67 údaje, tíže onemocnění a mortalita způsobené covidem-19. Zhodnotili jsme také vliv očkování na vznik a průběh infekce. Dále budou prezentovány profily imunitních buněk periferní krve a dalších laboratorních a klinických parametrů v podskupinách pacientů s prodělanou a neprodělanou infekcí covid-19 a po očkování proti SARS‑CoV-2. Diskutovány budou současné možnosti léčby a prevence nemoci covid-19 za použití monoklonálních protilátek a antivirotik. Závěr: Onemocnění covid-19 v imunitně naivní kohortě pacientů po transplantaci plic mělo významné dopady na mortalitu a morbiditu pacientů. Postupně s nastupující možností prevence (očkování), zavedením účinné terapie (např. monoklonální protilátky), již dříve prodělané onemocnění a mírnější virové mutace (např. omikron) vedly postupně k nižší morbiditě a mortalitě. Nadále se zkoumá možný vliv prodělání covidu-19 na případný rozvoj CLAD (chronic allograft dysfunction). Grantová podpora: NU22-A-105, IGA_LF_2022_011, MH_CZ‑DRO (FNOL, _00098892). Klinické projevy a parametry funkčního vyšetření plic u pacientů s post‑akutním dovidem-19 Mizera J.1, Genzor S.1, Jakubec P.1, Sova M.2 1Klinika plicních nemocí a tuberkulózy, Fakultní nemocnice Olomouc 2Klinika nemocí plicních a tuberkulózy, Fakultní nemocnice Brno Cíl: Ve studii jsme analyzovali symptomy a parametry funkčních vyšetření plic (PFT) u pacientů, kteří prodělali nativní variantu viru SARS‑CoV-2 (Wu‑chan varianta). Materiál a metody: Do studie byli prospektivně zařazováni pacienti s prokazatelnou anamnézou pozitivního PCR (polymerázová řetězová reakce) testu na SARS‑CoV-2, splňující zařazovací kritéria: věk 18–100 let, schopnost podstoupit funkční vyšetření plic. Vyřazovací kritéria byla: aktivní respirační infekce, známé plicní onemocnění nebo podezření na takové onemocnění, srdeční selhání, recentní nebo akutní plicní embolie, anémie a neuromuskulární choroby. Doba náboru byla stanovena od 1. 5. 2020 do 25. 12. 2020, kdy byli v České republice identifikováni první pacienti s alfa variantou SARS‑CoV-2. Vstupní vyšetření bylo provedeno v odstupu 4 až 12 týdnů od akutní infekce (první PCR pozitivita SARS‑CoV-2). Všechny subjekty podstoupily odběr anamnézy, fyzikální vyšetření, krevní odběry včetně protilátek proti SARS‑CoV-2, RTG snímek hrudníku, funkční vyšetření plic v rozsahu spirometrie, body‑pletysmografie, jednodechová difuzní plicní kapacita pro oxid uhelnatý (DLCOsb). Výsledky: Do analýzy bylo zahrnuto 785 subjektů (345 mužů) průměrného věku 53,8 let (SD 14,6). Subjekty byly rozděleny do 3 skupin dle tíže onemocnění SOBOTA / 1. 10. 2022 / 11.40–14.00 hod. 30. MORAVSKOSLEZSKÉ PNEUMOLOGICKÉ DNY 30. 9.–1. 10. 2022 ABSTRAKTA
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=