17 Nové pokroky v předoperační diagnostice před plicním resekčním výkonem Brat K.1,2,3, Čundrle I. Jr.2,3,4, Svoboda M.5, Bratová M.1,2, Mitáš L.2,6, Merta Z.1,2, Plutinský M.1,2, Ivičič J.2,6, Horváth T.2,6, Mazúr A.2,4, Šrámek V.2,4, Homolka P.2,7, Chovanec Z.2,8, Koziar Vašáková M.9,10, Olson L. J.11 1Klinika nemocí plicních a TBC FN Brno 2Lékařská fakulta Masarykovy univerzity 3International Clinical Research Center, FN u svaté Anny v Brně 4Anesteziologicko‑resuscitační klinika, FN u svaté Anny v Brně 5Institut biostatistiky a analýz, s. r. o. 6Chirurgická klinika FN Brno 7Klinika tělovýchovného lékařství a rehabilitace, FN u svaté Anny v Brně 8I. chirurgická klinika, FN u svaté Anny v Brně 9Pneumologická klinika Fakultní Thomayerovy nemocnice, Praha 101. lékařská fakulta UK v Praze 11Division of Cardiovascular Diseases, Mayo Clinic, Rochester, MN, USA Úvod: Předoperační funkční zhodnocení pacienta před plicním resekčním výkonem zahrnuje spirometrii a vyšetření difuzní kapacity plic pro oxid uhelnatý (DLCO). Dle evropských i amerických guidelines je u pacientů s hodnotami FEV1 a/nebo DLCO pod 80 % náležité hodnoty doporučena spiroergometrie, při které se kalkuluje maximální bezpečná míra resekability plicního parenchymu. I navzdory tomuto algoritmu zůstává 30denní mortalita po elektivní plicní resekci na vysoké úrovni (1,5–6 % dle rozsahu resekce a typu operační techniky). Mortalita je vázána zejména na výskyt pooperačních plicních komplikací (PPC). Stanovení rizika výskytu PPC je tak klíčem ke zpřesnění diagnostiky a ke zlepšení pooperačních výstupů pacientů referovaných k plicní resekci. Cíl práce: Cílem práce je seznámit odbornou veřejnost s novými poznatky z oblasti předoperačního funkčního vyšetření u pacientů indikovaných k plicnímu resekčnímu výkonu. Metody: Analyzovali jsme data celkem 499 pacientů, kteří podstoupili plicní resekční výkon ve třech univerzitních centrech (FN Brno, FN u svaté Anny v Brně, FTN v Praze) v letech 2011–2021. Každý pacient podstoupil předoperační spirometrii, vyšetření difuzní kapacity plic pro oxid uhelnatý a spiroergometrii (bez ohledu na FEV1 a/nebo DLCO). U pacientů byl zaznamenáván výskyt PPC z období prvních 30 pooperačních dnů. Analyzovali jsme demografická data, funkční parametry, spiroergometrické parametry a hospitalizační údaje u podskupin pacientů s a bez výskytu PPC. K identifikaci faktorů asociovaných s výskytem PPC jsme použili univariantní a multivariantní logistické regrese, ROC analýzy a korelační analýzy. U všech analýz jsme pracovali s hladinou významnosti p < 0,05. Výsledky: V první retrospektivní práci publikované v roku 2016 (Brat a kol. 2016 Ann Thorac Surg) jsme referovali, že jediným nezávislým prediktorem PPC byla klidová hodnota tenze oxidu uhličitého na konci výdechu (PETCO2). V následné prospektivní práci z let 2017–2021 jsme analyzovali data 353 pacientů podstupujících plicní resekci. Prokázali jsme, že s výskytem PPC je nezávisle asociována použitá operační technika, rozsah resekce, hodnota klidového PETCO2 a sklon poměru minutové ventilace k výdeji oxidu uhličitého (VE/VCO2 PÁTEK / 30. 9. 2022 / 11.25–12.40 hod. 30. MORAVSKOSLEZSKÉ PNEUMOLOGICKÉ DNY 30. 9.–1. 10. 2022 ABSTRAKTA
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=