10. konference Naše příroda: ODOLNÉ LESY 16 Abstrakta ekonomické a environmentální aspekty (Sádlo a kol., NeoBiota 35: 1–34, 2017). Navržené postupy zahrnují gradient od péče (např. stromy v obcích) a tolerance (např. remízky v zemědělské krajině, které fungují jako refugium pro řadu rostlin a živočichů) přes pomalou přeměnu porostů řízenou sukcesí (např. ochranné lesy na svazích s konkurenčně silnými přirozenými dřevinami v sousedství) až po rychlou eradikaci při ohrožení ochranářsky cenných společenstev (zejména teplomilné trávníky či reliktní bory). Pro případ tolerovatelných porostů navrhli Brundu a kol. (NeoBiota 61: 65–116, 2020) globální pravidla udržitelného managementu, která maximalizují socioekonomické výhody pěstování nepůvodních dřevin a současně minimalizují riziko šíření do přilehlých oblastí. V České republice se už akát jako lesnická dřevina nevysazuje a ani se to v budoucnosti neplánuje. Díky jeho odolnosti vůči extrémním stanovištním podmínkám a znečištěnému prostředí se zdá být v souvislosti s klimatickou změnou perspektivním pro výsadby ve městech. Zde je větším rizikem než akát samý neúdržba okolních pozemků. Mediální titulky „Na akáty s radostí a herbicidem“ nebo „Zadat do aplikace, navrtat kmen a nalít herbicid“ by se měly přednostně týkat vybraných ochranářsky cenných biotopů. V ostatních případech je vždy nutné zohlednit lokální kontext a zvážit i další možnosti. Velkoplošná likvidace akátu tak není ani potřebná, ani technicky proveditelná (s ohledem na plochu akátových porostů v ČR). Cílem tohoto příspěvku bude podrobněji seznámit posluchače s ekologickými vlastnostmi akátu v různých typech biotopů a z nich vyplývajícím konceptem diferencovaného managementu, vedoucího k udržitelné budoucnosti akátu na území ČR.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=