍ ZDRAVÍ MLÁDEŽE 7.–8. 11. 2024 / Hotel Continental Brno ABSTRAKTA
23 SYMPOZIUM VIII. – VARIA Kazuistiky so zlým koncom a ich dopad na psychické zdravie zdravotníkov MUDr. Martin Vatrál, MUDr. Juraj Jurík, MUDr. Dorota Vášáryová Klinika detskej psychiatrie LF UK a NÚDCH, Bratislava V našom príspevku predstavujeme dve kazuistiky pedopsychiatrických pacientov. Na nich ilustrujeme významne záťažové situácie, s ktorými sa zdravotníci pracujúci v oblasti starostlivosti o duševné zdravie adolescentov v súčasnosti často stretávajú. Prvá sa zaoberá prípadom 16-ročného trans chlapca, ktorý bol opakovane hospitalizovaný pre závažné suicidálne správanie. Tento pacient podstúpil významnú časť sociálnej tranzície a s podporou rodiny očakával iniciáciu hormonálnej liečby. Pacient zároveň absolvoval intenzívnu ambulantnú psychiatrickú a psychoterapeutickú starostlivosť. Bola mu opakovane upravovaná a menená psychofarmakologická liečba a počas jednej z hospitalizácií podstúpil aj zákrok elektrokonvulzívnej terapie, ktorá však musela byť prerušená pre ochorenie na covid-19. Ošetrujúci personál bol aj v intenzívnom kontakte s rodinou pacienta, ktorá bola zásadne ovplyvnená vývinom jeho klinického stavu. Druhá kazuistika popisuje prípad závažne psychotraumatizovaného 15-ročného chlapca, ktorý dlhodobejšie experimentoval s rizikovými aktivitami a zneužívaním psychoaktívnych látok. Rodičia počiatky problémového správania u pacienta datovali do obdobia prvých lockdownov v súvislosti s pandémiou covidu-19, hoci ťažkosti rôzneho druhu zažíval už dlhodobo. Šokovali ich najmä zistenia, ku ktorým dospeli potom, ako preskúmali obsah chlapcovho mobilného telefónu. Podobne ako ich rodiny, aj zdravotnícky personál môže byť zasiahnutý priebehom ochorenia u niektorých pacientov. Zdravotníci sú v dennodennom kontakte s inak tabuizovanými oblasťami ľudského bytia a vystavení záťaži v podobe negatívnych emócií, vysokej miery zodpovednosti, morálnych dilem a náročného životného štýlu. Výskumy a prieskumy medzi zdravotníkmi zo Slovenska, Českej republiky, ale aj iných oblastí sveta svedčia o vysokej psychickej záťaži spojenej s prácou v zdravotníctve. To sa odzrkadľuje na miere symptómov syndrómu vyhorenia, úzkostnej a depresívnej symptomatike. Týka sa to nielen somatických lekárov, ale aj psychiatričiek a psychiatrov, psychológov, zdravotných sestier a ďalších odborníčok a odborníkov v oblasti duševného zdravia. Záver nášho príspevku sa venuje téme psychohygieny a starostlivosti o vlastné psychické zdravie medzi zdravotníkmi. Vychádzame z presvedčenia, že profesionálne najnáročnejšie momenty – ako tie z našich kazuistík, otvárajú priestor pre úvahy, osobný rast, ale aj systematické zlepšenie v týchto oblastiach. PÁTEK / 8. 11. 2024 / 12.00–13.00 hod. 30. KONFERENCE DUŠEVNÍ ZDRAVÍ MLÁDEŽE 7.–8. 11. 2024 / Hotel Continental Brno ABSTRAKTA
24 PÁTEK / 8. 11. 2024 / 12.00–13.00 hod. Platforma IPREV a jeho role v systému prevence vzniku duševního onemocnění dětí a dospívajících – systémový nástroj pro práci Jaroslav Šejvl, Elizabeth Nováková, Renáta Habiňáková, Tomáš Jadnáč, Roman Gabrhelík, Michal Miovský, Miroslava Mašlániová Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze Platforma IPREV (Interaktivní platforma podpory duševního zdraví a prevence rizikového chování – www.iprev.cz) je určena nejen pro všechny pracovníky v prevenci, ale i těm, kteří pracují anebo se setkávají s rizikovým chováním dětí a dospívajících. Tedy je určena širokému spektru profesionálů (pediatrům, psychiatrům, gynekologům, terapeutům, psychologům, pedagogům, výchovným poradcům a mnohým dalším), kteří jsou ve svých ambulancích, lůžkových oddělení nebo dalších zařízení konfrontováni s jakoukoli formou rizikového chování svého pacienta/klienta, a kteří mají zájem na rozšiřování svých odborných znalostí, dovedností a kompetencí. IPREV pokrývá celé spektrum aktivit, od edukace správného provádění krátkých intervencí, přes screeningové nástroje na látkové i nelátkové závislosti, prevenci sebepoškozování a sebevražd, osobní management, prevenci kriminality, spánkovou hygienu a mnohé další. Nabízí rovněž zprostředkování vzdělávání mezinárodní kurikula EUPC (The European Prevention Curriculum) UPC-10 Core Course, UPC Practitioners a UPC Managers and Supervisor. Cílem přednášky je seznámit posluchače se základním vzorcem uživatelského prostředí portálu IPREV a možnostmi, které přináší. Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Hlavního města Prahy. 30. KONFERENCE DUŠEVNÍ ZDRAVÍ MLÁDEŽE 7.–8. 11. 2024 / Hotel Continental Brno ABSTRAKTA
25 POŘADATELÉ DĚKUJÍ UVEDENÝM PARTNERŮM ZA SPOLUÚČAST NA FINANČNÍM ZAJIŠTĚNÍ KONFERENCE HLAVNÍ PARTNER PARTNEŘI 30. KONFERENCE DUŠEVNÍ ZDRAVÍ MLÁDEŽE 7.–8. 11. 2024 / Hotel Continental Brno INFORMACE
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=