Akutni stavy v dětské neurologii

191 | www.solen.cz že hypertenzemůže také vést k narušení hematoencefalické bariéry a autoregulační kapacity mozkové cirkulace a následně naopak k hyperperfuzi a vzniku fokálního vazogenního edému. U 20–30%pacientů hypertenze přítomna není. Zde se předpokládá přímý toxický efekt cytostatik nebo imunosupresiv vedoucí k poškození endotelu cév a následně k vaskulopatii a hypoperfuzi (Bernatíková et al., 2013). V klinickém obraze dominují bolesti hlavy se zvracením, poruchy řeči a artikulace, epileptické záchvaty, alterace vědomí a poruchy chování. Jedním z poměrně speci ckých příznaků může být porucha zraku charakteru rozmazaného vidění, výpadků zorného pole, hemianopsie a setkat se můžeme i s kortikální slepotou. V diagnostice tohoto syndromu je zásadní na něj v první řadě myslet u každého onkologického pacienta s náhle vzniklou hypertenzí a neurologickou symptomatikou. Poruchy zraku mohou být také vodítkem. V tomto případě je indikovánoMR vyšetření mozku. CT vyšetření diagnostický významnemá. V MR obraze nacházíme T2 a FLAIR hypersignální ložiska typicky v oblasti parietálních a temporálních laloků. Méně často lze tato ložiska najít i v oblasti frontálních laloků, mozečku, mozkového kmene a bazálních ganglií. Typicky jsou bilaterální a symetrická, lokalizována v oblasti subkortikální bílé hmoty. Postkontrastně se nesytí (obrázek 1). Dálemá v diagnostice významEEG vyšetření, je nutno vyloučit i nonkonvulzivní status epilepticus. V diferenciální diagnostice provádíme laboratorní vyšetření a vyšetření mozkomíšníhomoku. Terapie: pacient je sledován na jednotce intenzivní péče, je přerušena chemoterapie a zahájena antihypertenzní léčba (Bernatíková et al., 2013). Korekce tlaku by měla být pozvolná, rychlé snížení tlaku může zhoršit mozkovou perfuzi a vést k rozvoji ischemie. Lékem volby jsou inhibitory ACE eventuálně v kombinaci s diuretiky. V akutní léčbě epileptických záchvatů užíváme diazepam, klo- nazepam nebo midazolam. Akutně lze užít i levetiracetam i.v. s výhodou možnosti pokračovat p.o. v rámci dlouhodobé terapie. Dále jsou vhodná analgetika při bolestech hlavy. Příznaky PRES syndromu postupně v průběhu několika dnů nebo týdnů odezní, často dojde ke kompletní remisi, antiepileptika ponecháváme 3–6měsíců dle klinického stavu a EEG vyšetření, pacienti zpravidla mohou pokračovat v onkologické léčbě bez nutnosti redukce dávek (Bernatíková et al., 2013). Obrázek 1 Hyperintenzní ložiska v okcipitálních lalocích na FLAIR sekvencích u pacienta s PRES syndromem v indukční fázi léčby ALL (z archivu Kliniky dětské radiologie LF MU a FN Brno)