Akutni stavy v dětské neurologii

12 | www.solen.cz Příčiny intrakraniální hypertenze:  kraniocerebrální traumata  primární a sekundární tumory centrálního nervového systému (CNS)  ischemické a hemoragické ikty  cerebrální venózní trombózy  záněty CNS (meningoencefalitidy, mozkové abscesy)  kongenitální nebo získaný hydrocefalus  systémová onemocnění (způsobující edém mozku)  toxicko-metabolické encefalopatie (typicky hepatální encefalopatie)  hypoxicko-ischemické encefalopatie U dětí dochází k rozvoji ICH nejčastěji následkem kraniocerebrálního traumatu. Následují dekom- penzace hydrocefalu, nádory a infekce CNS (Cadena, Shoykhet et Ratcli , 2017). Klinická manifestace Klinický obraz ICH se odvíjí od rychlosti rozvoje, příčiny a věku pacienta. Dominujícím časným příznakem akutního zvýšení ICP je bolest hlavy . Je pro ni charakteristické, že nereaguje na běžnou analgetickou terapii. Objevuje se často v ranních hodinách, zhoršuje se v horizontální poloze a se zapojením břišního lisu, zmírňuje se naopak v poloze vertikální. S bolestí hlavy je často asociováno náhlé profuzní zvracení , kterému nemusí předcházet nauzea. Mezi další příznaky řadíme vertigo , zrakové poruchy (diplopie, snížení zrakové ostrosti) a poruchy koordinace a chůze . Je-li zjištěna městnavá papila na očním pozadí, je nitrolební hypertenze potvrzena. U akut- ního zvýšení ICP však městnavá papila nemusí být přítomna. U kojenců a malých dětí symptomy ICH bývají nespeci cké. Mohou se objevit obtíže s krmením, apatie nebo naopak iritabilita a strabizmus . Jednou z prvních známek zvýšeného intrakraniálního tlaku u kojenců je vyklenutí velké fontanely . Pokud se jedná o pomalu progredující proces, objevuje se makrocefalie . Na očnímpozadí se u pomaluprogredující ICHvyvíjí městnavápapila , nicméně tento nález je v kojeneckémvěku poměrně vzácný, častěji detekujeme atro i optiku (Ambler et al., 2004; Tasker, 2018). V závislosti na lokalizaci primární léze se rozvíjí odpovídající ložisková neurologická symptomato- logie . Poměrně často postiženýmmozkovým nervem bývá n. VI., jehož léze se projeví konvergentním strabizmem. Při afekcích v oblasti dorzálního mezencefala (následkem rozšíření III. komory nejčastěji při hydrocefalu) se rozvíjí porucha vertikálního pohledu a poruchy konvergence, což se nazývá Parinaudův syndrom . Zejména u dětí s hydrocefalem může při jeho dekompenzaci dojít k rozvoji příznaku zapadajícího slunce („setting-sun sign“), kdy dochází následkem parézy n. VI. k deviaci bulbů medio-kaudálně. V závažných případech mohou být současně zjištěny velké nepravidelné a na osvit nereagující zornice („light-near dissociation“) (Tasker, 2018).