20. česko-slovenský psychiatrický sjezd / Abstrakta

55 ČTVRTEK / 2. listopadu 2023 / 9.30–11.00 hod. / SÁL A + B REZISTENCE VŮČI PSYCHOTERAPII Přednáší: Jan Poněšický Rezistence vůči psychoterapii Poněšický J. DIPP – Dresdner Institut fuer psychodynamische Psychotherapie, Dresden PVŠPS – Pražská vysoká škola psychosociálních studií, Praha Proces změny v psychoterapii, resp. ovlivnění pacienta terapeutem, je efektivní jen v situaci autentické interakce, jen tehdy může dojít k vytvoření nové, resp. korektivní vztahové zkušenosti. Strach, stud, vina či vzpomínka na traumatickou situaci brání pacientovi se otevřít a v psychoterapii spolupracovat. Poté, co pacient s pomocí terapeuta tyto zábrany překonal, se často projeví jeho úporné trvání na vlastních maladaptivních vzorcích chování, zejména na jeho nárocích: na bezpodmínečné lásce a uznání (u deprese), na výkonnost (u psychosomatických poruch), na síle či převaze (u hraniční a narcistické poruchy), na vlastním sebepojetí. Mnozí pacienti se brání psychoterapii, protože se obávají ztráty (sebe)kontroly a nejistoty poté, když se tohoto často převzatého self vzdali. Jindy jim jde o to dokázat, že jim nikdo není schopen pomoci či se potřebují svými symptomy potrestat, aby tak zmírnili pocity viny. Obecně jde o konflikt mezi stagnací a životností, uzavřením a otevřeností. Zde je třeba rozlišovat, zda pacienti – vědomě či nevědomě – kladou výše zmíněný odpor vůči psychoterapii (potažmo změně), či zda je v popředí oprávněná sebezáchovná obava, že by se dostal pacient do nezvládnutelné krize, nebo zda je rezistence vůči psychoterapii způsobena nemožností, resp. neschopností psychoterapeuticky spolupracovat. Tento problém vyvstává obzvláště u schizofrenie, zejména v akutní fázi. V takových situacích (ale i např. u hraniční a narcistické poruchy osobnosti) je třeba zvážit, zda je vhodné psychoterapii modifikovat (např. zavést místo principu náhledu princip selektivně‑autentické odpovědi), nebo zvolit místo ní jiný postup, např. sociální training, tak jak to praktikuje sociální psychiatrie u schizofrenie. U ní není indikované postupné přijetí vytěsněných nevědomých tendencí, nýbrž restituce osobnostní struktury a identity, akceptance reality a zacházení s ní. Zmíněné problémy budou demostrovány ve formě kazuistických příkladů u neurotických a psychosomatických onemocnění a u poruch osobnosti. PÁTEK / 3. listopadu 2023 / 17.05–17.50 hod. / SÁL D 20. ČESKO-SLOVENSKÝ PSYCHIATRICKÝ SJEZD 2.–4. 11. 2023 / BRNO ABSTRAKTA

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=