XXXIII. konference dětských hematologů a onkologů České a Slovenské republiky 24.–26. 10. 2024 / Olomouc ABSTRAKTA / LÉKAŘI
2 XXXIII. konference dětských hematologů a onkologů České a Slovenské republiky 24.–26. 10. 2024 PROGRAM 15.00 ZAHÁJENÍ KONGRESU 15.15–17.30 TRANSPLANTACE KRVETVORNÝCH BUNĚK, KRVÁCIVÉ STAVY Předsedající: Švec P., Mazánek P. L1 Transplantace hematopoetických buněk u dětí s primární imunodeficiencí – 30 let zkušeností v České republice – Formánková R. L2 Immúnna cytopénia po transplantácii krvotvorných buniek – Füssiová M. L3 Pupečníková krev jako zdroj krvetvorných buněk pro alogenní transplantaci pomáhá již 30 let – Keslová P. L4 Pre-emptívna terapia rituximabom pri EBV reaktivácii po alogénnej transplantácii krvotvorných buniek u detí – Švec P. L5 Použití koncentrátu proteinu C u kriticky nemocných dětí s iGAS a projevy purpury fulminans – Mazánek P. L6 Vrozené trombocytopenie – vzácná příčina chronické trombocytopenie – Smíšek P. L7 Farmakokinetika v léčbě hemofilie – změny farmakokinetických parametrů v průběhu dětského věku – Máchal J. L8 Vývoj léčby hemofilie ve světle nových dat – Zápotocká E. 17.30–18.00 PŘESTÁVKA 18.00–19.00 POSTERY Předsedající: Zuna J., Hrušák O. P1 Lipegfilgrastim – menej bolesti, rovnaký efekt – Braunová M. P2 Vzácny prípad kongenitálnej sideroblastickej anémie s YARS2 mutáciou – Dóczyová D. P3 Myelosarkóm – kazuistika – Fillová H. P4 Keď nie hepatoblastóm, tak aký tumor pečene to bol? A k tomu erytropoetín – Greš M. P5 Trombóza venóznych splavov asociovaná s liečbou akútnej lymfoblastovej leukémie u detí – Chovanec F. P6 Vzácna príčina zlyhania liečby nízkomolekulovým heparínom, ktorú zvažujeme – Klučková K. P7 Nový štandardný postup hydratácie počas liečby high-dose metotrexátom u pacientov s akútnou lymfoblastovou leukémiou – Grenčíková J., Moškořová M. P8 Inhibítory RET v terapii pacientov s infantilným fibrosarkómom – Soldanová L. P9 Vzácná příčina pancytopenie – Sýkorová A. P10 Tranzientná abnormálna myelopoéza a myeloidná leukémia u detí s Downovým syndrómom z laboratórneho pohľadu na Slovensku v rokoch 2009 – 2022 – Šestáková Z. ČTVRTEK / 24. 10. 2024
3 XXXIII. konference dětských hematologů a onkologů České a Slovenské republiky 24.–26. 10. 2024 PROGRAM P11 Vývoj molekulárně-genetického profilu neuroblastomu vysokého rizika v průběhu léčby – Šoffrová K. P12 Raritná príčina zlyhania liečby nízkomolekulovým heparínom, ktorá nás prekvapí – Zavarská M. P13 Dědičná hyperferitinemie s vrozenou kataraktou – Ludíková B. P14 Skúsenosti s metylačnou array v diagnostike nádorov centrálnej nervovej sústavy na Slovensku – Durdík M. P15 Jak urychlit diagnostiku nádorů CNS u dětí: inspirace zahraničními guidelines – Vejmělková K. P16 Prvá analýza genotypu hereditárnej sferocytózy v slovenskej populácii a jej prínos pre klinickú prax – Grešíková M. 8.30–10.00 SEKCE KAZUISTIK MLADÝCH LÉKAŘŮ Předsedající: Trka J., Bician P. L9 Artritida asociovaná s infekcí parvovirem B19 – Birke P. L10 Cielená liečba low grade sarkómu v detskom veku – Borseník T. L11 Velmi časná manifestace lymfoproliferativního onemocnění (PTLD) u 2letého chlapce po transplantaci jater – Čermáková J. L12 Transplantácia krvotvorných buniek pri veľmi včasnom izolovanom CNS relapse T-ALL u pacienta s ataxiou teleangiectasiou – Hanczková D. L13 Kongenitální sideroblastická anémie komplikovaná těžkým průběhem HUS – nesnadná cesta k diagnóze mitochondriální vady – Komoňová M. L14 Coombs negativní hemolýza s akutním hepatorenálním selháním u 17letého sportovce – Mlčoch J. L15 Osteosarkom s postižením kostní dřeně – Mravcová N. L16 Hypodiploidná leukémia u adolescenta s Li-Fraumeni syndrómom – Studená S. L17 Mülleriánský adenosarkom dělohy – vzácná nádorová duplicita ve věku 9 let – kazuistika – Tureková T. 10.00–10.30 PŘESTÁVKA ČTVRTEK / 24. 10. 2024 PÁTEK / 25. 10. 2024
4 XXXIII. konference dětských hematologů a onkologů České a Slovenské republiky 24.–26. 10. 2024 PROGRAM 10.30–12.00 VYZVANÉ PŘEDNÁŠKY Předsedající: Pospíšilová D., Grešíková M. L18 The variable clinical presentation of PIEZO1 gain of function variants – van Wijk H. A. L19 Gene therapy in Diamond-Blackfan anemia – Flygare J. 12.00–14.00 OBĚD 14.00–15.00 NEONKOLOGICKÁ HEMATOLOGIE Předsedající: Suková M., Horváthová M. L20 Metabolomické profilování u DBA: klíčové metabolity a oxidační stres – Jahoda O. L21 Využití cílené metabolomické analýzy v diagnostice vrozeného deficitu pyrimidin-5’-nukleotidázy – Kořalková P. L22 Vzácné varianty v nekódujících sekvencích VHL a EPO genu jako příčina vrozené erytrocytózy – Sochorcová L. L23 Paroxyzmální noční hemoglobinurie – 20 let zkušeností a nový přístup k léčbě v éře inhibitorů komplementu – Suková M. 15.00–15.20 SYMPOZIUM SPOLEČNOSTI ROCHE s. r. o. Definice standardu profylaxe hemofilie A u dětí – nový úhel pohledu? – Köhlerová S., Zápotocká E. 15.20–15.45 PŘESTÁVKA 15.45–16.45 SYMPOZIUM CLIP – YOUNG BLOOD & TISSUE Koordinátor: Trka J. L24 Jak udělat knockout bez boxerských rukavic – představení CRISPR-KO screeningu – Matoušková L. L25 Co si počít při podezření na MDS/poruchu krvetvorby (pohled laboratorní genetičky) – Rennerová A. L26 Co si počít při podezření na MDS/poruchu krvetvorby (pohled cytometristky) – Reiterová M. L27 Co jste vždycky chtěli vědět o single-cell sekvenování a báli jste se zeptat – Sadílek V. PÁTEK / 25. 10. 2024
5 XXXIII. konference dětských hematologů a onkologů České a Slovenské republiky 24.–26. 10. 2024 PROGRAM 8.30–9.30 HEMATOONKOLOGIE Předsedající: Šrámková L., Novák Z. L28 Identifikace nových povrchových znaků buněk dětské T buněčné akutní lymfoblastické leukemie jako nástroj pro zpřesnění hladiny minimální reziduální nemoci pomocí průtokové cytometrie – Kužílková D. L29 CD19 CAR T-lymfocyty u dětí s akutní lymfoblastickou leukemií – Šrámková L. L30 Sekundární leukemie a myelodysplastické syndromy po předchozí chemoterapii u dětí – Starý J. L31 Imunofenotypová charakteristika pacientů s B prekurzorovou akutní lymfoblastickou leukemií a přestavbou genu DUX4 – Mejstříková E. 9.30–10.30 MEET THE EXPERT WORKSHOP L32 Funkční ověřování vzácných poruch – postupy, modely, racionální přístup – Škvárová Kramarzová K., Horváthová M., Vlková M. 10.30–11.00 PŘESTÁVKA 11.00–12.20 ONKOLOGIE Předsedající: Halušková V., Švojgr K. Optimizing care, Treatment and Monitoring for NF1 patients with plexiform neurofibromas – Garami M. (Přednáška podpořená společností Astra Zeneca Czech Republic s. r. o.) L33 Faktory ovlivňující pooperační komplikace a klinické výsledky dětských pacientů s nádory čtvrté komory – Beneš V. L34 Přístrojové hodnocení pohybového chování jako nástroj pro sledování pozdních následků léčby – Vyhlídal T. L35 Monitorování hladiny BRAF V600E v periferní krvi u pacientů s histiocytózou z Langerhansových buněk – Švojgr K. L36 Bilaterální Wilmsův tumor, léčebné výsledky ve FN Motol 2000–2024: odpověď na léčbu, chirurgické přístupy, přežití a pozdní následky – Dobránska S. 12.20 ZÁVĚR KONFERENCE SOBOTA / 26. 10. 2024
6 ČTVRTEK / 24. 10. 2024 / 15.15–17.30 hod. Transplantace krvetvorných buněk, krvácivé stavy Předsedající: Švec P., Mazánek P. Transplantace hematopoetických buněk u dětí s primární imunodeficiencí – 30 let zkušeností v České republice Formánková R.1, Říha P.1, Keslová P.1, Hrušák O.1, Mejstříková E.1, Froňková E.1, Šedivá A.2, Bloomfield M.2, Litzman J.3, Freiberger T.4, Šrámková L.1, Starý J.1, Sedláček P.1 1Klinika dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN v Motole, Praha 2Ústav imunologie 2. LF UK a FN v Motole, Praha 3Oddělení klinické imunologie a alergologie LF MU a FN u sv. Anny, Brno 4Genetická laboratoř Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie, Brno Alogenní transplantace hematopoetických buněk (Tx) je kauzální léčbou většiny letálních forem primárních imunodeficiencí (PID). V období 1/1994–12/2023 bylo ve FN Motol v Praze transplantováno 94 dětí (75 chlapců, 19 dívek) s PID. Standardní indikaci k Tx představují těžké kombinované imunodeficience (SCID; 25), Wiskottův-Aldrichův syndrom (11), CD40L-deficience (6), Omennův syndrom (3), poruchy fagocytózy (12) a primární hemofagocytární syndromy (18). 19 pacientů bylo transplantováno pro jiné vzácné formy PID. Medián věku v době 1. Tx je 7 měsíců (1,5–58) u SCID a 23 měsíců (1,7–208) u non-SCID. 14 pacientů (15 %) bylo transplantováno štěpem od HLA identického sourozence, 73 dětí (78 %) od nepříbuzného dárce a 7 dětí (7 %) T-depletovaným štěpem od neidentického rodinného dárce. Zdrojem hematopoetických buněk byla 35× kostní dřeň (KD; 37 %), 49× periferní kmenové buňky (PBSC; 52 %), 1× kombinace KD+PBSC a 9× pupečníková krev (10 %). Přihojení štěpu po 1. Tx bylo dosaženo u 98 % hodnotitelných pacientů (86/88). Na potransplantační komplikace (toxicita, infekce, reakce štěpu proti hostiteli) zemřelo 20 z 94 pacientů (21 %): 4 SCID, 16 non-SCID 0-32 měsíců po Tx (medián 3,5 měsců). 1 pacient zemřel na infekční komplikace při progresi familiární hemofagocytující lymfohistiocytózy 111 měsíců po transplantaci, 1 pacient (SCID) na infekci covid-19 v terénu závažného chronického plicního postižení 202 měsíců po Tx. 72/94 pacientů (77 %) žije v dobrém klinickém stavu s úplnou normalizací nebo významným zlepšením funkce imunitního systému s mediánem doby sledování 143 měsíců (14–343) po transplantaci. Počty transplantovaných pacientů a jejich prognóza se významně změnily v průběhu sledovaného období. Transplantace je přes svá rizika velkou nadějí na vyléčení jinak letálních forem PID a její úspěšnost je zejména u dětí se SCID závislá na včasné diagnóze a indikaci k Tx. Zásadní význam pro další zlepšení celkové prognózy má začlenění SCID do standardního novorozeneckého screeningu v České republice od 1. 1. 2024. Podpora MZ CR-RVO, FN v Motole 0006420. XXXIII. konference dětských hematologů a onkologů České a Slovenské republiky 24.–26. 10. 2024 ABSTRAKTA
7 Imúnna cytopénia u detí po transplantácii krvotvorných buniek – retrospektívna analýza Füssiová M.1, Švec P.1, Horáková J.1, Boďová I.1, Adamčáková J.1, Dóczyová D.1, Sýkora T.1, Pozdechová M.1, Sedláček P.2, Rohoň P.3, Kolenová A.1 1Transplantačná jednotka kostnej drene, Klinika detskej hematológie a onkológie, Národný ústav detských chorôb, Bratislava 2Klinika dětské hematologie a onkologie, Fakultní nemocnice v Motole a 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze 3Ústav lékařské genetiky a genomiky, Fakultní nemocnice Brno a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně Úvod: Imúnna cytopénia (IC) je zriedkavou komplikáciou transplantácie krvotvorných buniek (TKB). V prezentovanom súbore analyzujeme klinickú charakteristiku potransplantačných IC u detských pacientov. Metódy: Retrospektívna práca hodnotí incidenciu, rizikové faktory, čas nástupu, odpoveď na liečbu, mortalitu a neskoré následky IC u detí liečených na Transplantačnej jednotke kostnej drene v Bratislave v období 2013 – 2022. Výsledky: Do analýzy bolo zaradených 243 pacientov, u ktorých bolo vykonaných 272 transplantácií. U šiestich pacientov bola potvrdená IC (11 ročná kumulatívna incidencia 2,2 % zo všetkých transplantácií), všetci podstúpili alogénnu TKB (6/178). Výskyt predtransplantačných prediktorov IC v súbore bol nasledovný: alogénna TKB a séroterapia (6/6), vek < 10 rokov a ženské pohlavie (5/6), nezhubné ochorenie (3/6), AB0 nezhoda (2/6), periférne kmeňové krvotvorné bunky ako zdroj štepu (2/6), hypergamaglobulinémia pred TKB (1/6). Boli sledované aj potransplantačné rizikové faktory IC: infekcie a lymfopénia < 800/µl (4/6), nárast autológnej krvotvorby (3/6), GvHD (2/6). U troch pacientov (50 %) bola diagnostikovaná tepelná AIHA, u 2 pacientov (33,3 %) ITP a u jedného pacienta (16,6 %) Evansov syndróm (AIHA, ITP). Najčastejším typom IC boli izolovaná anémia a trombocytopénia (83,3 %). Nebola zistená trojlíniová IC ani imúnna neutropénia. Medián času nástupu IC bol 102,8 dňa po TKB (rozmedzie 47–195). Liečba IC zahŕňala kortikosteroidy (n = 5), intravenózne imunoglobulíny (n = 4), rituximab (n = 4), mykofenolát mofetil (n = 2), sirolimus (n = 1) a daratumumab (n = 1). Cytopénia trvala v priemere 49,6 dní (rozmedzie 13 – 94). Päť zo 6 pacientov (83,3 %) dosiahlo kompletnú remisiu IC. Úmrtnosť spojená s IC bola 16,7 % (1/6) – jedno dieťa nereagovalo na liečbu a zomrelo na závažné intrakraniálne krvácanie. Prolongovaná hypogamaglobulinémia navodená podávaním rituximabu bola zistená u 50 % pacientov. Ostatné vedľajšie účinky liečby neboli významné. Záver: Výskyt IC po TKB v analyzovanej kohorte je porovnateľný s literárnymi údajmi (2,2 vs 1,5–10 %). Nevyhnutná je včasná diagnóza a liečba, ktoré zlepšujú klinické výsledky a znižujú úmrtie pacientov. ČTVRTEK / 24. 10. 2024 / 15.15–17.30 hod. XXXIII. konference dětských hematologů a onkologů České a Slovenské republiky 24.–26. 10. 2024 ABSTRAKTA
8 Pupečníková krev jako zdroj krvetvorných buněk pro alogenní transplantaci pomáhá již 30 let Keslová P., Formánková R., Říha P., Janečková D., Starý J., Šrámková L., Sedláček P. Klinika dětské hematologie a onkologie, 2. LF UK a FN v Motole, Praha Pupečníková krev (CB) je celosvětově využívaným zdrojem krvetvorných buněk (HSCs) pro alogenní transplantaci při léčbě maligních i nemaligních onemocnění od roku 1989. V České republice byla CB poprvé použita v roce 1994. Transplantace CB v dětském věku mají nižší riziko relapsů a nízký výskyt reakce štěpu proti hostiteli. Díky časté pozdní imunitní rekonstituci jsou však zatíženy vyšší mortalitou spojenou s infekcí. Od listopadu 1989 do července 2024 na transplantační jednotce Kliniky dětské hematologie a onkologie FN v Motole podstoupilo 771 pacientů celkem 841 alogenních transplantací ve věku 0,1–20,5 roku (medián 8,0 roku). U celkem 51 transplantací (6,1 %) byla jako zdroj kmenových buněk krvetvorby podána pupečníková krev (ve 2 případech v kombinaci s kostní dření, 2× byly podány 2 pupečníkové krve od různých dárců). Medián věku pacientů transplantovaných CB je oproti celkovému souboru transplantovaných významně nižší – 2,2 roku (0,2–15,3 roku). Pro maligní diagnózu bylo transplantováno CB 31 pacientů (60,7 %, v celkovém souboru 69 %), nemaligní diagnózu mělo 20 pacientů. Štěp od nepříbuzného dárce v celkovém souboru transplantací byl využit u 69,1 % transplantací, v případě pupečníkové krve u 88 % (45) transplantací. U šesti pacientů byla využita pupečníková krev z Banky pupečníkové krve České republiky. V celkovém souboru transplantovaných pacientů žije 571 pacientů (74,1 %), u pacientů transplantovaných CB 30 (58,8 %). Na vyšší mortalitě se u CB podílí zejména vyšší TRM (therapy related mortality) – 33,3 % (vs. 17,6 % u všech transplantovaných), infekční komplikace se podílely na TRM téměř v 60 % případů. V současné době je zejména vzhledem k nárůstu haploidentických transplantací trend k poklesu použití pupečníkové krve. Nadále však zůstává důležitým zdrojem HSCs pro případ urgentní transplantace či transplantace pro pacienty s nedostupným shodným dárcem. Použití shodné pupečníkové krve bez séroterapie pak vede k rychlejší imunní rekonstituci a snižuje riziko fatálních infekčních komplikací. Podpořeno MZ ČR – RVO, FN v Motole 00064203 Pre-emptívna terapia rituximabom pri EBV reaktivácii po alogénnej transplantácii krvotvorných buniek u detí Švec P.1,2, Dobšinská V.1,2, Horáková J.1, Boďová I.1, Adamčáková J.1,2, Füssiová M.1, Dóczyová D.1, Sýkora T.1,2, Pozdechová M.1, Šumská K.3, Kováč L.4, Tibenská E.4, Kolenová A.1,2 1Klinika detskej hematológie a onkológie, Národný ústav detských chorôb, Bratislava 2Lekárska fakulta Univerzity Komenského, Bratislava 3Nemocničná lekáreň, Národný ústav detských chorôb, Bratislava 4Medirex a. s., Pezinok Úvod a cieľ: Reaktivácia vírusu Ebstein-Barrovej (EBV), ku ktorej dochádza až u polovice pacientov po alogénnej transplantácii krvotvorných buniek (HCT), najmä ČTVRTEK / 24. 10. 2024 / 15.15–17.30 hod. XXXIII. konference dětských hematologů a onkologů České a Slovenské republiky 24.–26. 10. 2024 ABSTRAKTA
9 pri deplécií T lymfocytov, zvyšuje riziko vzniku potransplantačného lymfoproliferatívneho ochorenia (EBV-PTLD). Pre-emptívna terapia EBV-DNA-émie rituximabom znižuje výskyt EBV-PTLD, ale spôsobuje oneskorenie rekonštitúcie protilátkovej imunity aj dlhodobé cytopénie a potenciálne zvyšuje mieru non-relapse mortality. V práci analyzujeme používanie pre-emptívnej terapie rituximabom po HCT v centre NÚDCH Bratislava. Cieľom je zhodnotiť pomer rizika a benefitu tejto stratégie v ére dostupných bunkových terapií EBV-PTLD. Metódy: Retrospektívna analýza pediatrických pacientov, ktorí podstúpili alogénnu HCT na Transplantačnej jednotke kostnej drene NÚDCH Bratislava v období 01/2018 až 10/2023. EBV bolo monitorované kvantitatívnou PCR v periférnej krvi v intervale 1 až 4 týždne v závislosti odstupu od HCT, intenzity imunosupresie a stavu rekonštitúcie imunity. Výsledky: Z 98 pacientov transplantovaných alogénne v sledovanom období podstúpilo nepríbuzenskú HCT 80,6 % (n = 78), HLA identickú súrodeneckú HCT 18,3 % (n = 18) a 1 haploidentickú transplantáciu. Malígne ochorenia predstavovali 72,4 % (n = 71), nemalígne 27,6 % (n = 27). Pre-emptívne podanie rituximabu pre EBV-DNA- -émiu po HCT bolo dokumentované u 27 pacientov. Medián dávok rituximabu na jedného pacienta bol 1 (rozsah 1–3): 16/27 dostalo 1×, 8/27 2× a 1/27 3×. Z pohľadu odstupu od HCT bol medián podania deň +52 (rozsah 24–338), 33 z 35 podaní bolo v dávke 375 mg/m2, 2 podania v dávke 100 mg/m2. Pre-emptívne podanie rituximabu bolo indikované pri 30 400 (1 700–1 370 000) kópii EBV / ml plnej periférnej krvi (medián, rozsah). U žiadneho zo sledovaných pacientov nedošlo k pravdepodobnej alebo dokázanej EBV-PTLD. Celkové prežívanie (OS) v celom súbore (n = 98) bolo 92,8 %, non-relapse mortalita (NRM) n = 1 (1,02 %), pričom u pacientov s podaním rituximabu po HCT (n = 27) bolo OS 100 %, bez dokumentovanej NRM. Záver: Pre-emptívne podávanie rituximabu v týždňových intervaloch do poklesu kópii EBV v periférnej krvi neviedlo k zhoršeniu celkového prežívania a zvýšeniu non-relapse mortality. Výsledky stimulujú k rozšíreniu štúdie na detailnejšie mapovanie dopadov deplécie B lymfocytov v zmysle oneskorenia rekonštitúcie imunity, závislosti od substitúcií imunoglobulínov, výskytu cytopénii či infekcií. Dostupnosť bunkových terapií na liečbu EBV-PTLD predstavuje výzvu na zvyšovanie hranice pre-emptívnych podaní rituximabu. Použití koncentrátu proteinu C u kriticky nemocných dětí s iGAS a projevy purpury fulminans Mazánek P.1, Blatný J.1, Zapletal O.1, Hořínková V.1, Dominik P.2, Musil V.3 1Oddělení dětské hematologie a biochemie FN Brno 2Klinika dětské anesteziologie a resuscitace FN Brno 3Klinika dětských infekčních nemocí FN Brno Úvod: Streptococcus pyogenes je patogenem, který vyvolává běžná onemocnění, jako tonsilitida, spála, impetigo či celulitida. Invazivní infekce vyvolané S. pyogenes jsou vzácné (iGAS; invasive group A β-hemolytic streptococcus), ale svým průběhem jsou velmi závažné. K rozvoji iGAS často přispívá i jiné souběžně probíhající onemocnění, jako varicela nebo běžná virová respirační onemocnění (RSV, chřipka). iGAS infekce probíhá jako fulminantní sepse s časným rozvojem MODS a DIK. Jedním se závažných klinických projevů koagulopatie při iGAS infekci je purpura fulminans. Infekční purpura fulminans je asociována se získaným deficitem proteinu C. Bakteriální endotoxiny ČTVRTEK / 24. 10. 2024 / 15.15–17.30 hod. XXXIII. konference dětských hematologů a onkologů České a Slovenské republiky 24.–26. 10. 2024 ABSTRAKTA
10 spouští konsumpci proteinu C, proteinu S a antitrombinu, v některých případech se mohou objevit I protilátky proti těmto inhibitorům koagulace. Takto získaný prokoagulační stav vede k závažné koagulační rozladě, v případě purpury fulminas k trombózám kožních cév. Kožní léze se mohou nejdříve jevit jako drobné petechie, ale velmi rychle mohou progredovat do rozsáhlých ekchymóz, případně hemoragických bul. Nekontrolovaná koagulopatie může vést k pokračující ischemizaci hlubokých tkání a následné nutnosti amputace končetin, případně i smrti. Metodika: Na přelomu let 2022–2023 a nyní, v květnu a červnu 2024, jsme měli v naší nemocnici hospitalizovány 4 děti (2 dívky, 2 chlapci; průměrný věk 10 let (7–14 let)) v závažném septickém stavu, s kultivačním průkazem infekce Streptococcus pyogenes v hemokulturách. Všechny děti byli přijaty do naší nemocnice po obrazem sepse s MODS a klinickým obrazem purpury fulminas na končetinách. Výsledky: U všech dětí byla v době přijetí k hospitalizaci významná koagulopatie, byl prokázán získaný deficit proteinu C, průměrná hladina PC byla v době prvního vyšetření 24 % (20–28 %). Všechny děti dostaly v úvodní fázi nasycovací dávku koncentrátu proteinu C – v průměru 56 IU/kg (40–71 IU/kg), další léčba pokračovala do stabilizace stavu a zastavení komsumpce PC, k tomu bylo třeba v průměru 7 dávek koncentrátu protein C (2–17) v intervalu 6–12 hodin. Všechny děti jsou živé, u jednoho pacienta byla nutná amputace obou končetin v bércích a amputace 4 prstů ruky. U žádného dítěte nebylo zaznamenáno závažné krvácení v průběhu léčby koncentrátem protein C. Závěr: Získaný deficit proteinu C je běžným nálezem u iGAS infekcí. Rozsáhlé studie nepopisují zlepšení přežití při plošném použití koncentrátu protein C u septických pacientů, některé pediatrické studie ale uvádějí až o 50 % nižší riziko ztráty končetiny při jeho použití. Riziko amputace na končetinách při iGAS infekci u dětí je až 60%, v našem souboru došlo ke ztrátě 4 prstů ruky a obou bérců jen u jednoho dítěte. Při léčbě koncentrátem proteinu C nedošlo k žádné závažné krvácivé příhodě. Z naší zkušenosti považuji podání koncentrátu proteinu C při jeho získaném deficitu při iGAS infekci za bezpečný a účinný postup, který může předejít rozvoji kritické ischemie končetin při rozvinuté infekční purpuře fulminans. Vrozené trombocytopenie – vzácná příčina chronické trombocytopenie Smíšek P.1, Slámová L.1,2, Zdráhalová K.1 1Klinika dětské hematologie a onkologie FN Motol, Praha 2Gennet, Praha Nejčastější trombocytopenií v dětském věku je imunitní trombocytopenie (ITP). K méně běžným příčinám nízkého počtu trombocytů patří trombocytopenie vrozené. Jedná se o vzácná geneticky podmíněná onemocnění. V současné době je popsáno několik desítek genů, jejichž mutace má kauzální souvislost s trombocytopenii. Mutace některých genů mohou být asociovány s dalšími symptomy (poruchy sluchu, katarakta, nefropatie), nebo se zvýšeným rizikem nádorových onemocnění (mutace ANKRD26, RUNX, ETV6). Na Klinice dětské hematologie a onkologie FN Motol jsme diagnostikovali vrozenou trombocytopenii u 21 pacientů (14 chlapců, 7 dívek). Molekulárně genetickým vyšetřením jsme prokázali mutace v deseti různých genech asociovaných s vrozenou trombocytopenií. ČTVRTEK / 24. 10. 2024 / 15.15–17.30 hod. XXXIII. konference dětských hematologů a onkologů České a Slovenské republiky 24.–26. 10. 2024 ABSTRAKTA
11 Indikací ke genetickému vyšetření byla trombocytopenie vyskytující se u více členů rodiny, záchyt trombocytopenie od časného věku bez průkazu normálního počtu trombocytů, morfologické odchylky v nátěru krve (makrotrombocyty, mikrotrombocyty, Döhleho inkluze), případně chronická ITP nereagující na standardní léčbu. Nejčastěji (5 pacientů = 24 %) jsme diagnostikovali MYH9 mutaci, u 4 dětí jsme prokázali mutaci ANKRD26, ve třech případech mutaci WAS. Počet trombocytů u většiny pacientů neklesal pod 50×109/l, hodnoty pod 30×109/l mělo pouze 6 dětí (28,6 %). Významné hemorhagické komplikace jsme zaznamenali ve třech případech (14,3 %) – 1× poúrazové krvácení do CNS a 2× krvácení do gastrointestinálního traktu. Ostatní pacienti měli jen mírné krvácivé projevy – kožní hemorhagickou diatézu nebo epistaxi. Terapeutické možnosti u pacientů s vrozenou trombocytopenii jsou jen omezené. Ve čtyřech případech byla nutná substituce separovanými trombocyty, třikrát pro závažné krvácení a jednou v rámci přípravy před operačním zákrokem. Léčbu agonisty trombopoetinového receptoru jsme indikovali u třech dětí. Transplantace kmenových buněk krvetvorby nebyla indikována u žádného pacienta. Všichni pacienti zůstávají ve sledování hematologické ambulance, u dětí s rizikovými mutacemi je doporučován pravidelný screening onkologických onemocnění. Správné stanovení diagnózy vrozené trombocytopenie je nezbytné pro určení odpovídajícího terapeutického přístupu. Může zamezit neindikované léčbě imunosupresivy, případně splenektomii. U pacientů s vyšším rizikem malignit umožňuje zavedení adekvátní dispenzarizace. Farmakokinetika v léčbě hemofilie – změny farmakokinetických parametrů v průběhu dětského věku Máchal J.1, Blatný J.1, Zápotocká E.2 1Oddělení dětské hematologie a biochemie, Fakultní nemocnice Brno 2Klinika dětské hematologie a onkologie, Fakultní nemocnice Motol, Praha Cíl práce: Zmapovat změny farmakokinetických parametrů u pacientů s těžkou hemofilií A v průběhu dětského věku a popsat tyto změny (trend, míra) na úrovni statistické významnosti. Metodika: U celkem 38 dětských pacientů s těžkou hemofilií A léčených ve FN Brno a FN Motol byly v rámci standardní péče prováděny farmakokinetické studie. Výsledky měření byly analyzovány farmakokinetickým modelem WAPPS-Hemo a následně statisticky zpracovány. Zvlášť byly analyzovány výsledky pro jednotlivé pacienty a pro koncentráty se standardním a s prodlouženým poločasem účinku. Výsledky: Ze získaných výsledků vyplývá, že v průběhu dětského věku dochází k postupnému a statisticky významnému prodlužování biologického poločasu podávaných koncentrátů faktoru VIII u jednotlivých pacientů. Dochází i k prodlužování průměrného poločasu eliminace u jednotlivých skupin léků. Závěr: Ve výsledcích popsané postupné prodlužování biologického poločasu podávaných koncentrátů faktoru VIII v závislosti na věku je v souladu s empirickým pozorováním – malé děti obvykle vyžadují častější aplikace než větší děti a dospělí. Podobné statisticky zpracované výsledky nicméně dosud nebyly literárně publikovány. Získaná data bude možné potenciálně použít k úpravě doporučení pro provádění farmakokinetických měření u dětských pacientů. ČTVRTEK / 24. 10. 2024 / 15.15–17.30 hod. XXXIII. konference dětských hematologů a onkologů České a Slovenské republiky 24.–26. 10. 2024 ABSTRAKTA
12 Postery Předsedající: Zuna J., Hrušák O. Lipegfilgrastim – menej bolesti, rovnaký efekt Braunová M., Lukšicová T., Mocná A., Hanczková D., Nespalová B., Hederová S., Kolenová A. Klinika detskej hematológie a onkológie LF UK a NÚDCH Bratislava Úvod: Neutropénia je najčastejšou komplikáciou chemoterapie. Ohrozuje pacienta možným rozvojom febrilnej neutropénie a infekcie, a zároveň limituje optimálne podávanie liečby. Lipegfilgrastim je kovalentný konjugát filgrastimu (G-CSF) a jednej molekuly metoxypolyetylénglykolu (PEG) s predĺženým účinkom z dôvodu zníženého obličkového klírensu. Viaže sa na ľudský receptor G-CSF a stimuluje množenie hematopoetických progenitorových buniek, ich diferenciáciu do zrelých buniek a uvoľňovanie do periférnej krvi. G-CSF tiež zvyšuje antibakteriálne aktivity neutrofilov vrátane fagocytózy. Materiál a metodika: Retrospektívne zhodnotenie prvých skúseností s podávaním lipegfilgrastimu na Klinike detskej hematológie a onkológie NÚDCH v Bratislave od 11/2023 do 07/2024. Výsledky: Na našej klinike sme použili lipegfilgrastim u 15 pacientov, u 14 pacientov so solídnymi tumormi a 1 pacient bol so systémovou malignitou (NHL). Medián veku bol 11 rokov. Celkovo bol lipegfilgrastim podaný 51 krát, cestou subkutánnej injekcie v dávke podľa hmotnosti pacienta. Najčastejším miestom aplikácie bolo rameno. K poklesu neutrofilov pod 1,0×109/l došlo po 28 podaniach, s priemernou dobou 9,2 dňa do vzostupu nad 1,0×109/l. Po 23 podaniach k poklesu neutrofilov vôbec nedošlo. Neutropénia viedla k odkladu chemoterapie u 2 pacientov. Nezaznamenali sme závažné vedľajšie účinky súvisiace s podaním lieku. Záver: Podávanie lipegfilgrastimu je efektívne ako primárna profylaxia chemoterapiou indukovanej neutropénie, febrilnej neutropénie a dáva možnosť plynule pokračovať v protokolárnej liečbe. Okrem týchto dôležitých medicínskych aspektov vidíme význam aj v náhrade opakovaných 6–10 subkutánnych podaní jednou účinnou injekciou s dlhodobou kontrolou hladiny neutrofilov, čo môže viesť k zmierneniu medicínskeho stresu a úzkosti u pacientov. Vzácny prípad kongenitálnej sideroblastickej anémie s YARS2 mutáciou Dóczyová D.1, Boďová I.1, Feketová J.2, Horáková J.1, Füssiová M.1, Adamčáková J.1, Sýkora T.1, Poláková K.1, Dobšinská V.1, Pozdechová M.1, Pániková A.1, Rudinger-Thirion J.3, Hrčková G.4, Švec P.1, Kolenová A.1 1Klinika detskej hematológie a onkológie – transplantačná jednotka kostnej drene, NÚDCH a LFUK, Bratislava ČTVRTEK / 24. 10. 2024 / 18.00–19.00 hod. XXXIII. konference dětských hematologů a onkologů České a Slovenské republiky 24.–26. 10. 2024 POSTERY
13 2Detská hematologická ambulancia, FNsP, Prešov 3Institut de Biologie Moléculaire et Cellulaire, Strasbourg, France 4Ambulancia lekárskej genetiky, Detská klinika LF UK a NÚDCH, Bratislava Úvod/Cieľ: Sideroblastické anémie predstavujú heterogénnu skupinu kongenitálnych a získaných ochorení kostnej drene definovaných prítomnosťou patologických depozitov železa v mitochondriách prekurzorov erytrocytov v dôsledku enzymatickej dysfunkcie v biosyntéze hemu. U pacientov sú prítomné abnormálne prstencové sideroblasty. Kostná dreň je typicky hypercelulárna, s erytroidnou hyperpláziou. Inefektívna erytropoéza často ústí do zvýšených zásob železa v tele a do klinicky signifikantného preťaženia železom so sekundárnou orgánovou dysfunkciou. Cieľom kazuistiky je prezentovať šírku diferenciálnej diagnostiky týchto ochorení raritných v detskom veku a diskutovať potenciál dostupných moderných liekov ovplyvňujúcich erytropoézu. Metódy: Formou kazuistiky prezentujeme prípad 14-ročného chlapca so sideroblastickou anémiou, úskalia diagnostiky jeho ochorenia, náročnú funkčnú analýzu detekovaných mutácií špecializovaným tímom v rámci medzinárodnej spolupráce aj inovatívnu liečbu ochorenia. Výsledok: Kazusitika prezentuje prípad 14 ročného pacienta s vrodenou vývojovou chybou srdca – Fallotovou tetralógiou, úspešne korigovanou v 5.mesiaci života. Pacient však naďalej neprospieval, mal nízky vzrast a hmotnosť (pod 3.percentilom). Od 12. roku života mal makrocytovú normochrómnu anémiu, od 14. roku života aj s potrebou transfúzií. Nátery kostnej drene s farbením na železo potvrdili prítomnosť prstencových sideroblastov. Genetickým vyšetrením sa nenašli mutácie v génoch najčastejšie spojených s týmto ochorením (ALAS2, SLC25A38). Až vyšetrením mitochondriálnej DNA boli nájdené 2 varianty v géne YARS2 c.689 A>G p.(Tyr230Cys) a c.827_832del p.(Ser276_Thr277del). Oba boli variantmi neznámeho významu, avšak variant s deléciou bol in silico suspektný ako kauzálny pre dané ochorenie. V rámci snahy o potvrdenie kauzality bola vykonaná funkčná analýza v Inštitúte pre molekulárnu a bunkovú biológiu v Štrasburgu, ktorá potvrdila, že produkt mutovaného YARS2 génu c.827_832del je viac ako 100 násobne menej efektívny ako produkt nemutovaného variantu génu. Produkt mutovaného variantu YARS2 c.689 A>G mal len zanedbateľnú stratu funkcie. Segregačná analýza potvrdila nosičstvo jedného z variantov u obidvoch rodičov v heterozygotnom stave. Vzhľadom na predikciu neefektívnosti liečby erytropoetínom a riziko nedostatočného riešenia germinálnej mitochondriálnej poruchy transplantáciou krvotvorných buniek sme po preštudovaní dostupnej literatúry a po konzultáciách expertov v danej oblasti začali liečbu SMAD inhibítorom luspaterceptom. Ide o rekombinantný fúzny proteín, ktorý stimuluje dozrievanie erytroidných buniek prostredníctvom diferenciácie erytroidných prekurzorov neskorých štádií (normoblastov) v kostnej dreni. Záver: Sideroblastická anémia u detí je veľmi vzácne ochorenie. Ešte vzácnejšia je podskupina s postihnutím mitochondriálnej DNA, ako v našom prípade. Predstavovalo diagnostickú a terapeutickú výzvu, aby sme sa dostali k potvrdzujúcej genetickej diagnóze a personalizovanej liečbe. Zdieľaním takýchto prípadov zlepšujeme kvalitu starostlivosti u pacientov so vzácnymi ochoreniami. ČTVRTEK / 24. 10. 2024 / 18.00–19.00 hod. XXXIII. konference dětských hematologů a onkologů České a Slovenské republiky 24.–26. 10. 2024 ABSTRAKTA
14 Myelosarkóm – kazuistika Fillová H.1, Bubanská E.1, Kubričanová Žaliová M.2, Kolenová A.3 1Klinika pediatrickej onkológie a hematológie SZU, DFNsP, Banská Bystrica 2Laboratorní centrum Kliniky dětské hematologie a onkologie, 2. LF UK FN Motol, Praha 3Klinika detskej hematológie a onkológie LF UK a NÚDCH, Bratislava Úvod: Primárny myelosarkóm patrí medzi zriedkavé extramedulárne prejavy AML (akútnej myeloidnej leukémie), ktoré predchádzajú postihnutie kostnej drene. Najčastejšie je postihnutá koža, podkožie a mäkké tkanivá, avšak môže sa vyskytnúť aj ako masa, ktorá postihuje rôzne tkanivá ako gastro-intestinálny trakt, reprodukčné orgány, CNS, srdce, pľúca, obličky. Pacienti a metódy: V našej kazuistike prezentujeme prípad 9. mesačného dievčatka, ktoré bolo prijaté na KPAIM DFNsP BB v závažnom klinickom stave. Po extenzívnych a komplikovaných vstupných vyšetreniach bol diagnostikovaný rozsiahly myelosarkóm s dominantným postihnutím brušnej dutiny a s počínajúcou infiltráciou kostnej drene. Genetickým vyšetrením tkaniva tumoru sa potvrdili dve recipročné fúzie génov - GATA1:PDGFRB a PDGFRB:GATA1. Fúzny gén GATA1:PDGFRB zahŕňa časť génu PDGFRB kódujúceho protein-tyrozín-kinázovú doménu. Tento nebol doteraz v odborné literatúre popísaný, avšak rôzne fúzne gény PDGFRA a PDGFRB sa vyskytujú u myeloidných malignít. Výsledky: Po absolvovaní protokolárnej liečby pacientka pokračovala v p.o. liečbe inhibítorom tyrozín kinázy s dosiahnutím kompletnej remisie základného ochorenia. Závery: Podľa Cheah et al. myeloidné malignity s prestavbami génu PDGFRB dobre odpovedajú na liečbu, čo potvrdzuje aj naša kazuistika. Keď nie hepatoblastóm, tak aký tumor pečene to bol? A k tomu erytropoetín Greš M., Halušková V. Oddelenie detskej onkológie a hematológie, DFN Košice Cieľ: Referujeme o pacientovi s tumorom pečene, paraneoplastickou hyperprodukciou erytropoetínu s pridruženými úskaliami diagnostiky a liečby. Kazuistika: U 2-ročného chlapca bola v 07/2022 zistená obrovská ložisková expanzívna lézia pravého laloka pečene, MRI hypersignálna, CT hypodenzná, s výrazným homogénnym sýtením z periférie. CEUS s charakteristikami malignity. PRETEXT III. AFP hranične zvýšené. CT pľúc bez MTS. Konzultované chirurgické pracovisko NÚDCH Bratislava, nález uzavretý ako kavernózny hemangióm. Biopsia a operačné riešenie nebolo indikované, odporučené sledovanie. Postupne lokálna progresia. Pridružená polyglobúlia s opakovanými venepunkciami, s extrémnymi koncentráciami erytropoetínu. 02/2023 realizovaná laparoskopická trucut biopsia. V 1. histológii (ÚPA Martin) suponovaný hepatoblastóm, epiteliálny-fetálny typ. V 03/2023 začatá liečba dľa protokolu PHITT, HR rameno SIOPEL4. Medzitým obdržané 2. čítanie histológie (Bioptická laboratoř, Plzeň), bez nálezu jednoznačných malígnych zmien charakteru hepatoblastómu. Zvažovaná vaskulárna lézia. 3. čítanie (Universitätsklinikum, Erlangen) sa priklonilo ČTVRTEK / 24. 10. 2024 / 18.00–19.00 hod. XXXIII. konference dětských hematologů a onkologů České a Slovenské republiky 24.–26. 10. 2024 ABSTRAKTA
15 k diagnóze hepatoblastómu, fetálny typ. Po 2 blokoch chemoterapie ďalšia progresia nálezu, útlak portálnej vény. V 06-07/2023 v IKEM Praha realizovaná R0 resekcia tumoru technikou ALPPS (Prof. Froněk). POSTTEXT III. Pooperačne normalizácia erytropoetínu. Histológia z resekátu (IKEM Praha, 4. čítanie) s nálezom dobre diferencovanej hepatocelulárnej lézie bez jednoznačných znakov hepatoblastómu či inej malignity. Fokálna extramedulárna hematopoéza. Neboli preukázané mutácie v žiadnom z komplexného panelu génov. 5.čítanie v centre PHITT štúdie (Universitätsklinikum, Bonn), diagnóza uzavretá ako dobre diferencovaná hepatoidná lézia, malignita i vaskulárna lézia vylúčené. Pre nepotvrdenie diagnózy jednoznačnej malignity sme v chemoterapii nepokračovali. Výsledky: Dieťa je 2 roky od diagnózy v dobrom klinickom stave, bez známok relapsu ochorenia, s dobrou funkciou pečene. Hyperprodukcia erytropoetínu vymizla. Minimálne zvýšené AFP. Záver: Rádiologicky aj histopatologicky nejednoznačný tumor pečene a jeho náročná liečba u nášho pacienta zdôraznili význam opakovaných konzultácii a nadnárodnej spolupráce pri liečbe takýchto zriedkavých prípadov. Trombóza venóznych splavov asociovaná s liečbou akútnej lymfoblastovej leukémie u detí Chovanec F., Bačová E., Hrašková A., Blatný J., Kolenová A. Klinika detskej hematológie a onkológie, Národný ústav detských chorôb, Bratislava Úvod: Trombóza mozgových venóznych splavov (CSVT) je zriedkavou, ale závažnou komplikáciou liečby akútnej lymfoblastovej leukémie (ALL) u detí, ktorá môže mať dlhodobé následky a ovplyvniť výsledok liečby ALL. Použitie asparaginázy (ASP) a kortikosteroidov v liečbe patrí k najvýznamnejším rizikovým faktorom jej vzniku. Kazuistiky: Prezentujeme kazuistiky troch pacientov s ALL liečených na KDHaO v Bratislave, u ktorých bola CSVT diagnostikovaná v období od júla 2023 do mája 2024. Kazuistika 1: 4-ročná pacientka s common B-ALL liečená podľa protokolu AIEOP BFM ALL 2017, v protokole IIA. Pre progredujúce bolesti hlavy, somnolenciu a fotofóbiu realizované MR hlavy s nálezom CSVT. Kazuistika 2: 6-ročný pacient s T-ALL liečený podľa AIEOP BFM ALL 2017, u ktorého bola CSVT diagnostikovaná takisto v protokole IIA na základe MR realizovaného pre náhle vzniknutú bolesť hlavy a následnú poruchu vedomia. Kazuistika 3: 16-ročná pacientka s neskorým CNS relapsom ALL po 7 rokoch od ukončenia prvolíniovej liečby leukémie, so závažnou poruchou vedomia s potrebou kardiopulmonálnej resuscitácie v protokole SCA2 (IntReALL 2020). Realizované MRI bolo s nálezom akútnych ischemických zmien kortexu, multifokálnej axiálnej hemorágie a CSVT. Záver: Vzhľadom na zriedkavý výskyt CSVT doposiaľ neexistuje jednoznačný konsenzus ohľadom rizikových faktorov, tromboprofylaxie a liečebného manažmentu. Odporúčania ohľadom reexpozície asparagináze po predošlej CSVT sú tiež nejednoznačné, je však známe, že redukcia dávok ASP zhoršuje celkové prežívanie u detí s ALL, a preto by pokračovanie v liečbe ASP malo byť zvážené aspoň u asymptomatických pacientov liečených LMWH s normalizáciou MRI nálezu. ČTVRTEK / 24. 10. 2024 / 18.00–19.00 hod. XXXIII. konference dětských hematologů a onkologů České a Slovenské republiky 24.–26. 10. 2024 ABSTRAKTA
16 Vzácna príčina zlyhania liečby nízkomolekulovým heparínom, ktorú zvažujeme Klučková K.1,2, Grešíková M.1, Zavarská M.1, Požgayová S.3, Skalická K.3, Hrčková G.3, Hamidová O.3 1Pracovisko hematológie a transfúziológie, Oddelenie laboratórnej medicíny, Národný ústav detských chorôb, Bratislava 2Klinika detí a dorastu, Fakultná nemocnica Nitra 3Laboratórium klinickej a molekulovej genetiky, Detská klinika, Národný ústav detských chorôb, Bratislava Cieľ: Náhla hypertenzná kríza s alteráciou vedomia u 12-ročnej pacientky bez komorbidity odhalili vzácny KILT syndróm s triádou príznakov: ťažkú hypopláziu infrarenálnej vena cava (IVC), hypopláziu ľavej obličky a rozsiahlu proximálnu hlbokú žilovú trombózu (HŽT) ľavej dolnej končatiny (ĽDK). Skríning vrodenej trombofílie zachytil stredne závažný deficit antitrombínu (AT), bez výskytu u matky, údaje o otcovi sú nedostupné. Antikoagulačná liečba LMWH vyžadovala substitúciu antitrombínu (AT), antikoagulačný efekt bol však nestabilný. Medikamentózne rezistentnú hypertenziu včasne komplikoval vývoj cerebrálnej sinovenóznej trombózy, napriek liečbe LMWH. Nefrektómia afunkčnej ľavej obličky viedla k poklesu krvného tlaku, stabilný antikoagulačný účinok navodil pooperačný switch na DOAC (Xalerto). Pretrvávanie deficitu AT aj počas liečby DOAC viedlo k podozreniu na vrodenú poruchu. Metodika: Hodnotenie deficitu AT pri renálnej dysfunkcii bolo najskôr nejednoznačné, pri trvaní deficitu AT počas liečby Xalertom indikovalo genetické vyšetrenie. Metódou priameho sekvenovania DNA bola analyzovaná celá kódujúca sekvencia, vrátane zostrihovo-relevantných oblastí génu SERPINC1. Výsledky: Klinický stav pacientky po nefrektómii sa významne zlepšil. Pacientka nemá neurologický deficit, má nefropatiu, pri antihyperenzívach je normotenzná, pri dlhodobej antikoagulačnej liečbe má parciálnu rekanalizáciu proximálnej HŽT anomálnych žíl ĽDK. Genetická analýza cielená na SERPINC1 gén potvrdila patogénny variant c. 1153G>A (p.Gly385Ser) v heterozygotnom stave, zodpovedný za kongenitálny deficit AT 1. typu. Záver: KILT syndróm je vzácna vrodená anomália v. cava inferior, s vývojom HŽT na podklade získaných trombotických faktorov, asociácia s obličkovou anomáliou je súčasťou syndrómu. Doterajšie publikácie KILT syndróm nereferujú jeho asociáciu s ťažkou vrodenou trombofíliou, ktorú predstavuje kongenitálny deficit AT 1. typu, potvrdený u našej pacientky. Keďže deficit AT 1.typu patrí medzi najzávažnejšie vrodené trombofílie s celoživotným rizikom – pre potrebu celoživotnej účinnej antikoagulácie sme zvolili warfarín – pre možnosťou presného určenia antikoagulácie, možnosťou self-monitoringu a rýchlej dostupnosti antidota pri príp. operácii, či krvácavej epizóde. ČTVRTEK / 24. 10. 2024 / 18.00–19.00 hod. XXXIII. konference dětských hematologů a onkologů České a Slovenské republiky 24.–26. 10. 2024 ABSTRAKTA
17 Nový štandardný postup hydratácie počas liečby highdose metotrexátom u pacientov s akútnou lymfoblastovou leukémiou Grenčíková J., Moškořová V., Borseník T., Mocná A., Hederová S., Slezáková D., Hrašková A., Kolenová A. Klinika detskej hematológie a onkológie, Národný ústav detských chorôb, Lekárska fakulta Univerzity Komenského, Bratislava Cieľ: High-dose metotrexát (HD-MTX) je súčasťou liečby akútnej lymfoblastovej leukémie (ALL) už od 70. rokov minulého storočia (1). Vzhľadom na riziká toxicity tejto liečby sa HD-MTX podáva počas niekoľkodňovej hospitalizácie spojenej s hyperhydratáciou, alkalinizáciou, podávaním leukovorínu a pravidelných sledovaní hladín MTX v sére. Cieľom tejto práce je vyhodnotiť efektivitu implementácie nového štandardného postupu hydratácie počas liečby HD-MTX u pacientov s ALL. Metodika: V čase od júna 2023 sa na Klinike detskej hematológie a onkológie NÚDCH v Bratislave zaviedol nový štandardný postup hydratácie počas podávania HD-MTX inšpirovaný protokolom z Children’s Hospital of Philadelphia (CHOP). Do tejto práce bolo zaradených 14 pacientov (5 dievčat a 9 chlapcov) s B-ALL (n=12) alebo T-ALL (n=2), ktorí od júla 2023 do júla 2024 dostali celkovo 56 dávok 5 g/m2 HD-MTX v rámci protokolu AIEOP-BFM ALL 2017. Táto skupina bola porovnávaná so skupinou 14 pacientov liečených na ALL pred júnom 2023, u ktorých sa používal dovtedy zaužívaný štandardný postup hydratácie. Dáta boli získané z nemocničného informačného systému. Výsledky: Zavedením nového štandardného postupu do praxe sa priemerná dĺžka hospitalizácie počas HD-MTX skrátila z 97,92 hodín na 60,09 hodín. V rámci udržania ideálneho pH moču vyžadovali pacienti hydratovaní podľa nového štandardného postupu bolus bikarbonátov 5× častejšie (priemerne 1,7 bolusu vs. 5,3 bolusu). Podľa hladín kreatinínu sa výskyt nefrotoxicity neobjavil ani u jedného zo sledovaných skupín pacientov. Mierne nežiaduce účinky liečby (kožná a slizničná toxicita, vomitus) sa vyskytli približne v rovnakej miere v obidvoch sledovaných skupinách, 1 pacientka hydratovaná podľa nového štandardného postupu vyžadovala akútnu hospitalizáciu pre aftóznu stomatitídu. Záver: Viaceré štúdie ukázali, že skrátenie hospitalizácie onkologických pacientov zlepšuje celkovú kvalitu ich života a šetrí náklady na zdravotnú starostlivosť (2). Zavedením nového štandardného postupu hydratácie sme dokázali bezpečne skrátiť dĺžku hospitalizácie bez zvýšenia toxicity. ZDROJE: 1. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/3281724/ (11. 8. 2024) 2. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8955567/ (11. 8. 2024) ČTVRTEK / 24. 10. 2024 / 18.00–19.00 hod. XXXIII. konference dětských hematologů a onkologů České a Slovenské republiky 24.–26. 10. 2024 ABSTRAKTA
18 Inhibítory RET v terapii pacientov s infantilným fibrosarkómom Soldanová L.1, Slezáková D.1, Makohusová M.1, Hederová S.1, Mocná A.1, Plank L.2, Hrašková A.1, Kolenová A.1 1Klinika detskej hematológie a onkológie, NÚDCH, Bratislava 2Martinské bioptické centrum, Martin Úvod: Cielená biologická liečba predstavuje inovatívny terapeutický prístup, ktorý znamená významný pokrok v liečbe nádorových ochorení. Inhibítory receptorovej tyrozínkinázy RET patria medzi lieky, ktoré zasahujú do rastu nádorových buniek prostredníctvom inhibície špecifických proteínov. Cieľom tejto štúdie je prezentovať klinické prípady dvoch pacientiek s infantilným fibrosarkómom pozitívnym na fúzne gény PWWP2A-RET a MYH10-RET, indikovaných na liečbu selektívnym inhibítorom RET. Kazuistiky: Obe pacientky boli diagnostikované s infantilným fibrosarkómom v roku 2020 a momentálne podstupujú liečbu na Klinike detskej hematológie a onkológie LFUK a NÚDCH. Úvodne bola indikovaná kombinovaná chemoterapeutická liečba (Vinkristín, Cosmegen). Vzhľadom na chemorezistenciu a progresiu ochorenia u prvej pacientky a čiastočnú odpoveď s následnou progresiou ochorenia u druhej pacientky, bola u oboch zahájená liečba druholíniovou terapiou inhibítorom RET - Selperkatinibom. Výsledky: Prvá pacientka je na liečbe Selperkatinibom 3 roky a druhá pacientka 2 roky. Liečba je u oboch pacientiek veľmi dobre tolerovaná, účinná, evidujeme klinické zlepšenie a rádiologickú regresiu ochorenia. U oboch pacientiek sme nezaznamenali závažnú toxicitu a potrebu nutnosti prerušovať liečbu. V laboratórnom náleze u prvej pacientky pretrváva eozinofília. Záver: S rastúcim využívaním sekvenovania novej generácie dochádza k identifikovaniu týchto proteínov i pri niektorých detských malignitách ako sú napr. sarkómy. V sarkómoch boli rozpoznané opakujúce sa fúzie génov; možnosti cielenej terapie však zostávajú obmedzené. RET inhibítory sú novou nádejou pre pediatrických pacientov po vyčerpaní štandardných terapeutických možností pričom Selperkatinib preukázal v zahraničných štúdiách vynikajúcu terapeutickú účinnosť s minimálnou toxicitou u detí. Vzácná příčina pancytopenie Sýkorová A.1, Rennerová A.2, Horková Z.1, Černá Z.1, Pták O.1, Winkowská L.2, Froňková E.2, Votava T.1 1Dětská klinika, FN Plzeň 2CLIP, Klinika dětské hematologie a onkologie, 2. LF UK a FN Motol, Praha Prezentujeme kazuistiku čtyřletého chlapce vyšetřovaného pro pancytopenii. Chlapec byl ve věku 18 měsíců poprvé vyšetřen na našem pracovišti v roce 2021, kdy byl hospitalizován pro pancytopenii při protrahovaném respiračním infektu. Chlapec byl komplexně vyšetřen bez jednoznačně zjištěné příčiny. Zvažován deficit vitaminu B12, pro který by svědčil nález v kostní dřeni (proliferace červené krevní řady s megaloidním vyzráváním, dle FACS – detekovány signifikantní změny ve vývoji povrchových znaků myeloidních buněk v.s. související s hypovitaminozou B12, bez ČTVRTEK / 24. 10. 2024 / 18.00–19.00 hod. XXXIII. konference dětských hematologů a onkologů České a Slovenské republiky 24.–26. 10. 2024 ABSTRAKTA
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=