10. konference Naše příroda: ODOLNÉ LESY 10 Abstrakta podpory biodiverzity. Jedním z inspirativních příkladů může být příběh vznikající divočiny v NPR Rejvíz. Cílem zde realizované studie bylo proto zjistit vývoj společenstev saproxylických brouků v průběhu a také po gradaci kůrovce v horském smrkovém lese. V rámci výzkumy byly nainstalovány oknové pasti na trvalé monitorovací plochy ještě před gradací kůrovce a dále byly exponovány následující čtyři roky. Víceletá studie prokázala, že po odumření porostu dochází k výrazné změně společenstev saproxylických brouků, kdy početnosti jedinců v plochách jsou 3× vyšší a počet druhů je 2× vyšší. Současně je zřejmé, že na nárůstu základních vlastností společenstev se podílí řada druhů s pestrými nároky na prostředí. Nepřekvapivě výrazně zvyšují početnosti xylofágní zástupci vázaní na čerstvě odumřelé stromy a dřevo v počátečním stupni rozkladu a druhy preferující osluněná stanoviště. Tento jev je dán tím, že v lokalitě došlo k odumření velkého množství stromů a porosty jsou proto výrazně světlejší. Nicméně početnější jsou také fungivoři vázaní na dřevokazné houby, které hojně narůstají na odumřelém dřevě. Překvapivě již pár let po gradaci jsou četnější i florikolní druhy navštěvující květy s tím, jak se v porostech objevují první kvetoucí byliny. Studie prokazuje, že rozpad lesa v důsledku gradace kůrovce výrazně podporuje biodiverzitu saproxylických organismů, a tedy se dá říci to, že tyto procesy mohou mít zásadní význam pro ochranu biodiverzity lesních ekosystémů. Světlé lesy a jejich význam Mgr. Lukáš Čížek, Ph.D., RNDr. Pavel Šebek, Ph.D. Biologické centrum AV ČR, v. v. i. Abstrakt nedodán. Ščúrnica – dvacetiletý příběh bělokarpatského (pra)lesa Ing. Jan Moravec, Mgr. Martina Kišelová Český svaz ochránců přírody Nejlepším způsobem, jak chránit přírodu, je uvědomělý vlastník. Takzvané „soukromé rezervace“, tedy plochy chráněné nikoli zákonem, ale z vlastní vůle majitele, jsou systémem ověřeným věkem (konec konců, nejstarší naše pralesní rezervace vznikly přesně takhle, tedy rozhodnutím vlastníka o jejich vyjmutí z běžného lesního hospodaření) a rozšířeným v různých podobách po celém světě. Samozřejmě s výjimkou států, které nectí soukromé vlastnictví. Pro správu takovýchto pozemků mnohde vznikají tzv. pozemkové spolky (land trusts). Jde obvykle o nestátní neziskové organizace zřízené právě ke správě vlastnických či užívacích práv k přírodně (či historicky) cenným nemovitostem a péči o ně. V České republice funguje hnutí po-
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=