ABSTRAKTA 30. 9. – 1. 10. 2022 CLARIONCONGRESSHOTELOLOMOUC MORAVSKOSLEZSKÉ pneumologické dny 30.
2 IP – INTERAKTIVNÍ PŘEDNÁŠKA 30. MORAVSKOSLEZSKÉ PNEUMOLOGICKÉ DNY 30. 9.–1. 10. 2022 PROGRAM 9:00–9:35 SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ 9:35–9:55 SLAVNOSTNÍ ÚVODNÍ PŘEDNÁŠKA Kolář M.: Plicní mikrobiom 10:00–11:15 PNEUMOONKOLOGIE 1 předsedající: Skřičková J., Čierná Peterová I. Čierná Peterová I.: Program časné detekce BCA – současná situace v pneumologických ambulancích – podzim 2022 Losse S.: Program časné detekce bronchogenního karcinomu v rámci plicní kliniky FN Olomouc Horváth T.: Časný nádor plic 97–21 Brno CZ Skřičková J.: Co přinesl registr TULUNG Švorcová M.: Maligní pleurální mezoteliom, guidelines vs. realita 11:25–12:40 BRONCHIÁLNÍ OBSTRUKCE předsedající: Brat K., Zatloukal J. Brat K.: Nové pokroky v předoperační diagnostice před plicním resekčním výkonem Tudík I.: Neinvazivní ventilace u hyperkapnického respiračního selhání na nemonitorovaných pneumologických lůžkách Voláková E.: Nejčastější mutace a klinické manifestace deficitu alfa-1-antitrypsinu Zatloukal J.: CHOPN – cesta k personalizované medicíně: Kde jsme a kam směřujeme? Genzor S.: Fixní trojkombinace IKS/LAMA/LABA v inhalačním systému NEXThaler® (sponzorováno firmou CHIESI) 12:45–13:00 SYMPOZIUM SPOLEČNOSTI GSK, spol. s r. o. Voláková E.: Realita reálné praxe těžkého astmatu 13:00–14:00 OBĚDOVÁ PŘESTÁVKA 14:00–14:30 INTERAKTIVNÍ KAZUISTIKY Čtvrtlík F.: „Dramatické“ nálezy na skiagramu hrudníku – interaktivní přednáška s hlasováním IP 14:35–15:05 SYMPOZIUM SPOLEČNOSTI ASTRAZENECA CZECH REPUBLIC, s. r. o. Sova M., Hutyrová B.: Proč eskalovat léčbu astmatu a CHOPN včas? PROGRAM / PÁTEK / 30. 9. 2022 / SÁL 1 / FOLIANT
3 30. MORAVSKOSLEZSKÉ PNEUMOLOGICKÉ DNY 30. 9.–1. 10. 2022 PROGRAM 15:10–17:10 INTERSTICIÁLNÍ PLICNÍ PROCESY předsedající: Koziar Vašáková M., Šterclová M., Doubková M. Koziar Vašáková M.: Hypersenzitivní pneumonie – update 2022 Doubková M.: Progredující formy plicních fibróz – etiologie, patofyziologie, mechanismy progrese Hubáčková L.: Cesta do hlubin sklerodermikovy duše Petřek M.: Sarkoidóza a její klinické fenotypy – souvislost s geny HLA systému (srovnání tří populací) Šterclová M.: Plicní střádání Zlámalová T.: Použití české verze tele‑coachingové aplikace u pacientů s intersticiálním plicním onemocněním: předběžné výsledky Žurková M.: Plicní postižení u systémových onemocnění pojiva 17:20–17:35 SYMPOZIUM SPOLEČNOSTI BERLIN‑CHEMIE/A.MENARINI CESKA REPUBLIKA, s. r. o. Čáp P.: Vede odlišnost IKS k větším klinickým přínosům? 17:40–18:25 IMUNITA U PLICNÍCH ONEMOCNĚNÍ předsedající: Čáp P., Hutyrová B. Čáp P.: Chronický kašel na pomezí oborů Kopřiva F.: Nezralost, imunita a plíce – nové klinické obrazy onemocnění v dospělosti? Hutyrová B.: Zánětlivé reakce v patofyziologii plicních nemocí PROGRAM / PÁTEK / 30. 9. 2022 / SÁL 1 / FOLIANT
4 IP – INTERAKTIVNÍ PŘEDNÁŠKA 30. MORAVSKOSLEZSKÉ PNEUMOLOGICKÉ DNY 30. 9.–1. 10. 2022 PROGRAM 10:00–11:30 INTENZIVNÍ PNEUMOLOGIE, INFEKCE, TBC, CYSTICKÁ FIBRÓZA předsedající: Šimek M., Jakubec P. Šimek M.: ECMO u kritického průběhu covid-19 infekce Burget R.: Umělá inteligence pro prevenci dlouhodobých následků onemocnění covid-19 Ščurek M.: Alergická bronchopulmonální kandidóza Jakubec P.: Komunitní pneumonie – víme jak na ně? Džingozovová M.: Tuberkulózní meningitida IP Kerekes A.: Výživa u cystické fibrózy – změna paradigmat v éře terapie CFTR‑modulátory Šťastná N.: Kauzální terapie CF – vliv na funkci pankreatu a nutrici 11:40–12:10 SYMPOZIUM SPOLEČNOSTI BRISTOL‑MYERS SQUIBB, SPOL. S R. O. předsedající: Kultan J. Roubec J.: Duální imunoterapie s limitovanou chemoterapií v léčbě NSCLC Skřičková J.: Nivolumab ve 2. a vyšších liniích léčby NSCLC v reálné klinické praxi 12:15–13:00 RESPIRAČNÍ FYZIOTERAPIE předsedající: Horová P., Kopecká T., Dvořáček M. Dvořáček M.: Trénink dýchacích svalů s využitím telerehabilitace u pacientů s chronickým plicním onemocněním Horová P.: Vliv tréninku nádechových svalů na mimojícnové projevy gastroezofageálního refluxu: pilotní studie Kopecká T.: Využití 1. české verze Manchesterského dotazníku dýchacích obtíží při aktivitách běžného denního života u pacienta s CHOPN po atypické pneumonii způsobené onemocněním covid-19 13:00–14:00 OBĚDOVÁ PŘESTÁVKA 14:00–15:10 PNEUMOONKOLOGIE 2 předsedající: Bratová M., Kultan J. Bratová M.: Imunoterapie v léčbě SCLC extensive disease – jiskra naděje po době temna Černeková R.: Léčba durvalumabem u SCLC Fischer O.: Imunoterapie u maligního mezoteliomu pleury – přehled a naše zkušenosti Kultan J.: Postavení osimertinibu v léčbě EGFRm NSCLC napříč stadii + praktické zkušenosti FN Olomouc (sponzorováno firmou AstraZeneca Czech Republic, s. r. o.) PROGRAM / PÁTEK / 30. 9. 2022 / SÁL 2 / CODEX-SCRIPTUM
5 30. MORAVSKOSLEZSKÉ PNEUMOLOGICKÉ DNY 30. 9.–1. 10. 2022 PROGRAM 15:15–15:30 SYMPOZIUM SPOLEČNOSTI PFIZER spol. s r. o. Fischer O.: Léčba ALK+mNSCLC po progresi na ALK tyrozinkinázových inhibitorech 15:35–16:25 SYMPOZIUM SPOLEČNOSTI VERTEX PHARMACEUTICALS (CZECH REPUBLIC), s. r. o.: JAK SE DAŘÍ PACIENTŮM S CF PO ROCE LÉČBY PŘÍPRAVKEM KAFTRIO? předsedající: Jakubec P., Fila L., Pokojová E. Fila L.: Modulátory CFTR proteinu – výsledky u pacientů, kteří se nevešli do klinických studií Jakubec P.: Pacienti s CF v olomouckém centru léčení Kaftriem– jsou naděje a očekávání splněna? Pokojová E.: Kaftrio – zkušenosti po roce léčby v CF centru v Brně 16:30–17:00 SYMPOZIUM SPOLEČNOSTI SANOFI‑AVENTIS, s. r. o. předsedající: Drösslerová M., Voláková E. Drösslerová M.: Nové horizonty v léčbě NSCLC Voláková E.: Kam se posunula biologická léčba astmatu v roce 2022? 17:10–18:25 BRONCHOLOGIE 1 + HRUDNÍ CHIRURGIE předsedající: Stehlík L., Szkorupa M. Fritscherová Š.: „Slasti a strasti“ anesteziologického týmu na bronchologickém sále Ledvina T.: Regulace dýchání Szkorupa M.: Inflamatorní myofibroblastický tumor trachey a velkých bronchů Stehlík L.: Od tracheostomie k přirozenému dýchání Turčáni P.: EBUS excize v diagnostice patologie mediastina PROGRAM / PÁTEK / 30. 9. 2022 / SÁL 2 / CODEX-SCRIPTUM
6 30. MORAVSKOSLEZSKÉ PNEUMOLOGICKÉ DNY 30. 9.–1. 10. 2022 PROGRAM 9:55–10:55 SESTERSKÁ SEKCE 1. ČÁST předsedající: Kašáková E., Bobovská I. Kašáková E.: Za pět minut dvanáct (kazuistika) Macháčková M.: Vyšetřování a monitorování plicní difuze – kladivo na postcovidový syndrom Bobovská I.: Závislost na tabáku očima zdravotníka Hartlová K.: Plicní oddělení + plicní rehabilitace 11:10–12:10 SESTERSKÁ SEKCE 2. ČÁST předsedající: Nimmerrichterová Ž., Pražáková Z. Pražáková Z.: Paliativní péče na onkologické ambulanci Pechková M.: Bronchogenní karcinom– kazuistika Gerlochová Z.: Nežádoucí účinky onkologické léčby Nimmerrichterová Ž.: Trasování maligního pacienta na plicní klinice 12:15–13:15 SESTERSKÁ SEKCE 3. ČÁST předsedající: Panáková S. Panáková S.: Co se děje za dveřmi spánkové laboratoře Hrubý T.: Nové trendy v nastavení léčby přetlakového dýchání 1 Müller J.: Nové trendy v nastavení léčby přetlakového dýchání 2 Zikofská G.: Zrod Ventilačního centra ve FN Brno 13:15–14:00 OBĚDOVÁ PŘESTÁVKA 14:00–14:50 SESTERSKÁ SEKCE 4. ČÁST předsedající: Dvořáčková D., Valová T. Dvořáčková D.: Zázrak v době covidové Lépová M.: Covid-19 u zdravotníka léčeného na naší klinice Löffelmann K.: Pacientka s postintubační stenózou trachey Bodinková L.: Obstrukční ileus a miserere 15:00–16:20 SESTERSKÁ SEKCE 5. ČÁST předsedající: Pospíšilová K., Vitešníková L. Knechtová Z.: Mozaika umění sesterské péče o hrudní drén v retrospektivě čtvrtstoletí Fraňková L.: Časný nádor plic a proměny času 97–21 Vitešníková L.: Endobronchiální ultrazvuk Hujková P.: Poklady v dolních cestách dýchacích Valová T.: Postintubační stenóza u pacientky po UPV Pospíšilová K.: Léčba postintubační stenózy u pacientky po UPV PROGRAM / PÁTEK / 30. 9. 2022 / SÁL 3 / ATLAS
7 30. MORAVSKOSLEZSKÉ PNEUMOLOGICKÉ DNY 30. 9.–1. 10. 2022 PROGRAM 11:30–13:00 WORKSHOP – CO BY MĚL PNEUMOLOG VĚDĚT O FARMAKOTERAPII NEJEN RESPIRAČNÍCH NEMOCÍ Klobouk J.: Interakční potenciál makrolidů v pneumologii Duda J.: Interakční potenciál fluorochinolonů v pneumologii Voláková J.: Základní principy analgoterapie Vaculová G.: Nové možnosti farmakoterapie v léčbě plicní embolie Vaculová G.: Ambulantní výkon klinického farmaceuta 14:00–15:00 WORKSHOP – DOMÁCÍ NEINVAZIVNÍ VENTILACE: CO FOUKÁ, NEPÁLÍ (RESMED) Bernát A.: Role DNIV pro pacienty Pobeha P.: Jak identifikovat pacienta Lněnička J.: Doporučené postupy DNIV 16:00–17:00 DISKUZNÍ WORKSHOP NA TÉMA: PREDIKTIVNÍ MARKERY U KARCINOMU PLIC Z POHLEDU MOLEKULÁRNÍHO BIOLOGA, PATOLOGA A PNEUMOONKOLOGA (MSD) předsedající: Drábek J., Skanderová D., Kultan J. Drábek J.: Prediktivní markery z pohledu molekulárního biologa Skanderová D.: Prediktivní markery z pohledu patologa Kultan J.: Prediktivní markery z pohledu pneumoonkologa Diskuze PROGRAM / PÁTEK / 30. 9. 2022 / SALONEK 1 / MARCONI
8 30. MORAVSKOSLEZSKÉ PNEUMOLOGICKÉ DNY 30. 9.–1. 10. 2022 PROGRAM 9:00–9:15 ZPRÁVY Z JEDNÁNÍ VÝBORU ČPFS 9:15–10:30 FUNKČNÍ VYŠETŘOVACÍ METODY předsedající: Kociánová J., Voláková E. Bartoš V.: Vyšetřování dýchacích svalů – pohled pneumologa Kacrová S.: Oscilometrie v roce 2022 – je něco nového? Kociánová J.: Spirometrie – provedení a interpretace dle ERS 2021 Koucký V.: Spirometrie v dětském věku a zvláštnosti její interpretace Voláková E.: Jak vyšetřujeme plicní funkce v ČR, výsledky dotazníkového průzkumu 10:35–11:35 BRONCHOLOGIE 2 předsedající: Sova M., Jakubec P. Sova M.: Rebronchoskopie v diagnostice karcinomu plic Losse S.: Aspirace cizích těles u dětí – akutní práce pro zkušený bronchologický tým Jakubec P.: Ne zcela obvyklé endobronchiální nálezy Jakubec P.: Transparietální punkce na Klinice plicních nemocí a TBC FN Olomouc – výtěžnost a komplikace 11:45–12:00 SYMPOZIUM SPOLEČNOSTI BOEHRINGER INGELHEIM, spol. s r. o. Žurková M.: Intersticiální plicní postižení u autoimunitních onemocnění 12:05–12:35 SYMPOZIUM SPOLEČNOSTI TAKEDA PHARMACEUTICALS CZECH REPUBLIC, s. r. o. Roubec J.: Alunbrig – první zkušenosti 12:45–14:00 VARIA předsedající: Kašák V., Zatloukal J. Kašák V.: Jak covid a potrkání krávou zachránily pacientovi s CHOPN život Potrepčiaková S.: Kreatívne cesty k závislosti Hajdová L.: Netuberkulózní plicní mykobakterióza – komplikace indikace k transplantaci plic Zatloukal J.: Využití Peptestu v diagnostice extraezofageální refluxní choroby: praktické zkušenosti Venclíček O.: Pneumothorax v těhotenství – kazuistika 14:00 SLAVNOSTNÍ ZAKONČENÍ A OBĚD PROGRAM / SOBOTA / 1. 10. 2022 / SÁL 1 / FOLIANT
9 30. MORAVSKOSLEZSKÉ PNEUMOLOGICKÉ DNY 30. 9.–1. 10. 2022 PROGRAM 9:15–10:30 TRANSPLANTACE PLIC předsedající: Valentová‑Bartáková L., Šterclová M. Kotowski T.: Kazuistiky z transplantační praxe Šimonek J.: Transplantace plic – aktuální stav v ČR a SR Šterclová M.: Indikace k plicní transplantaci – the good, the bad and the ugly Valentová Bartáková L.: Transplantace plic pro IPP při systémových onemocněních pojiva Zajacová A.: Chronická dysfunkce plicního štěpu po transplantaci plic 10:35–11:35 NEMOCI SPÁNKU předsedající: Ludka O., Pobeha P. Genzor S.: Transsexualita jako rizikový faktor poruch dýchání ve spánku Ludka O.: Léčba poruch dýchání ve spánku ve vztahu ke kardiovaskulární mortalitě Pobeha P.: Respiračné zlyhávanie a domáca ventilácia u neuromuskulárnych ochorení Škripková M.: Poruchy dýchání ve spánku z pohledu pneumologa – kazuistika 11:40–14:00 PNEUMO 35 předsedající: Mizera J., Rihošeková D. Ježková H.: Maximum života při maximu léčby Kufa J.: Pandemie covidu-19 v kohortě pacientů po transplantaci plic Mizera J.: Klinické projevy a parametry funkčního vyšetření plic u pacientů s post‑akutním covidem-19 Olejová J.: (Nečekaná) necovidová pneumonie – kazuistika Paraničová I.: Lenivá dýchať? Rédli K., Škrípová D.: Pneumológia ako záchrana života Rihošeková D.: Sekundárne nádory pľúc – kazuistiky Veverka V.: Neočekávaná komplikace epilepsie Kiml J.: Žíznivé plíce Zakucia M.: Postavenie akustickej oscilometrie vo funkčnej diagnostike pľúc 14:00 SLAVNOSTNÍ ZAKONČENÍ A OBĚD PROGRAM / SOBOTA / 1. 10. 2022 / SÁL 2 / CODEX-SCRIPTUM
10 PÁTEK / 30. 9. 2022 / 10.00–11.15 hod. Pneumologie 1 předsedající: Skřičková J., Čierná Peterová I. Program časné detekce bronchogenního karcinomu v rámci plicní kliniky FN Olomouc Losse S.1, Voláková E.1,Kultan J.1, Macek J.2 1Klinika plicních nemocí a tuberkulózy FN a LF UP Olomouc 2Radiologická klinika FN a LF UP Olomouc Úvod: V roce 2022 byl v České republice spuštěn pilotní program časného záchytu karcinomu plic. Klinika plicních nemocí a tuberkulózy je do programu komplexně zapojena. Plní jednak funkci pracoviště, které ve spolupráci s praktickými lékaři realizuje vyšetření odeslaných osob. Současně jako součást pneumoonkochirurgického centra je schopna standardně došetřit všechny pozitivní nálezy nádorového i nenádorového původu. Kuřákům je k dispozici specializovaná péče v rámci Centra pro závislé na tabáku (CLZT). Cíl: vyhodnocení zkušeností z prvního půl roku fungování programu. Výsledky: První kuřák byl do programu zařazen a ambulantně vyšetřen 28. 2. 2022. Do konce července 2022 bylo úspěšně zařazeno a vyšetřeno 21 osob (14 mužů, 7 žen). V rámci vstupního LDCT mělo negativní nález 16 osob, nejednoznačný nález 4 a 1 ještě čeká na realizaci LDCT. U 4 nejednoznačných nálezů nodulací radiolog dle metodiky doporučil kontrolu LDCT za 3 měsíce, v 1 případě i konzultaci multidisciplinárního týmu. V tomto případě šlo o muže, který se těsně před LDCT prochladil, na LDCT pak měl ložisko velikosti 27 × 12 mm, dle hodnotících kritérií programu sice kategorie N4, ale morfologicky působící spíše dojem zánětlivého fokusu. Vzhledem k odpovídající klinice dostal antibiotika a ložisko na kontrolním LDCT vymizelo. U dalšího muže po 3 měsících jedna nodulace kategorie R2 – tedy nález neurčitý, další LDCT kontrola za 1 rok. U 2 žen nález neurčitých drobných nodulací, plánovaná kontrola za 3 měsíce proběhne v září 2022. Bez záchytu plicní fibrózy v rámci LDCT. Naopak CHOPN spirometricky nově zachycena u 5 osob v programu (1 muž, 4 ženy), tedy téměř u 25 %, nápadně častěji u žen. 6 doporučených osob nemohlo být zařazeno do programu, nejčastěji z důvodu věku nebo odmítnutí vyšetření (u 2 z nich standardním vyšetřením nově zachycená CHOPN). Z okolí zatím odeslán k došetření jen 1 pozitivní nález. Dle PET/CT nejspíše půjde o plicní metastázy při nově zjištěném nádoru ledviny (došetřován). CLZT zatím neregistruje žádného zájemce o odvykání kouření generovaného z programu. Závěr: Program časného záchytu rakoviny plic se teprve pozvolna rozbíhá. Praktičtí lékaři, pneumologové i radiologové se postupně seznamují s metodikou a hledají co nejefektivnější cesty vzájemné spolupráce. Nižší zájem kuřáků o vyšetření je zajisté ovlivněn i obavami z pokračující epidemie covid-19 onemocnění. I přes malé počty vyšetřených osob je záchyt CHOPN a nodulací indikovaných ke sledování relativně vysoký. 30. MORAVSKOSLEZSKÉ PNEUMOLOGICKÉ DNY 30. 9.–1. 10. 2022 ABSTRAKTA
11 Časný nádor plic 97–21 Brno CZ Horváth T.1,6, Špelda S2, Mitáš L.1, Ivičič J.1, Kysela P. 1, Vysloužil P.1, Vomela J.1, Hudáček K.4, Kališ V.4, Koláček T.4, Bartušek D.3, Hustý J.3, Mitkulčík P.3, Nebeský T.3, Sedmík J.3, Prášek M.2, Nenutil R.2, Rybníčková S.2, Frola L.5, Hausnerová J.5, Křen L.5, Macháček C.5, Horváthová M.6 1Chirurgická klinika FN LF MU Brno 2Masarykův onkologický ústav, Brno 3Klinika radiologie a nukleární medicíny FN a LF MU Brno 4Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN a LF MU Brno 5Ústav patologie FN a LF MU Brno 6Časná diagnostika CBC Vznik, s. r. o., Brno Ve vybrané různorodé rizikové skupině 973 osob (F = 536, M = 437) s mediánem věku v době záchytu onemocnění 62 let bylo v letech 1997–2021 diagnostikováno 49 plicních nádorů. U devíti jedinců byla chirurgie kontraindikovaná, u čtyřiceti nemocných byl nález operabilní, z toho u 34 osob, tj. 3,5 % všech členů rizikové skupiny, se jednalo o léze časné (≤ 2 cm). V časových souvislostech vývoje pneumochirurgie od metody otevřené k mininvazivní včetně její nonintubační varianty bylo torakotomicky řešeno 26, miniinvazivně 8 nálezů. Pětileté přežití operovaných pacientů s časným záchytem nemoci představuje 84 %. Technický akcent u časných nádorů plic bez ohledu na použitou metodu přístupu anebo definitivní biologický charakter léze klademe na sublobární anatomickou resekci ve spojení s lalokově specifickou lymfadenektomií. Přivedla nás k němu diskrepance mezi očekávanou a skutečnou histopatologií lézí – metachronní duplicita, nespecifický nebo specifický zánětlivý granulom, mycetom. U dlouhodobě přeživších zejména u kuřáků, resp. bývalých kuřáků, nutno kromě sekundární onkologické prevence věnovat pozornost kardiovaskulárnímu systému. Úzká mezioborová a meziústavní spolupráce se jeví zásadně přínosnou. Klíčová slova: časná diagnostika, chirurgie, rakovina plic, sublobární anatomická resekce. PÁTEK / 30. 9. 2022 / 10.00–11.15 hod. 30. MORAVSKOSLEZSKÉ PNEUMOLOGICKÉ DNY 30. 9.–1. 10. 2022 ABSTRAKTA
12 Co přinesl registr TULUNG Skřičková J.1, Hurdálková K.2, Bařinová M.2, Rouhová R.2, Bortlíček Z.2, Pešek M.3, Kolek V.4, Bratová M.1, Fišer O.4, Koubková L.5, Černovská M.6, Roubec J.7, Hrnčiarik M.8, Zemanová M.9, Krejčí J.10, Čoupková H.11 a další 1Klinika nemocí plicních a TBC LF MU a FN Brno 2Institut biostatistiky a analýz, Brno 3Plicní klinika, FN Plzeň a LF UK, Plzeň 4Klinika plicních nemocí LF UP a FN Olomouc 5Plicní klinika FN Motol a LF UK, Praha 6Pneumologická klinika, Thomayerova nemocnice Praha a 1. LF UK 7Plicní klinika FN Ostrava a LF Ostrava 8Plicní klinika LF UK a FN Hradec Králové 9Onkologická klinika VFN Praha a 1. LF UK 10Klinika pneumologie FN Bulovka, Praha 11Klinika komplexní onkologické péče MOÚ, Brno Úvod: TULUNG je studie multicentrická, národní, prospektivní, observační zaměřená na sledování nákladné léčby pokročilého NSCLC. Jednotlivé formuláře sledovaly vstupní parametry pacienta, diagnostiku primárního nádoru, diagnostiku pokročilého onemocnění léčbu, (cílenou/nákladnou, radioterapii, chirurgickou léčbu), současný stav pacienta a nežádoucí příhody. Data byla sbírána od 1. 1. 2011 do 28. 2. 2022 pomocí elektronických formulářů systému CLADE‑IS, elektronickým systémem na IBA, s. r o. pro sběr dat v rámci klinických studií (EDC systém). V systému byla nastavena validační pravidla pro zajištění kontrolovaného sběru dat. Soubor pacientů a metody: Z 8 750 pacientů zařazených do registru k datu ukončení studie bylo 8 667 pacientů validních. Pro analýzu byli vybráni ti nemocní, kteří mají korektně vyplněny tyto parametry: pohlaví, datum narození, kouření, TNM klasifikaci a stadium primárního nádoru, histologický a/nebo cytologický typ primárního nádoru, PS v době zahájení léčby, datum zahájení léčby, stadium onemocnění v době zahájení léčby a linii léčby, ve které je nákladná léčba podána. Výsledky: Při ukončení registru bylo sledováno celkem 20 různých cílených a/nebo nákladných léčivých přípravků (Alecensa, Alimta, Alunbrig, Avastin, Giotrif, Imfinzi, Iressa, Keytruda, Lorviqua, Mekinist, Opdivo, Rozlytrek, Tafinlar, Tagrisso, Tarceva, Tecentriq, Vargatef, Xalkori, Yervoy, Zykadia). Některé léčivé přípravky byly v registru od samého počátku (Alimta, Avastin, Iressa, Tarceva), ostatní byly do registru přidány v průběhu času (například Alunbrig, Rozlytrek a Yervoy až ke konci roku 2021). Výsledky léčby, sekvence léčby, to vše je obsahem našeho sdělení. Nejvíce úplných záznamů je v registru o nemocných s NSCLC léčených Tarcevou – 4435. Druhým nejčetněji nasazeným preparátem je Alimta (3859). Celkem 699 pacientů má záznam o léčbě Opdivem, léčených Avastinem je 676, Iresoou 468, Keytrudou 441, Giotrifem 295, Xalkori 142, Tagrisso bylo podáno 124 nemocným, Tecentririg 110 nemocným, Alecensa 104 nemocným. V registru jsou záznamy i o léčbě dalšími preparáty. Průměrný věk pacientů byl 64 let, 60 % bylo mužů, 80 % kuřáků nebo bývalých kuřáků. Adenokarcinom mělo 67 % pacientů, 64 % mělo klinické stadium IV. Sledované prediktivní markery byly tyto: EGFR mutace, EGFR amplifikace, ALK translokace, C‑MET amplifikace, KRAS mutace, ROS1 mutace, membránová pozitivita PÁTEK / 30. 9. 2022 / 10.00–11.15 hod. 30. MORAVSKOSLEZSKÉ PNEUMOLOGICKÉ DNY 30. 9.–1. 10. 2022 ABSTRAKTA
13 PD‑L1 a BRAF mutace. V našem sdělení budou dále rozebrány výsledky léčby jednotlivými preparáty a sekvence léčby. Závěr: Registr TULUNG podal informace o léčebných možnostech NSCLC v ČR. Dále podal informace o výsledcích léčby a nežádoucích účincích. Umožnil srovnání výsledků léčby v reálné klinické praxi s registračními studiemi. Systematické sledování nákladné léčby pacientů vedlo k efektivnímu využití léčebných možností a tím i ke společenské odpovědnosti. Díky registru TULUNG byla potvrzena dlouhodobá bezpečnost a účinnost nákladné léčby v běžné klinické praxi. Výsledky z registru TULUNG také významně pomohly při jednáních se státními autoritami. A pro Českou republiku není zanedbatelné, že díky zpracování výsledků z registru TULUNG mohly být v kvalitních časopisech publikovány práce českých lékařů. Maligní pleurální mezoteliom: guidelines vs. realita Švorcová M.1,2, Casas‑Mendez F.1,3, Koubková L.1,3, Valentová‑Bartáková L.1,3, Fila L.1,3, Lischke R.1,2 1Pneumoonkochirurgické Centrum FN Motol, Praha 2III. chirurgická Klinika FN Motol a 1. LF UK, Praha 3Pneumologická Klinika FN Motol a 2. LF UK, Praha Maligní pleurální mezoteliom (MPM) patří v České republice ke vzácným, ale agresivním tumorům pleury s velmi špatnou prognózou. Jeho incidence nicméně celosvětově stále mírně vzrůstá. MPM je asociován s expozicí azbestu a obvykle trvá až 40 let, než se projeví. Vzhledem k této latenci se onemocnění vyskytuje zejména u starších lidí, ale ani mladí lidé nejsou výjimkou. Mortalita MPM zůstává stále vysoká pro pozdní diagnózu a léčbu. Nové molekulární a histologické markery umožňují odlišit benigní tumory pleury, neinvazivní léze, mezoteliom in situ od lokalizované nebo difuzní formy maligního pleurálního mezoteliomu. Stanovení diagnózy MPM je někdy dost obtížné a zdlouhavé, proto je i v této oblasti trend tyto pacienty koncentrovat do center se zkušeným mezioborovým týmem. V roce 2020 ERS/ESTS/EACT/ESTRO publikovaly nové guidelines pro léčbu maligního pleurálního mezoteliomu. Od té doby Evropská Společnost Klinické Onkologie (ESMO) a Americký National Comprehensive Cancer Network (NCCN) ještě tato doporučení aktualizovala, s maximálním důrazem na multidisciplinární přístup s cílem rozhodnout, který pacient může mít prospěch z radikální, paliativní nebo podpůrné léčby MPM. PÁTEK / 30. 9. 2022 / 10.00–11.15 hod. 30. MORAVSKOSLEZSKÉ PNEUMOLOGICKÉ DNY 30. 9.–1. 10. 2022 ABSTRAKTA
14 Zlatým standardem pro potvrzení diagnózy MPM zůstává pleurální biopsie, nejlépe videotorakoskopickým přístupem. Staging se řídí 8. vydáním UICC TNM klasifikace. U vybraných jedinců s epiteloidními rysy, ve stadiu I‑III a N0-N1 uzlin je indikována kombinace systémové terapie a chirurgické léčby s cílem makroskopické R0 resekce. Extrapleurální dekortikace a pleurektomie (EPD) je preferována před extrapleurální pneumonektomií (EPP). Radioterapie a imunoterapie jsou součástí léčebného protokolu, posledně jmenovaná zejména pro pacienty, kteří nejsou vhodnými kandidáty chirurgické léčby. Ostatní terapie jako intrapleurální fotodynamická nebo hypotermická chemotherapie, buněčná terapie nebo molekulární cílená léčba jsou stále předmětem zkoumání. Jaká je aktuální realita v České republice a jaké jsou naše výzvy během diagnostiky a léčby pacientů s MPM budou sdělením naší přednášky. PÁTEK / 30. 9. 2022 / 10.00–11.15 hod. 30. MORAVSKOSLEZSKÉ PNEUMOLOGICKÉ DNY 30. 9.–1. 10. 2022 ABSTRAKTA
15 Bronchiální obstrukce předsedající: Brat K., Zatloukal J. Neinvazivní ventilace u hyperkapnického respiračního selhání na nemonitorovaných pneumologických lůžkách Tudík I. Sanatorium Jablunkov, a. s. Neinvazivní ventilace (NIV) u hyperkapnické respirační insuficience (HRI) je metoda zavedená a standardizovaná v podmínkách JIP a ARO a také v podmínkách domácí péče jako dlouhodobá NIV při chronické HRI za použití podstatně simplifikovanějších přístrojů. Limitovaný počet lůžek na JIP a velký počet pacientů vyžadujících NIV při selhávání ventilační pumpy vede k zavedení metody i na některých pneumologických odděleních, resp. odděleních následné péče, kde však použití metody není úplně standardizováno. Indikační kritéria možno rozdělit podle naléhavosti do dvou oblastí: 1. Akutně zhoršené chronické respirační selhání u exacerbace CHOPN, kde jsou kritéria stejná jako při přijetí na JIP: klinický obraz (dušnost mMRC 4 anebo zvýšená spavost), hyperkapnie nad 6,6 kPa a acidóza s pH < 7,35. Jde však o selektovanou skupinu spolupracujících pacientů, kteří jsou kardiálně a celkově interně relativně stabilní, jinak je indikován monitoring na JIP. 2. Chronická hyperkapnická respirační insuficience i bez acidózy u pacientů, kde se manifestuje slabost ventilační pumpy a kteří jsou kandidáty na domácí NIV. Hyperkapnii považujeme za relativně závažnou při hodnotách PCO2 v arteriální krvi při PCO2 nad 7 kPa, nicméně u jednotlivých diagnóz se připouštějí i nižší hodnoty: CHOPN PCO2 ≥ 6,6 kPa, restriktivní nemoc hrudníku PCO2 ≥ 6,0 kPa, neuromuskulární nemoci PCO2 ≥ 6,0 Kpa, hypoventilace u obezity PCO2 ≥ 7,3 kPa po probuzení. Slabost ventilační pumpy je vhodné ověřit také změřením ústních tlaků. Ve sdělení uvádíme zkušenosti s použitím NIV na nemonitorovaných lůžkách u 39 pacientů s HRI od ledna 2019 do května 2022, přičemž metodu používáme již od r. 2014. U exacerbace CHOPN s HRI a acidózou je rozhodující první hodina aplikace NIV, proto je nutné od začátku zvolit správný režim ventilace, který bude pacient tolerovat a zároveň bude efektivní. Na základě zkušenosti vybíráme režim dle habitu pacienta. AVAPS volíme u normostenických a obézních pacientů. Režim tlakové kontroly PC u pacientů astenických a kachektických s extrémně slabou ventilační pumpou. Uvedený režim volíme pro častou špatnou synchronizaci funkce přístroje se spontánním a nepravidelným dýcháním pacientů, kteří jsou ohroženi příliš dlouhým nádechem při ventilaci režimem AVAPS. Volíme nízké hodnoty IPAP a EPAP a fixně nastavujeme čas inspiria. Režim BiPAP S/T preferujeme u relativně stabilních pacientů, zejména u chronické HRI, kteří jsou kandidáty na domácí NIV. Během první hodiny NIV je nutná osobní přítomnost lékaře. Rozhodující parametry sledování, které PÁTEK / 30. 9. 2022 / 11.25–12.40 hod. 30. MORAVSKOSLEZSKÉ PNEUMOLOGICKÉ DNY 30. 9.–1. 10. 2022 ABSTRAKTA
16 predikují efektivitu, jsou: dobrá tolerance a dobrá synchronizace přístroje se spontánním dechovým cyklem pacienta, pokles dechové frekvence, snížení subjektivního pocitu dušnosti. Za první hodinu kontrolujeme krevní plyny: pokles PCO2 a vzestup pH predikuje efektivitu. Oxygenoterapii podáváme dle SaO2, kterou se snažíme držet nad 90 %. Další významné parametry, které sledujeme u NIV, jsou: únik vzduchu netěsnostmi, minutová ventilace (alespoň 8 l/min), poměr inspirium/expirium ideálně 1:2 a víc. Výsledky dle indikace jsou uvedeny v přiložené tabulce. Závěr: NIV na nemonitorovaných pneumologických lůžkách je efektivní metoda na zvládání hyperkapnického respiračního selhání u většiny pacientů. Základem efektivity je dobrá tolerance přístroje, která je hlavně závislá na dobré synchronizaci funkce přístroje se spontánním dechovým úsilím pacienta. Při volbě iniciálního režimu ventilace je vhodné zohlednit habitus pacienta. Výsledky NIV u pacientů s HRI v r. 2019 – květen 2022 (39 pacientů) Akutní exacerbace CHOPN Habitus Počet Režim NIV Výsledek Indikována domácí NIV Normostenie obezita 8 AVAPS AE 7 zlepšení 1× překlad 3 kachexie 5 PC 4 zlepšení 1× úmrtí 1 Chronická hyperkapnická respirační insuficience CHOPN 9 BiPAP S/T, PC 6× zlepšení 1× překlad 2× úmrtí 5 Morbidní obezita 5 AVAPS AE 4× zlepšení 1× úmrtí 2 OSA 6 BiPAP S/T 5× zlepšení 1× netolerance 4 Fibrotorax 2 AVAPS AE 2× zlepšení 1 Paliace při IPF Paliace CHOPN 3 1 PC 3× úmrtí 1× úmrtí 0 28 pacientů zlepšených (72 %), 8 úmrtí, 2 překlad, 1 netolerance PÁTEK / 30. 9. 2022 / 11.25–12.40 hod. 30. MORAVSKOSLEZSKÉ PNEUMOLOGICKÉ DNY 30. 9.–1. 10. 2022 ABSTRAKTA
17 Nové pokroky v předoperační diagnostice před plicním resekčním výkonem Brat K.1,2,3, Čundrle I. Jr.2,3,4, Svoboda M.5, Bratová M.1,2, Mitáš L.2,6, Merta Z.1,2, Plutinský M.1,2, Ivičič J.2,6, Horváth T.2,6, Mazúr A.2,4, Šrámek V.2,4, Homolka P.2,7, Chovanec Z.2,8, Koziar Vašáková M.9,10, Olson L. J.11 1Klinika nemocí plicních a TBC FN Brno 2Lékařská fakulta Masarykovy univerzity 3International Clinical Research Center, FN u svaté Anny v Brně 4Anesteziologicko‑resuscitační klinika, FN u svaté Anny v Brně 5Institut biostatistiky a analýz, s. r. o. 6Chirurgická klinika FN Brno 7Klinika tělovýchovného lékařství a rehabilitace, FN u svaté Anny v Brně 8I. chirurgická klinika, FN u svaté Anny v Brně 9Pneumologická klinika Fakultní Thomayerovy nemocnice, Praha 101. lékařská fakulta UK v Praze 11Division of Cardiovascular Diseases, Mayo Clinic, Rochester, MN, USA Úvod: Předoperační funkční zhodnocení pacienta před plicním resekčním výkonem zahrnuje spirometrii a vyšetření difuzní kapacity plic pro oxid uhelnatý (DLCO). Dle evropských i amerických guidelines je u pacientů s hodnotami FEV1 a/nebo DLCO pod 80 % náležité hodnoty doporučena spiroergometrie, při které se kalkuluje maximální bezpečná míra resekability plicního parenchymu. I navzdory tomuto algoritmu zůstává 30denní mortalita po elektivní plicní resekci na vysoké úrovni (1,5–6 % dle rozsahu resekce a typu operační techniky). Mortalita je vázána zejména na výskyt pooperačních plicních komplikací (PPC). Stanovení rizika výskytu PPC je tak klíčem ke zpřesnění diagnostiky a ke zlepšení pooperačních výstupů pacientů referovaných k plicní resekci. Cíl práce: Cílem práce je seznámit odbornou veřejnost s novými poznatky z oblasti předoperačního funkčního vyšetření u pacientů indikovaných k plicnímu resekčnímu výkonu. Metody: Analyzovali jsme data celkem 499 pacientů, kteří podstoupili plicní resekční výkon ve třech univerzitních centrech (FN Brno, FN u svaté Anny v Brně, FTN v Praze) v letech 2011–2021. Každý pacient podstoupil předoperační spirometrii, vyšetření difuzní kapacity plic pro oxid uhelnatý a spiroergometrii (bez ohledu na FEV1 a/nebo DLCO). U pacientů byl zaznamenáván výskyt PPC z období prvních 30 pooperačních dnů. Analyzovali jsme demografická data, funkční parametry, spiroergometrické parametry a hospitalizační údaje u podskupin pacientů s a bez výskytu PPC. K identifikaci faktorů asociovaných s výskytem PPC jsme použili univariantní a multivariantní logistické regrese, ROC analýzy a korelační analýzy. U všech analýz jsme pracovali s hladinou významnosti p < 0,05. Výsledky: V první retrospektivní práci publikované v roku 2016 (Brat a kol. 2016 Ann Thorac Surg) jsme referovali, že jediným nezávislým prediktorem PPC byla klidová hodnota tenze oxidu uhličitého na konci výdechu (PETCO2). V následné prospektivní práci z let 2017–2021 jsme analyzovali data 353 pacientů podstupujících plicní resekci. Prokázali jsme, že s výskytem PPC je nezávisle asociována použitá operační technika, rozsah resekce, hodnota klidového PETCO2 a sklon poměru minutové ventilace k výdeji oxidu uhličitého (VE/VCO2 PÁTEK / 30. 9. 2022 / 11.25–12.40 hod. 30. MORAVSKOSLEZSKÉ PNEUMOLOGICKÉ DNY 30. 9.–1. 10. 2022 ABSTRAKTA
18 slope). Parametr VE/VCO2 slope navrhujeme k zařazení do předoperačních vyšetřovacích algoritmů (Brat a kol. 2022 Ann Thorac Surg v tisku). V dalších třech pracích jsme prokázali, že parametr VE/VCO2 slope je dobrým prediktorem peroperační hypoxemie (Chobola a kol. J Cardiothorac Vasc Anesth, 2019), prodlouženého air‑leaku (Brat a kol. Interact CardioVasc Thorac Surg, 2019) i kardiovaskulárních pooperačních komplikací. I u pacientů s normálními hodnotami FEV1 a DLCO, kteří jsou považováni za nízce rizikové, jsme pozorovali výskyt PPC u 9 % subjektů a jedinými funkčními prediktory výskytu PPC byly opět parametry klidového PETCO2 a VE/VCO2 slope. Zkonstruovali jsme i dva multikomponentní prediktivní nástroje, které zvyšují schopnost předpovědět riziko PPC oproti jednotlivým ukazatelům. První prediktivní model je určen pro pacienty, kteří nejsou schopni podstoupit spiroergometrii a zahrnuje pohlaví, hodnotu FEV1/VCmax, chirurgickou techniku, rozsah resekčního výkonu a hodnotu klidového PETCO2. Prediktivní nástroj č. 2 (pro pacienty, kteří mohou podstoupit spiroergometrii), zahrnuje pohlaví, hodnotu FEV1/VCmax, chirurgickou techniku, rozsah resekčního výkonu a hodnotu VE/VCO2 slope. AUC obou nástrojů byla vysoká a srovnatelných hodnot (kolem 0,8). Navržené kalkulátory umožňují jednoduchým a praktickým způsobem spočítat riziko PPC. Závěr: Na poli předoperační funkční diagnostiky před hrudním resekčním výkonem byla učiněna řada významných pokroků. Některé ze získaných poznatků již lze implementovat do praxe. Tyto práce byly podpořeny granty AZV ČR č. NV18-06-00216 a NU21-06-00086. Nejčastější mutace a klinické manifestace deficitu alfa-1-antitrypsinu Voláková E.1, Petřková J.2, Kocourková L.3 1 Klinika plicních nemocí a tuberkulózy, FN a LF UP Olomouc 2Ústav patologické fyziologie, LF UP Olomouc 3Laboratoř kardiogenomiky, LEM, FN Olomouc a Ústav klinické a molekulární patologie, LF UP Olomouc Alfa-1-antitrypsin (AAT) je enzym syntetizovaný v hepatocytech a následně krevní cestou dopravovaný do plic, místa jeho hlavního působení. Patří mezi inhibitory proteáz – proteolytických enzymů zodpovědných za destrukci plicního parenchymu a časného vzniku emfyzému. Gen pro AAT je lokalizovaný na dlouhém raménku chromozomu 14. Dnes je známo víc než sto různých mutací AAT genu svázaných s jeho sníženou tvorbou či dysfunkcí. Časný vznik emfyzému je pouze jedním z možných klinických projevů geneticky podmíněného onemocnění označovaného jako AATD (deficit alfa-1-antitrypsinu). Provedli jsme hodnocení výskytu dvou nejčastějších mutací S a Z u 14 pacientů se zachycenou sníženou hladinou AAT v séru. U všech vyšetřených byla prokázána patologická mutace S nebo Z v heterozygotní či homozygotní formě. Do hodnocení klinických projevů bylo následně přidáno dalších 5 pacientů s AATD a vyšetřením mutací z jiné laboratoře, kteří jsou v současnosti v péči našeho pracoviště. Hranice těžkého, klinicky významného snížení AAT v séru, spojené s vysokým rizikem rozvoje emfyzému, je stanovena na 0,5 g/l. Těžké snížení hladiny AAT v séru nebylo v našem souboru v jednom případě svázané PÁTEK / 30. 9. 2022 / 11.25–12.40 hod. 30. MORAVSKOSLEZSKÉ PNEUMOLOGICKÉ DNY 30. 9.–1. 10. 2022 ABSTRAKTA
19 s emfyzémem, ale s jaterním postižením, a naopak těžký emfyzém nebyl v jednom případě svázaný s těžkým snížením hladiny AAT v séru. U pacientů s emfyzémem převažovali kuřáci. AATD se v našem souboru pacientů dále klinicky projevoval jako astma, recidivující respirační infekce, byl svázaný s CT nálezem bronchiektázií, nodulací či lymfadenomegalií. Pro pacienty s těžkým deficitem a plicním postižením je v současnosti dostupná substituční léčba preparátem získávaným derivací krevní plazmy, a proto bychom na vyšetření sérové hladiny AAT zejména u pacientů s těžkým emfyzémem neměli zapomínat. Fixní trojkombinace IKS/LAMA/LABA v inhalačním systému NEXThaler Genzor S. Klinika plicních nemocí a tuberkulózy FN a LF UP Olomouc Fixní trojkombinace inhalačního kortikosteroidu, dlouhodobě působícího anticholinergika (LAMA) a dlouhodobě působícího β2-agonisty (LABA) prokázala účinnost jak v léčbě chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), tak i v případě bronchiálního astmatu (AB). U obou nemocí má tato léčebná modalita velký potenciál v prevenci vzniku exacerbací, a tím vede ke zlepšení kvality života a celkové prognózy pacientů. Pro optimální účinnost je nutná správná aplikace, která zajistí distribuci léčiva do cílových oblastí. Přibývá důkazů, že inhalační systémy nejsou rovnocenné, z nabídky je nutné volit s ohledem na potřeby nemocného. Současně je nezbytné pacienta důkladně poučit o inhalační technice. Systém NEXThaler nabízí několik výhod: extra‑jemná velikost částic zajistí distribuci léčiva do periferie, nízká nádechová rychlost umožní správnou inhalaci i pacientům s nízkými plicními funkcemi a odpadá potřeba koordinace nádechu a aktivace inhalátoru ve srovnání se systémy metered dose inhaler. Nyní je již dostupné i použití fixní trojkombinace IKS/LAMA/LABA v tomto inhalačním systému, což spojí výhody účinné medikace s možností jejich optimální aplikace. PÁTEK / 30. 9. 2022 / 11.25–12.40 hod. 30. MORAVSKOSLEZSKÉ PNEUMOLOGICKÉ DNY 30. 9.–1. 10. 2022 ABSTRAKTA
20 Intersticiální plicní procesy předsedající Koziar Vašáková M., Šterclová M., Doubková M. Progredující formy plicních fibróz – etiologie, patofyziologie, mechanismy progrese Doubková M. Klinika nemocí plicních a TBC, FN Brno V současné době se věnuje pozornost progredujícím formám intersticiálních plicních fibróz, které mohou mít patogenetický mechanismus a klinický průběh podobný jako idiopatická plicní fibróza. Jedná se zejména o pacienty se systémovým onemocněním pojiva, fibrotickou formou hypersenzitivní pneumonitidy, sarkoidózou, idiopatickou nespecifickou intersticiální pneumonií, neklasifikovatelnou plicní fibrózou. Bohužel zatím předpovědět progresi intersticiální plicní fibrózy neumíme a nemáme dosud k dispozici žádné dostatečně senzitivní a specifické biomarkery, které by nám byly nápomocny v predikci zhoršení fibrózy. Otázkou je, proč některé fibrotizující plicní procesy jsou stabilní, a jiné mají progresivní fenotyp? Patogenetické mechanismy fibrotického procesu jsou u všech těchto onemocnění bez ohledu na příčinu pravděpodobně podobné a vedou k ireverzibilní ztrátě integrity endotelu, destrukci architektury plic a zhoršování plicních funkcí. Mechanismy/procesy progrese zahrnují genetické dispozice, transkriptomický podpis/exprese genů, senescence, epigenetické faktory, fenotypy fibroblastů/myofibroblastů a další. Cílem přednášky bude podat souhrnný pohled na progredující formy plicních fibróz, etiologii, možnou patofyziologii a mechanismy/procesy vedoucí k progresi. Cesta do hlubin sklerodermikovy duše Hubáčková L.1, Smržová A.2, Žurková M.3, Zapletalová J.4 1Oddělení klinické psychologie FN Olomouc 2III. interní klinika LF UP a FN Olomouc 3Klinika plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FN Olomouc 4Ústav lékařské biofyziky LF UP Olomouc Sklerodermie je systémové multiorgánové autoimunitní onemocnění s vysokou morbiditou a úmrtností. U závažných forem onemocnění s orgánovým postižením je ovlivněna kvalita života a vnímání zdraví. Změny obličeje, fibróza kůže, digitální ulcerace přispívají k psychickému traumatu těchto pacientů a mají stigmatizující charakter. Psychická nepohoda může ovlivnit některé klinické projevy, může zhoršit průběh onemocnění a často má vliv i na socioekonomickou situaci nemocných. Plicní postižení u sklerodermie jsou velmi častá, setkáváme se s nimi až v 70 % případů. Nejčastějším nálezem jsou retikulace, cysty, ztluštění pleury a výpotek. PÁTEK / 30. 9. 2022 / 15.10–17.10 hod. 30. MORAVSKOSLEZSKÉ PNEUMOLOGICKÉ DNY 30. 9.–1. 10. 2022 ABSTRAKTA
21 Cílem studie bylo zjistit, zda existuje psychologický profil typický pro sklerodermiky. Použili jsme psychodiagnostické metody MMPI‑II (The Minnesota Multiphasic Personality Inventory) a BDI‑II (The Beck Depression Inventory‑II). Výsledky jsme hodnotili s pomocí statistických testů (Studentův t‑test, Spearmanův test, ANOVA). Do studie bylo zařazeno 42 pacientů (6 mužů, 36 žen). Průměrný věk 57,8 ± 9,4 let, doba trvání onemocnění 8,6 ± 8,2 let. Po vyloučení pacientů, kteří nesplňovali validizační kritéria, zůstalo ve zkoumané skupině 37 respondentů, z toho s postižením plic 25 nemocných (67,6 %). Dle statistického zpracování MMPI II jsme dospěli k poměrně charakteristickému profilu těchto nemocných: hypochondrie (45,9 %) – deprese (27 %) – sociální introverze (24,3 %). Nemocní s plicním postižením v testu vykazovali další specifické osobnostní charakteristiky – odcizení sobě i druhým (66 %), posttraumatickou stresovou poruchu (49,8 %), nedůvěřivost (42,1 %), persekuční myšlenky (35 %), hostilitu (34,7 %). Závěr: u sklerodermiků jsme prokázali charakteristický psychologický profil. Praktickým přínosem této studie by mohla být změna v přístupu k pacientům se sklerodermií: opatrnost při sdělování diagnózy, přístup k nemocnému by měl být ještě o něco trpělivější, pomalejší, doplněný mírněním anxiety a tenze. Jako užitečná se jeví spolupráce s psychologem a s psychiatrem. Sarkoidóza a její klinické fenotypy – souvislost s geny HLA systému (srovnání tří populací) Petřek M.1,2, Sikorová K.1,2, Doubková M.3, Strnad A.1, Petřková J.1, Rapti A.4, Woo S. J.5 1Ústav patologické fyziologie, LF UP v Olomouci 2 Ústav molekulární a translační medicíny, LF UP v Olomouci 3Klinika nemocí plicních a tuberkulózy, Fakultní nemocnice Brno 4General Hospital for Chest Diseases, Athény, Řecko 5 Pulmonary and Critical Care Medicine, Asan Medical Center, University of Ulsan College of Medicine, Soul, Korejská republika K významným genetickým faktorům sarkoidózy bezesporu patří HLA systém. Publikované asociace mezi HLA geny a sarkoidózou nejsou vždy jednotné, kromě klinické charakteristiky pacientů se na pozorovaných rozdílech podílí podrobnost HLA typizace a zejména etnický původ pacientů. V přednášce budeme referovat o výsledcích studia souvislostí mezi sarkoidózou a HLA polymorfismy stanovenými přesnou metodou sekvenování příští generace (NGS). Zaměříme se na možné souvislosti mezi HLA a fenotypovými projevy sarkoidózy. Popíšeme také rozdílné nálezy ve třech námi studovaných populacích – české, řecké a korejské. Grantová podpora: NV18-05-00134, CZ.02. 1. 01/0.0/0.0/16_019/0000868 (ENOCH), IGA UP: LF_2022_005 PÁTEK / 30. 9. 2022 / 15.10–17.10 hod. 30. MORAVSKOSLEZSKÉ PNEUMOLOGICKÉ DNY 30. 9.–1. 10. 2022 ABSTRAKTA
22 Plicní střádání Šterclová M. Pneumologická klinika 2. LF UK a FN Motol, Pneumologická klinika 1. LF UK a FTN, Praha Intersticiální plicní procesy (IPP) nejsou jen otázkou jizvení nebo zánětu v plicní tkáni. Plíce mohou sloužit také jako úložiště produktů, které mohou v lidském organismu v důsledku onemocnění vznikat v nadměrném množství. Za střádavá onemocnění sensu stricto jsou považována geneticky podmíněná onemocnění, která spočívají v dysfunkci lysozomálních enzymů, která vede k poruše degradace a transportu různých makromolekul z lysozomů. S intersticiálním plicním postižením se můžeme setkat u nemocných s Gaucherovou nemocí, Niemann‑Pickovou nemocí a Fabryho nemocí. V širším kontextu se ale s hromaděním různých látek v plicní tkáni setkáváme i v případech dětské plicní intersticiální glykogenózy (PIG), alveolární lipoproteinózy nebo plicní amyloidózy. Příčina PIG není objasněna. Onemocnění bylo popsáno poprvé v roce 2002 a ke stanovení této diagnózy je nutný odběr vzorku plicní tkáně. I když v dětském věku probíhá PIG obvykle příznivě a obtíže nemocných spontánně v čase ustupují, dlouhodobá prognóza nemocných není známa. Alveolární lipoproteinózy mohou být získané (např. po masivní expozici křemičitému prachu), autoimunitní, ale i geneticky podmíněné. Na rozdíl od lysozomálních střádavých nemocí v případě plicní alveolární lipoproteinózy dochází k hromadění abnormálních makromolekul pouze v plicích postižených jedinců. Obdobně amyloidóza není jednou nemocí, ale skupinou chorob s různou etiopatogenezí, v jejichž důsledku vzniká amyloid – skupina různých proteinů s porušenou konformací, který se může ukládat v různých orgánech včetně plic. Diagnostika plicní alveolární lipoproteinózy je založena na typickém vzhledu a biochemickém složení tekutiny získané bronchoalveolární laváží, diagnostika amyloidózy je histologická. Použití české verze tele‑coachingové aplikace u pacientů s intersticiálním plicním onemocněním: Předběžné výsledky Zlámalová T.1, Dvořáček M.1, Raisová K.1, Breuls S.2, Demeyer H.2,3, Troosters T.2 1Katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci 2Department of Rehabilitation Sciences, KU Leuven, Belgie 3Department of Rehabilitation Sciences, Ghent University, Belgie Úvod: Pohybová aktivity (PA) je u pacientů s chronickým plicním onemocněním významným prediktoremmorbidity i mortality. Sledování úrovně PA je u této skupiny pacientů důležité hlavně pro jejich vyšší inaktivitu ve srovnání se zdravými jedinci stejného věku. Z tohoto důvodu je dobré zvážit využití tele‑coachingových programů, které mají prokazatelný příznivý vliv na udržení a zvýšení úrovně pohybové aktivity těchto nemocných a pokusit se implementovat je i v českých podmínkách. PÁTEK / 30. 9. 2022 / 15.10–17.10 hod. 30. MORAVSKOSLEZSKÉ PNEUMOLOGICKÉ DNY 30. 9.–1. 10. 2022 ABSTRAKTA
23 Metody: Cílem studie je objektivizovat změny úrovně PA u českých pacientů s onemocněním plicního intersticia (ILD) za použití dvanáctitýdenního tele‑coachingového programu. V současnosti studii dokončilo 19 z plánovaných 40 pacientů s ILD. Pacienti byli blokově randomizovaně rozděleni do intervenční (n = 8) a kontrolní (n = 11) skupiny se stratifikací dle typu onemocnění. Výzkumný soubor byl vstupně vyšetřen: Spirometrie, síla dýchacích svalů, únava, tolerance fyzické zátěže, úroveň PA. Intervenční skupina podstoupila dvanáctitýdenní program vedený mobilní aplikací m‑PAC (Leuven, Belgium) na podkladě záznamu počtu kroků za koordinace tele‑coachingového programu fyzioterapeutem. Po uplynutí tohoto období byl celý soubor výstupně vyšetřen totožným souborem vyšetřovacích metod. Výsledky: Prvotní analýza dosavadních výsledků ukázala statisticky významné změny pouze u intervenční skupiny, a to v parametrech tolerance fyzické zátěže (p = 0,036) a síly nádechových svalů (p = 0,036). U obou těchto proměnných u intervenční skupiny došlo ke zlepšení. Závěr: Pacienti s CPO jsou inaktivitou významně ohroženou skupinou chronicky nemocných, kteří mnohdy kvůli svému onemocnění a jeho symptomům ztrácejí zájem o aktivní životní styl a jen obtížně hledají motivaci k jeho obnově. Zavedení české verze mobilní aplikace m‑PAC do komplexní léčby by mohlo přispět k navýšení jejich úrovně PA a následně k eliminaci rozvoje negativních důsledků jejího nedostatku. Projekt podporuje Nadační fond UP. Plicní postižení u systémových onemocnění pojiva Žurková M.1, Jakubec P. 1, Kriegová E.2 1Klinika plicních nemocí a TBC, LF UP a FN Olomouc 2Ústav imunologie, LF UP a FN Olomouc Systémová onemocnění pojiva (SOP) jsou heterogenní skupina imunologicky podmíněných zánětlivých onemocnění projevujících se multiorgánovým postižením. Postižena může být jakákoliv část respiračního ústrojí: dýchací cesty (bronchiektázie, bronchiolitidy, trachea s relabující polychondritidou, postižení hlasových vazů), pleura, plicní parenchym (intersticiální plicní procesy – difuzní alveolární krvácení, aspirační pneumonie, pneumonie/oportunní infekce, malignity), plicní cévní řečiště, dýchací svaly (bránice). Fenotypy postižení plicního intersticia jsou nespecifické pro dané SOP a obvykle kopírují fenotypy idiopatických intersticiálních pneumonií (IIP). IIP jsou skupinou akutních, subakutních a chronických intersticiálních plicních nemocí charakterizovaných různým stupněm zánětu a různým stupněm plicní fibrózy. Postižení plicního intersticia v rámci SOP je nejčastěji přítomno u systémové sklerodermie (SSc), revmatoidní artritidy (RA), polymyozitidy/dermatomyozitidy (PM/DM), Sjögrenova syndromu (SS), systémového lupusu erytematodu (SLE), smíšených chorob pojiva (MCTD – mixed connective tissue disease, Sharpův syndrom), nediferencovaných SOP (UCTD – undifferentiated connective tissue disease); ale také u ankylozující spondylitidy (AS) a vzácné relabující polychondritidy (RP), i když tyto dvě poslední jednotky dle revmatologického dělení do SOP nepatří. Frekvence výskytu IPP u SOP, klinický obraz, prognóza a odpověď na léčbu PÁTEK / 30. 9. 2022 / 15.10–17.10 hod. 30. MORAVSKOSLEZSKÉ PNEUMOLOGICKÉ DNY 30. 9.–1. 10. 2022 ABSTRAKTA
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=