62 Transplantace plic pro IPP při systémových onemocněních pojiva Valentová Bartáková L., Šterclová M., Straková Z., Fila L. Pneumologická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha Podle registru International Society for Heart and Lung Transplantation (ISHLT) z r. 2019 je podíl nemocných, kterým je provedena transplantace plic (LTx) pro konečnou fázi plicního onemocnění asociovanou se systémovým onemocněním pojivové tkáně (SNP) malý (0,9 %), přesto jsou tito pacienti referováni našemu Transplantačnímu centru a jedná se vždy o nemocné, jejichž vyšetřovacímu programu musíme věnovat zvýšenou pozornost. Zda je LTx vhodnou metodou léčby pokročilých plicních onemocnění u pacientů se SNP může být kontroverzním díky přítomným specifickým chirurgickým a medicínským rizikům, zvláštní obavy se pak týkají zejména potenciálního rizika aspirace v důsledky dysmotility jícnu, gastroezofageálního reflexu (GERD) a asociace mezi patologií horní části gastrointestinálního traktu a zvýšením rizika časné chronické dysfunkce plicního štěpu (CLAD). Dostupná data naznačují, že pacienti s SNP mohou být vhodnými kandidáty LTx, pokud neexistují extrapulmonální kontraindikace pro transplantaci, avšak mezi transplantačními centry v návaznosti na jejich vývoj zkušeností existuje značná variabilita ohledně hodnocení těchto pacientů. Sdělením přiblížíme problematiku selekce kandidátů se SNP. Chronická dysfunkce plicního štěpu Zajacová A.1, Havlín J.2, Casas‑Mendez L. F.1, Vyskočilová K.1, Kotowski T.1, Dutková A.1, Valentová‑Bartáková L.1, Lischke R.2, Fila L.1 1 Národní program transplantace plic, Pneumologická klinika 2. LF UK a FN v Motole, Praha 2 Národní program transplantace plic, III. chirurgická klinika 1. LF UK a FN v Motole, Praha Intro: Hlavní limitací průměrného přežití po transplantaci plic je chronická dysfunkce plicního štěpu (CLAD), která je definována jako minimálně 6 měsíců trvající pokles FEV1 pod 80 % funkční baseline pacienta, t.j. průměr dvou nejlepších potransplančních FEV1. Jednotlivé fenotypy CLAD jsou určeny na základě přítomnosti následujících parametrů: A) přítomnost obstrukce v dýchacích cestách (FEV1/FVC < 0,7), B) pokles TLC pod 90 % baseline, C) přítomnost opacit mléčného skla (GGO) na CT. Na základě splněných parametrů se fenotypy dělí na 1) bronchiolitis obliterans syndrome (BOS; obstrukční fenotyp), 2) restrictive allograft syndrome (RAS; restrikční fenotyp), 3) mixed (smíšený fenotyp) a 4) undefined (ostatní nálezy). Cílem studie byla analýza incidence a zastoupení fenotypů CLAD u pacientů po transplantaci plic (LuTx) v naší kohortě. Metody: Analyzovali jsme skupinu pacientů po LuTx dispenzarizovaných ve Fakultní nemocnici v Motole, kteří byli transplantovaní mezi lety 2010 až 2019 (n = 194). Fenotypy byly určeny na základě funkčního vyšetření plic (spirometrie, bodypletysmografie) a CT nálezů. SOBOTA / 1. 10. 2022 / 9.15–10.30 hod. 30. MORAVSKOSLEZSKÉ PNEUMOLOGICKÉ DNY 30. 9.–1. 10. 2022 ABSTRAKTA
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=