Akutni stavy v dětské neurologii

166 | www.solen.cz loku, zatímco abscesy v blízkosti kůry mozkové se manifestují rychleji. Křeče a hemiparéza se objeví u pacientů s abscesem lokalizovaným v mozkové hemisféře, afázie provází absces v temporálním laloku dominantní hemisféry. Mohou být i příznaky ze zvýšeného intrakraniálního tlaku. CT nebo MR mozku upřesní lokalizaci abscesu. V mozkomíšnímmoku je obvykle mírná pleocytóza, kultivační nález je sterilní. Při ruptuře abscesu nalézáme zvýšenou bílkovinu a hnisavý mozkomíšní mok. Základem léčby je aspirace a drenáž abscesu současně s podáním antibiotik. Epidurální absces a subdurální empyém jsou způsobeny nejčastěji stafylokoky, H. in uenzae a S. pneumoniae. U epidurálního abscesu je kolekce hnisu mezi kostí a dura mater, často ve spojení s osteomye- litidou lebečních kostí, vzácně vzniká hematogenním rozsevem. Hnisavý výpotek utlačuje přiléhající oblast mozku. Bolesti hlavy, horečka, otok nad místem infekce jsou obvyklými příznaky. Průběh může být akutní i chronický. Zobrazovací metody (CT, MR mozku) objasní diagnózu. Léčba spočívá v opakovaných punkcích nebo drenáži a v celkovém podání antibiotik. U subdurálního empyému je kolekce hnisu mezi dura mater a arachnoideou a hnis se rozlévá do větší plochy. Vyskytuje se u mladších jedinců a dětí, lokalizován je nejčastěji nad konvexitou hemisféry, vzácně v zadní jámě lební. Zdrojem infekce je sinusitida, mastoiditida, otitida, penetrující poranění lebky nebo mozkový absces, který se provalil do subdurálního prostoru. Klinické projevy jsou závislé na základním onemocnění, bolesti hlavy, meningeální příznaky, poruchy vědomí, epileptické křeče, ložiskové neurologické příznaky nebo akutní příznaky sepse. Průběh může být i dvoufázový, v první fázi zánětlivé projevy v průběhu septické trombo ebitidy a v druhé fázi vlastního empyému neurologické ložiskové příznaky. Vyšetření mozkomíšníhomoku není přínosné. CT neprokazuje první fázi. Diagnózu potvrdí MRmozku. Intrakraniální trombo ebitida zahrnuje trombózu a supurativní proces. Může začít přímo v intra- kraniálních cévách nebo následuje po infekcích paranazálních dutin, středního ucha, mastoideálního výběžku či orofaryngu. Výskyt může být vázán i na epidurální absces, subdurální empyém či bakteriální meningitidu. Klinické projevy jsou různorodé, od postižení kraniálních nervů (III–VI) přes periorbitální edém po edém papily. Akutní příznaky septické trombo ebitidy laterálního sinu nastupují krátce po primární infekci: bolesti hlavy, fotofobie, bolesti ucha, zvracení, vertigo a horečka. Postižení sinus sagitalis superior se projeví obvykle ve spojení s bakteriální meningitidou poruchou vědomí, ztuhnutím šíje, edémempapily a motorickýmde citem. Více než polovina pacientůmá křeče a průběhmůže být fatální. Laboratorní vyšetření není speci cké, v mozkomíšnímmoku je nález meningitidy, hemokultura může být pozitivní. Metodou průkazu je MR angiogra e. MR nebo CT současně může prokázat či vyloučit subdurální či epidurální infekci, infekci paranazálních dutin, cerebritidu, mozkový edém či krvácení. Empirická terapie zahrnuje cefalosporin III. generace, vankomycin a metronidazol. Antikoagulační léčba je doporučena u aseptické mozkové trombózy, užití v případě hnisavé intrakraniální trombo ebitidy je kontroverzní. V kombinaci s antibiotickou léčbou může být užitečná při včasném podání.