22 Plicní střádání Šterclová M. Pneumologická klinika 2. LF UK a FN Motol, Pneumologická klinika 1. LF UK a FTN, Praha Intersticiální plicní procesy (IPP) nejsou jen otázkou jizvení nebo zánětu v plicní tkáni. Plíce mohou sloužit také jako úložiště produktů, které mohou v lidském organismu v důsledku onemocnění vznikat v nadměrném množství. Za střádavá onemocnění sensu stricto jsou považována geneticky podmíněná onemocnění, která spočívají v dysfunkci lysozomálních enzymů, která vede k poruše degradace a transportu různých makromolekul z lysozomů. S intersticiálním plicním postižením se můžeme setkat u nemocných s Gaucherovou nemocí, Niemann‑Pickovou nemocí a Fabryho nemocí. V širším kontextu se ale s hromaděním různých látek v plicní tkáni setkáváme i v případech dětské plicní intersticiální glykogenózy (PIG), alveolární lipoproteinózy nebo plicní amyloidózy. Příčina PIG není objasněna. Onemocnění bylo popsáno poprvé v roce 2002 a ke stanovení této diagnózy je nutný odběr vzorku plicní tkáně. I když v dětském věku probíhá PIG obvykle příznivě a obtíže nemocných spontánně v čase ustupují, dlouhodobá prognóza nemocných není známa. Alveolární lipoproteinózy mohou být získané (např. po masivní expozici křemičitému prachu), autoimunitní, ale i geneticky podmíněné. Na rozdíl od lysozomálních střádavých nemocí v případě plicní alveolární lipoproteinózy dochází k hromadění abnormálních makromolekul pouze v plicích postižených jedinců. Obdobně amyloidóza není jednou nemocí, ale skupinou chorob s různou etiopatogenezí, v jejichž důsledku vzniká amyloid – skupina různých proteinů s porušenou konformací, který se může ukládat v různých orgánech včetně plic. Diagnostika plicní alveolární lipoproteinózy je založena na typickém vzhledu a biochemickém složení tekutiny získané bronchoalveolární laváží, diagnostika amyloidózy je histologická. Použití české verze tele‑coachingové aplikace u pacientů s intersticiálním plicním onemocněním: Předběžné výsledky Zlámalová T.1, Dvořáček M.1, Raisová K.1, Breuls S.2, Demeyer H.2,3, Troosters T.2 1Katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci 2Department of Rehabilitation Sciences, KU Leuven, Belgie 3Department of Rehabilitation Sciences, Ghent University, Belgie Úvod: Pohybová aktivity (PA) je u pacientů s chronickým plicním onemocněním významným prediktoremmorbidity i mortality. Sledování úrovně PA je u této skupiny pacientů důležité hlavně pro jejich vyšší inaktivitu ve srovnání se zdravými jedinci stejného věku. Z tohoto důvodu je dobré zvážit využití tele‑coachingových programů, které mají prokazatelný příznivý vliv na udržení a zvýšení úrovně pohybové aktivity těchto nemocných a pokusit se implementovat je i v českých podmínkách. PÁTEK / 30. 9. 2022 / 15.10–17.10 hod. 30. MORAVSKOSLEZSKÉ PNEUMOLOGICKÉ DNY 30. 9.–1. 10. 2022 ABSTRAKTA
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=