40 SOBOTA / 26. 10. 2024 / 8.30–9.30 hod. Onkologie Předsedající: Halušková V., Švojgr K. Faktory ovlivňující pooperační komplikace a klinické výsledky dětských pacientů s nádory čtvrté komory Beneš V.1,2, Haratek K.1, Bubeníková A.1, Entenmann Ch.3, Tomášek M.1, Zápotocký, M.2,4, Sumerauer D.2,4, Kynčl M.2,5, Koblížek M.2,6, Libý P.1,2, Tichý M.1,2, Bradáč O.1,2,7 1Neurochirurgická klinika dětí a dospělých 2. LF UK a FN Motol, Praha 2Centrum dětské neuroonkologie FN Motol, Praha 3Department of Neurosurgery, Charité – Universitatsmedizin Berlin 4Klinika dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol, Praha 5Klinika zobrazovacích metod 2. LF UK a FN Motol, Praha 6Ústav patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN Motol, Praha 7Neurochirurgická a neuroonkologická klinika 1. LF UK a ÚVN, Praha Úvod: Tumory čtvrté mozkové komory jsou často řešenou problematikou v dětské neurochirurgii. Data týkající se prediktorů trvalého neurologického deficitu, dlouhodobého funkčního výsledku, cerebelárního mutismu (CM), rozsahu resekce (EOR) a výsledků onkologické léčby jsou málo probádána. Metodika: Retrospektivní analýza pacientů ve věku ≤ 19 let, kteří podstoupili primární chirurgickou resekci tumoru čtvrté komory během 15letého období (2006–2021). Do analýzy predikce výsledků léčby byly především zahrnuty: věk, pohlaví, chirurgický přístup, anatomické charakteristiky, histopatologie tumoru, EOR, objem nádoru a další faktory. Výsledky: Celkem bylo zahrnuto 106 pacientů (64 chlapců) s průměrným věkem 7,3 let. Incidence trvalého neurologického deficitu byla 24,2 %, přičemž mezi rizika trvalého deficitu patřily laterální šíření nádoru do foramen Luschke (p = 0,036) a objem nádoru větší než 38 cm3 (p = 0,020). Přítomnost deficitu byla jediným významným prediktorem sníženého Lansky skóre (méně než 90, p = 0,005). CM se vyskytoval v 20,8 % případů a byl ovlivněn histologií meduloblastomu (p = 0,011), laterálním šířením nádoru (p = 0,017) a mužským pohlavím (p = 0,021). Mezi transvermiálním a telovelárním přístupem nebyl zjištěn významný rozdíl ve vztahu k pooperačnímu vývoji CM (p = 0,478). Nebyl nalezen žádný významný prediktor pro EOR. EOR nebyl vyhodnocen jako významný prediktor celkového přežití pro nízkostupňové a vysokostupňové tumory, avšak radikální resekce (GTR) byla protektivním faktorem pro recidivu nádoru ve srovnání s parciální nebo subtotalní resekcí (p < 0,001). Dále bylo zjištěno delší zlepšení u starších pacientů (≥ 7,0 let, p = 0,019). Závěr: Celková míra pooperačních komplikací zůstává vysoká kvůli elokventní lokalizaci tumoru. Starší pacienti (> 7 let) vykazují lepší výsledky a prognózu. Dosahování GTR vždy, když je to možné a bezpečné, se ukázalo jako klíčové pro prevenci recidivy nádoru. CM byl častější u pacientů s meduloblastomem a u pacientů s nádory šířícími se skrz foramen Luschke. Telovelární přístup využívá bezpečný XXXIII. konference dětských hematologů a onkologů České a Slovenské republiky 24.–26. 10. 2024 ABSTRAKTA
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=