Akutni stavy v dětské neurologii

50 | www.solen.cz center zvýšenou tenzí pCO 2 , zatímco posthyperventilační apnoe sníženou aktivitou mozkových hemisfér. Je známkou oboustranné hemisferální či diencefalické léze, ale může se vyskytnout i u kongestivního srdečního selhání. Stabilní vzorec CHSD je prognosticky příznivý příznak, pro- tože znamená absenci léze mozkového kmene. Přechod z CHSD do některého z dalších vzorců je prognosticky nepříznivý.  Další dva vzorce mohou napodobovat CHSD. Periodické dýchání s krátkým cyklem (1–2 de- chy s narůstající amplitudou, 2–4 rychlé dechy a 1–2 dechy s klesající amplitudou) se vyskytuje u zvýšeného nitrolebního tlaku a lézí kaudálního pontu. Druhým je skupinové Biotovo dýchání (cluster breathing), kdy je série rychlých hlubokých dechů přerušena epizodou apnoe (bez předcházejícího poklesu amplitudy). Vzniká u lézí kaudálního pontu.  Centrální re exní hyperpnoe (dříve centrální neurogenní hyperventilace) představuje venti- laci o frekvenci 40–70 dechů za minutu, vyvolanou lézí tegmenta v oblasti rostrálního pontu a kaudálního mezencefala. Podkladem je suprese inhibičních pontomezencefalických oblastí a současné vyřazení volního regulačního okruhu. Dg. CRH je vzácná, neboť vyžaduje průkaz zvýšeného PaO 2 a sníženého PaCO 2 , zatímco ve většině případů hyperventilace u nemocných v bezvědomí jde o hypoxickou hypokapnickou hyperventilaci vyvolanou plicními komplika- cemi či AV zkraty.  Kussmaulovo dýchání je hluboká pravidelná respirace vyskytující se u metabolické acidózy.  Apneustické dýchání je charakteristické prodlouženou inspirací s pauzou na vrcholu inspirace. Je způsobena lézí středního a kaudálního pontu.  Ataktické dýchání je nepravidelné až chaotické ve frekvenci i amplitudě. Podkladem je naru- šení centra generujícího respirační rytmus. Je známkou léze oblongaty a může být indikátorem hrozící tonzilární herniace. Stejnou topogra ckou hodnotu má lapavé dýchání s jednotlivými hlubokými lapavými vdechy sledovanými různě dlouhými apnoickými pauzami. Jde o agonální typ dýchání většinou předcházející respirační zástavu.  Syndrom Ondininy kletby je charakterizován normální respirací v bdělém stavu a těžkou hypoventilací až apnoí ve spánku. Podkladem je částečná separace metabolických a volních respiračních stimulů u lézí oblongaty. Zhodnocení topiky komatu Na základě zhodnocení všech uvedených skupin příznaků můžeme stanovit úroveň postižení mozku. Obvykle se rozlišuje pět základních kraniokaudálních úrovní mozkové dysfunkce: kortiko- -subkortikální, diencefalická, mezencefalická, pontinní a bulbární. Úroveň postižení lze nejlépe zjistit u supratentoriálních expanzivních lézí, kdy často dochází ke kraniokaudální deterioraci mozkových funkcí. U difuzních a multifokálních mozkových lézí toxické, metabolické či hypoxicko-ischemické povahy je určení topické úrovně postižení obtížné.