30. konference Duševní zdraví mládeže / 7.–8. 11. / Brno

19 PÁTEK / 8. 11. 2024 / 10.15–11.45 hod. SYMPOZIUM VII. – FUNKČNÍ PORUCHY, DISOCIACE Prognóza a management dětí a dospívajících s funkční poruchou hybnosti doc. MUDr. Pavlína Danhofer, Ph.D. Klinika dětské neurologie LF MU a FN Brno Úvod: Děti s funkčními poruchami hybnosti (FPH) se v prvním kontaktu často setkají s dětským neurologem. V posledních letech jsme zaznamenali významný pokrok v objasnění patofyziologie a došlo i k velkému posunu v léčbě těchto onemocnění. Stále se ale setkáváme s rozpačitými reakcemi z řad zdravotníků, jak k těmto onemocněním přistupovat a jak komunikovat s pacienty. Klinika dětské neurologie Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity a Fakultní nemocnice Brno v roce 2022 etablovala Multidisciplinární tým odborníků z řad rehabilitačních lékařů, fyzioterapeutů, klinických psychologů, dětských psychiatrů a algesiologů z různých pracovišť FN Brno. Náš tým se setkává pravidelně a opakovaně dle potřeb konkrétního pacienta, diskutují se modality léčby a její efekt. Metodika: Hodnotili jsme soubor dětí a adolescentů s FPH v období 9/2022– 3/2024. Sledované parametry byly věk, pohlaví, spouštěcí faktor, doba od klinické manifestace FPH do zahájení intervence, objektivní neurologický nález, FMDRS (Functional Motor Disorders Rating Scale - baseline a follow-up 6 měsíců), přítomnost hypermobility, výsledky vstupního psychologického vyšetření, zavedené intervence: fyzioterapie, psychologie, psychiatrická léčba. Hodnotili jsme vztah jednotlivých parametrů k výslednému outcome pacientů definovaného jako zlepšení ve škále FMDRS. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 26 pacientů s diagnostikovanou FPH, 20 dívek (76,9 %) a 6 chlapců (23,1 %). Průměrný věk manifestace onemocnění byl 14,0 let (min. 10; max 17; SD ± 2,09). Průměrná doba trvání onemocnění do prvního kontaktu na naší klinice byl 6 měsíců. Pacienti byli diagnostikováni s následujícími symptomy: funkční porucha chůze (10 z 26; 38,5 %), KRBS (9 z 26; 34,6 %), funkční dystonie (3 z 26; 11,5 %), funkční paréza (3 z 26; 11,5 %), funkční tremor (1 z 26; 3,8 %). U některých pacientů byla kombinace více symptomů. Hypermobilita byla referována u 12 pacientů z 26 (46,2 %). Normální vstupní psychologické vyšetření byl u 5 dětí z 26 (19,2 %), u ostatních pacientů byla často nalezeny úzkostné projevy, depresivní ladění, významná psychosociální zátěž ad. Spouštěcí faktor byl u 10 pacientů banální úraz, 5 pacientů infekt (u 4 covid-19), u 4 pacientů významnější stres v předchorobí, u ostatních 7 spouštěcí faktor identifikován nebyl. U všech pacientů byla zahájena specifická fyzioterapie a psychologická intervence (i při normálních vstupním psychologickém vyšetření v rámci psychoedukace a podpoře motivace k léčbě). Ke statistickému hodnocení s 6 mesíčním follow-up bylo vhodných 15 pacientů z 26. Výsledky vztahu jednotlivých faktorů ve vztahu k 6timěsíční30. KONFERENCE DUŠEVNÍ ZDRAVÍ MLÁDEŽE 7.–8. 11. 2024 / Hotel Continental Brno ABSTRAKTA

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=