53 Specifika spirometrického vyšetření v dětském věku Koucký V. Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha Spirometrické vyšetření patří i v dětském věku mezi základní metody funkčního vyšetření plic. Poskytuje cenné informace o velikosti plic (vitální kapacita) a průchodnosti dýchacích cest. Schopnost provést manévr usilovného a maximálního výdechu závisí především na stupni psychomotorického vývoje dítěte, dále má vliv i schopnost personálu spirometrické laboratoře manévr dítěti vysvětlit a dostatečně ho namotivovat. V laboratoři se zkušenostmi s vyšetřováním dětí lze validní výsledky spirometrie získat již u dětí ve věku 3 let, s narůstajícím věkem a počtem spirometrických vyšetření úspěšnost dále narůstá. Nezanedbatelnou roli hrají i zkušenosti dítěte se zdravotnickými zařízeními a prací s dechovým vzorem. Např. děti s chronickýmplicnímonemocněnímdiagnostikovaným v útlém věku (např. cystická fibróza), které jsou zvyklé pravidelně provádět dechovou rehabilitaci a chodit na zdravotní prohlídky, mají podstatně vyšší úspěšnost vyšetření než stejně staré děti, které se se zdravotnickým prostředí a požadavky na práci s dechovým vzorem setkávají poprvé (např. nově diagnostikované astma bronchiale). Doporučení pro provedení spirometrie vychází z mezinárodních standardů vydaných Evropskou respirační společností (ERS) a Americkou hrudní společností (ATS) v roce 2005 a následně aktualizovaných v roce 2019. Zde jsou k dispozici obecné pokyny k technice spirometrického vyšetření a hodnocení jeho kvality. Nejsou tu však plně zohledněna specifika dětského věku. Zásadní dokument věnující se přímo dětskému (předškolnímu) věkubyl vydán v roce 2006 a zatímnebyl aktualizován. Krom obecných doporučení pro vyšetření této věkové kategorie se zabývá několika metodami plicní funkční diagnostiky dostupných v předškolnímvěku (spirometrie, techniky nucených oscilací, interrupční metody, analýza klidového dechového vzoru, technika vícedechového vyplavování inertního plynu z plic a bronchomotorické testy). Dále je k dispozici dokument ATS z roku 2012, který pojednává o možnostech monitorace vývoje funkce plic u předškolních dětí s různými chronickým plicním onemoceněním (bronchopulmonální dysplazie, cystická fibróza a opakované obstrukční epizody – „astma malých dětí“). Plánovaná přednáška má za cíl shrnout hlavní zásady spirometrického vyšetření v dětském(předškolním) věku a upozornit na zvláštnosti testování této věkové kategorie. Vychází z oficiálních doporučení odborných společností a rozšiřuje je o zkušenosti našeho pracoviště. Předkládá tak praktický přístup k technice vyšetření a interpretaci výsledků spirometrie malého dítěte. LITERATURA 1. BeydonN, Davis SD, Lombardi E, et al. American Thoracic Society/European Respiratory SocietyWorkingGroup on Infant and Young Children Pulmonary Function Testing. An official American Thoracic Society/European Respiratory Society statement: pulmonary function testing in preschool children. Am J Respir Crit Care Med. 2007 Jun 15;175(12):1304-45. 2. Rosenfeld M, Allen J, Arets BH, et al. American Thoracic Society Assembly on Pediatrics Working Group on In‑ fant and Preschool Lung Function Testing. An official American Thoracic Society workshop report: optimal lung function tests for monitoring cystic fibrosis, bronchopulmonary dysplasia, and recurrent wheezing in children less than 6 years of age. Ann Am Thorac Soc. 2013 Apr;10(2):S1-S11. 3. Miller MR, Hankinson J, Brusasco V, et al. ATS/ERS Task Force. Standardisation of spirometry. Eur Respir J. 2005 Aug;26(2):319-38. 4. Graham BL, Steenbruggen I, Miller MR, et al. Standardization of Spirometry 2019 Update. An Official American Thoracic Society and European Respiratory Society Technical Statement. Am J Respir Crit Care Med. 2019 Oct 15;200(8):e70-e88. SOBOTA / 1. 10. 2022 / 9.15–10.30 hod. 30. MORAVSKOSLEZSKÉ PNEUMOLOGICKÉ DNY 30. 9.–1. 10. 2022 ABSTRAKTA
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=