59 Využití Peptestu v diagnostice extraezofageální refluxní choroby: praktické zkušenosti Zatloukal J. Klinika plicních nemocí a TBC, FN a LF UP Olomouc Extraezofageální reflux ovlivňuje celou řadu respiračních stavů a nemocí, nebo je dokonce jejich příčinou. Peptest™ je jednoduchým laboratorním testem, který zjišťuje přítomnost pepsinu, nejčastěji v dutině ústní, a tím umožňuje prokázat extraezofageální reflux. Prezentujeme vlastní soubor pacientů s chronickým refrakterním kašlem a některými dalšími respiračními nemocemi, u nichž bylo provedeno vyšetření pepsinu ve slinách a v tracheálním sekretu pomocí Peptest™ a vyšetření zánětu v dýchacích cestách pomocí bronchoskopie. Zjištěné výsledky a klinické projevy byly vyhodnoceny a byl posouzen jejich přínos pro diagnostiku extraezofageální refluxní choroby. Pneumotorax v těhotenství Venclíček O., Herout V. Klinika nemocí plicních a tuberkulózy FN a LF MU Brno Roční incidence primárního spontánního pneumotoraxu (PNO) se pohybuje od 7,4 do 18 případů na 100 tisíc obyvatel u mužů a od 1,2 do 6 případů na 100 tisíc obyvatel v případě žen. Případy PNO v těhotenství nejsou časté a léčebná doporučení těhotné pacientky nezohledňují vždy. Prezentujeme případ pacientky, která absolvovala léčbu pravostranného PNO v těhotenství. První hospitalizace na naší klinice proběhla v roce 2016, kdy byla hrudní drenáží řešena recidiva PNO. Léčba prvních dvou atak proběhla extramurálně. PNO byl tehdy hodnocen jako primární, spontánní. Hladina alfa-1-antitrypsinu byla v normě. Pro další recidivu následovalo chirurgické řešení v roce 2018, mimo naše pracoviště. Pro potíže při další atace byla pacientka vyšetřena v lednu 2021 na naší ambulanci. Na plánované CT hrudníku se pacientka z osobních důvodů nedostavila. Znovu byla vyšetřena až 29. 11. 2021, v desátém týdnu gravidity, kdy udávala bodavou bolest podél pravé lopatky, klidovou dušnost a kašel. PNO byl potvrzen ultrazvukem. Zvažovaný skiagram hrudníku s odstíněním dělohy si nemocná nepřála. PNO jsme se primárně snažili řešit desuflací, ale bez dostatečného efektu. Byl konzultován hrudní chirurg, který se vzhledem k 10. týdnu gravidity k operačnímu řešení nepřikláněl, sama nemocná preferovala řešení bez nutnosti absolvování celkové anestezie. S ohledem na probíhající epidemii covid-19 byla snaha o minimalizaci pobytu pacientky v nemocnici. 30. 11. 2021 byl zaveden Pleural Vent, pacientka byla propuštěna domů. Nemocná byla zvána na pravidelné klinické kontroly a dynamika PNO byla monitorována pomocí ultrazvuku. Pleural Vent byl extrahován 27. 12. 2021 a následně 31. 12. 2021 byla konstatována recidiva PNO, pacientka byla přijata k hospitalizaci. V té době již souhlasila se skiagramem hrudníku s použitím ochranných pomůcek. Byl zaveden hrudní drén a 2× byla provedena autohemopleurodéza, bez dostatečného efektu. Znovu byl konzultován hrudní chirurg a s ohledem na vyčerpání jiných možností se souhlasem pacientky proběhla 26. 1. 2022 videoasistovaná torakoskopie s resekcí apexu horního laloku pravé SOBOTA / 1. 10. 2022 / 12.45–14.00 hod. 30. MORAVSKOSLEZSKÉ PNEUMOLOGICKÉ DNY 30. 9.–1. 10. 2022 ABSTRAKTA
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=