15 Obraz kognitivní výkonnosti dětí narozených s perinatální zátěží PhDr. Alice Maulisová, Ph.D. Oddělení klinické psychologie FN Motol, Praha Katedra psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Ve sdělení budou referovány výstupy dlouhodobého kognitivního sledování dětí z populace zatížené perinatálními riziky vázanými na extrémně nízkou a velmi nízkou porodní váhu. Jedná se o soubor 110 dětí dvou věkových kategorií (10 a 14 let), které byly ve spolupráci Centra komplexní péče KPDPM VFN a DPK 2. LF UK a FNM komplexně psychologicky vyšetřeny s cílem posoudit výskyt a dynamiku psychických poruch a/nebo příznaků a neuropsychologických odchylek. Inteligenční úroveň dětí ve studii byla zjištěna jako srovnatelná s běžnou populací, výskyt dětí s mentální retardací byl však procentuálně vyšší. U dětí s přidruženými psychiatrickými poruchami byly v inteligenční výkonnosti nalezeny dílčí nápadnosti, psychiatrická zátěž pro ně znamenala prohloubení nerovnoměrností v kognitivním profilu. Sdělení podpořeno projektem Ministerstva zdravotnictví koncepčního rozvoje výzkumné organizace 00064203 FN MOTOL. Výstup vznikl i v rámci programu Cooperatio, poskytovaného Univerzitou Karlovou, vědní oblast Health Sciences, řešeného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Psychoterapie u dětí s perinatální zátěží Mgr. Kristýna Matoušová Klinika pediatrie a dědičných poruch metabolismu VFN a 1. LF UK, Praha a Katedra psychologie FF UK, Praha Výstupy z psychoterapeutické praxe při práci s dětmi a jejich rodinami v rámci Centra komplexní péče o děti s perinatální zátěží v rámci projektu „Péče o duševní zdraví předčasně narozených dětí“. Psychoterapie byla doporučena u téměř čtvrtiny dětí ze sledované skupiny (26 ze 110 dětí). Péče vycházela z indikace na základě psychologického a psychiatrického vyšetření, anamnézy a rozhovoru s dítětem/s rodiči. Přestože záchyt psychiatrických poruch byl významně vyšší u chlapců, psychoterapie byla doporučena stejně často dívkám i chlapcům. Způsob práce byl přizpůsobován schopnostem a možnostem jednotlivých dětí a vycházel primárně z postmoderních psychoterapeutických směrů. U mladších dětí byla spolupráce opřena o hru, výtvarné techniky, pohyb a další psychoterapeutické pomůcky. U starších dětí převládala verbální složka psychoterapie. Kromě individuální psychoterapie způsob práce zahrnoval i rodinnou a skupinovou psychoterapii. ČTVRTEK / 7. 11. 2024 / 15.00–16.30 hod. 30. KONFERENCE DUŠEVNÍ ZDRAVÍ MLÁDEŽE 7.–8. 11. 2024 / Hotel Continental Brno ABSTRAKTA
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=