Akutni stavy v dětské neurologii

19 | www.solen.cz Celková anestezie: barbituráty snižují spotřebuO 2 v mozkovémparenchymu, průtok krvemozkem/ objemkrve v mozku a tímsnižují i ICP. Vzhledemk negativně ionotropnímu účinkumají hypotenzní efekt. Barbituráty se kumulují v tukové tkáni a tkáni CNS, na což je třeba brát ohled při vyvádění z barbiturátového komatu. Nežádoucí účinkyminimalizujeme jeho správnýmvedenímza kontinuální EEGmonitorace s cílem dosažení „burst suppression“ vzorceminimální možnou dávkou. Používá se thiopental v iniciální bolusové dávce 3–5 mg/kg, ev. přídatné bolusy 1–2 mg/kg do dosažení „burst suppression“ vzorce. Kontinuálně pak 3–5 mg/kg/h k udržení tohoto vzorce. Alternativně lze použít propofol. Dávkování propofolu je 1–2 mg/kg iniciální bolus, ev. přídatné bolusy 1 mg/kg, kontinuálně 2–4 mg/kg/h. I v případě propofolu je s výhodou sledovat „burst-suppression“ vzorec. U propofolu se však obáváme rozvoje propofolového infuzního syndromu (potenciálně fatální komplikace léčby propofolem, zejména u dětí). Proto při konti- nuální infuzi nepřekračujeme dávku 4mg/kg/h a léčbu, pokudmožno, do 48 hodin ukončujeme. Hloubka thiopentalové či propofolové anestezie se změlčuje v případě dosažení poklesu CVP <20 mmHg. Řízená hypotermie: cílová teplota tělesného jádra 32–34 °C snižuje spotřebu O 2 v mozku, prů- tok krve mozkem/objem krve v mozku a tím i ICP. Možnými nežádoucími účinky řízené hypotermie jsou rozvoj bradykardie, navození hypokoagulačního stavu a imunosuprese (zvýšené riziko infekcí, zejména pneumonie). Z těchto důvodů je bezpečnější použít mírnou hypotermii s cílovou centrální teplotou 34–36 °C (Dunn, 2002; Hutchison et al., 2008). Chirurgická intervence:  zevní komorová, event. lumbální drenáž likvoru (umožňuje monitoraci ICP i řízenou derivaci likvoru vedoucí ke snížení ICP)  dekompresní kraniektomie (odstranění laterální části kalvy vede k uvolnění přetlaku a snížení ICP) Závěr Při rozvoji syndromu nitrolební hypertenze má zásadní význam jeho včasné rozpoznání a zahájení adekvátní terapie s cílem minimalizovat následky primárního inzultu, resp. zabránit sekundárnímu cerebrálnímu poškození. K dosažení příznivých výsledků terapie je nutná multidisciplinární spolupráce. Literatura 1. Ambler Z, Bednařík J, Růžička E, a kol. Klinická neurologie. Praha: Triton, 2004. 2. Cadena R, Shoykhet M, Ratcli JJ. Emergency neurological life support: intracranial hypertension and herniation. Neuro- crit. Care 2017; 27: 82–88. 3. Dunn LT. Raised intracranial pressure. J. Neurol. Neurosurg. Psychiatry 2002; 73: i23–i27. 4. Friedman DI. The pseudotumor cerebri syndrome. Neurol. Clin., Secondary Headache 2014; 32: 363–396. 5. Gupta G, Roychowdhury S, Nosko MG (2018). Intracranial pressure monitoring: background, indications, contraindications. From: https://emedicine.medscape.com/article/1829950-overview. 6. Hutchison, JS, Ward RE, Lacroix J, Hébert PC, Barnes MA, Bohn DJ, Dirks PB, Doucette S, Fergusson D, Gottesman R, Jo e AR, Kirpalani HM, Meyer PG, Morris KP, Moher D, Singh RN, Skippen PW. Hypothermia therapy after traumatic brain injury in chil- dren. N. Engl. J. Med. 2008; 358: 2447–2456.