Akutni stavy v dětské neurologii

160 | www.solen.cz Většina pacientů s aseptickou meningitidou má horečku doprovázenou bolestmi hlavy, ztuhnutím šíje, nevolností, nechutenstvím, zvracením. U novorozenců mohou a nemusí být vyznačeny známky meningeálního dráždění, většina z nich vykazuje známky celkové infekce. Multiorgánové selhání může imitovat u novorozenců bakteriální sepsi. Enterovirovámeningitida je charakteristická dvoufázovýmprůběhem, předchází ji stadiumnespe- ci ckých příznaků, které trvají několik dnů a po nich přichází meningeální dráždění s další neurologickou symptomatologií bolestí hlavy, světloplachostí, zvracením, únavou, spavostí nebo celkově kvalitativními či kvantitativními poruchami vědomí. V asociaci se mohou vyskytnout vezikulární, petechiální nebo rubeoliformní exantém, konjunktivitida, faryngitida, tracheitida, či bronchitida. U novorozenců se po- stižení projevuje více jako encefalitický syndrom doprovázený křečemi a ložiskovými neurologickými příznaky. Smrtnost dosahuje až 70 % a ke smrti dochází pod obrazem jaterního nebo srdečního selhání. Flavivirové meningitidy (virus klíšťové encefalititidy, virus západonilské horečky a další) mají v anamnéze sání členovce a vyskytují se obvykle během léta a podzimu v zeměpisných oblastech in kovaných klíšťat a komárů. U většiny dětí proběhne nemoc jako febrilní infekce s nebo bez pro- jevů meningitidy. Parotitická meningitida je častou komplikací příušnic v dětském věku. Předchází ji obvykle zvětšení příušních žláz a manifestuje se typickou triádou: horečkou, bolestí hlavy a zvracením. Jiným nálezem je ztuhnutí šíje, somnolence, křeče a bolesti břicha. Odezní spontánně do sedmi až deseti dnů, horečka trvá maximálně tři dny. Postižení virem příušnic ve smyslu encefalitidy, radikuloneuritidy, myelitidy nebo kraniální neuritidy jsou vzácná. Meningitidy nehnisavé bakteriální Navzdory bakteriální etiologii se mohou spirochétové, mykoplazmové, chlamydiové a rickettsi- ové infekce projevit jako aseptická meningitida. S výjimkou neuroborreliózy jsou tyto meningitidy v dětském věku vzácné. Neuroborrelióza je jedním z klinických projevů časné diseminované formy borreliózy, rozvíjí se obvykle za 2 až 12 týdnů po erythema migrans, nicméně u řady pacientů nemusí erytém nervové formě předcházet. Původcem je Borrelia garinii, B. afzelii, B. burgdorferi sensu stricto, B. bavariensis i jiné druhy. Nejvíce jsou postiženy děti mezi pátým a devátým rokem věku. Aseptickámeningitida je nejčastější projev u dětí, probíhá akutně až subakutně a je doprovázena bolestí hlavy a lehkými celkovými projevy s teplotou. Typický obraz nervové formy borreliózy jsou výše uvedené klinické projevy, lymfocytární pleocytóza v mozkomíšním moku a průkaz intratékální syntézy protilátek. Meningeální symptomatologie je vyznačena minimálně. Rozvoj kraniální neuritidy , nejčastěji paréza n. facialis, je typický doprovodný projev aseptické meningitidy, ale může se vyskytnout i izolovaně. Z ostatních hlavových nervů mohou být postiženy n. abducens, n. oculomotorius a n. trochlearis (Halperin et al., 2008).