Akutni stavy v dětské neurologii

190 | www.solen.cz Radiační terapie Role radioterapie je nezastupitelná u celé řady nádorů v dětském věku, svá speci ka má především u nádorů CNS, a to vzhledem k možnosti radiačního postižení vyvíjejícího se mozku. Trojrozměrné počítačové plánování, použití lineárních akcelerátorů, frakcionační schémata atd. umožnily zahájit radioterapii u nepříznivých nádorů již u dětí ve věku jednoho roku. I přesto je u dětí na místě velká opatrnost a vzhledem k vyvíjejícímu se mozku je věková hranice použití radioterapeutických schémat posunuta na 5–10 let, především u low-grade gliomů, a to jen při recidivě nebo progresi onemocnění, nebo je redukována celková dávka záření (Pavelka et Zitterbart, 2011). U některých nádorů (např. meduloblastomu) je ozářeno nejen primární ložisko tumoru, ale profylakticky i celá kraniospinální osa, a to i v případě, že není makroskopicky patrné žádné další ložisko (Pavelka et Zitterbart, 2011). Vzhledem k relativně šetrným přísně kontrolovaným radioterapeutickým schématům, které se v dětské onkologii užívají, se nesetkáváme s radiační neurotoxicitou tak často jako dříve. Radiační postižení může být akutní, subakutní nebo chronické. Akutní postižení, které se objevuje řádově ve dnech po radioterapii, je způsobeno mozkovým edémem vznikajícím po apoptóze endoteliálních buněk, která vede k poruše hematoencefalické bariéry. Subakutní postižení, které se projeví řádově v týdnech a měsících po léčbě, je způsobeno demyelinizací při poškození oligodendroglie. Pozdní následky radioterapie, které jsou patrny po letech od ozáření, jsou způsobeny brózou nervů a tkání. Klinicky se můžeme u pacientů po radioterapii setkat s celou řadou neurologických obtíží a to jak akutně, tak v chronickém stadiu. Projevy encefalopatie mohou být bolesti hlavy, alterace vědo- mí, může dokonce dojít i ke zvýšení intrakraniálního tlaku se všemi svými důsledky. Subakutně se objevuje syndrom zvýšené spavosti, který je charakterizován somnolencí, dráždivostí, horečkami, nauzeou se zvracením, cerebelární ataxií, dysfagií nebo dysartrií a bolestmi hlavy. Pozdními následky mohou být bolesti hlavy imitující migrenózní bolest hlavy (Weaver et Samkari, 2017). Radioterapie také může vést k cerebrovaskulárnímu postižení se stenookluzemi malých cév, setkáváme se s ob- razemMoyamoya syndromu. Dochází pak k ischemickým nebo krvácivým CMP. Radiace může vést ke tvorbě kavernózních malformací mozku, které mohou také zakrvácet (Weaver et Samkari, 2017). PRES syndrom Syndrom reverzibilní zadní leukoencefalopatie (Posterior Reversible Encephalopathy Syndrom, PRES) se může vyskytnout u dětí během onkologické léčby. Nejčastěji se s ním setkáváme u dětí s hematologickou malignitou (leukemie, nehodgkinské lymfomy), a to většinou v indukční fázi léčby. Postihuje i pacienty po transplantaci krvetvorných buněk, méně často i děti se solidními nádory (Ber- natíková et al., 2013). Patofyziologie tohoto syndromu není jasná. Za hlavní spouštěč je považována náhle vzniklá arteriální hypertenze. Podle jedné z hypotéz tato hypertenze vede k vazokonstrikci, jejímž následkem je hypoperfuze způsobující ischemii a edémpostižené tkáně. Druhá hypotéza předpokládá,