Akutni stavy v dětské neurologii
67 | www.solen.cz vysoké dávky magnezium sulfuricum i. v. – případně až do cílových hladin Mg 3,5 mmol/l (Shor- von et Ferlisi, 2011; Aroor et al., 2017) vysoké dávky pyridoxinu i.v. (30 mg/kg a následně až 300 mg/den) v případech, kdy nelze vyloučit pyridoxin dependentní epilepsii (Shorvon et Ferlisi, 2011; Aroor et al., 2017) pulzní dávky methylprednisolonu + – IVIG + – plazmaferéza, pokud nelze vyloučit autoimunní etiologii GCSE (Shorvon et Ferlisi, 2011; Aroor et al., 2017); např. při podezření na NMDA-receptor encefalitidu; při průkazu této encefalitidy lze – v případě neúspěchu uvedené imunoterapie – zvažovat použití cyklofosfamidu či rituximabu (Aroor et al., 2017) intravenózní lokální anestetikum lidokain (2 mg/kg a následně 2 mg/kg/h) (Shorvon et Ferlisi, 2011) inhalační anestetika – iso uran nebo des uran (ne sevo uran) (Shorvon et Ferlisi, 2011); přestože při dosažení adekvátních hladin inhalačního anestetika jde o efektivní řešení, při vysazování bývá tendence k rekurenci GCSE terapeutická hypotermie 32–35 °C (Shorvon et Ferlisi, 2011; Aroor et al., 2017) racionální je chlazení na cílovou centrální teplotu 34–35 °C (při teplotách <34 °C riziko závažných nežádoucích účinků) ketogenní dieta (při ketogenní dietě je kontraindikováno použití propofolu) (Shorvon et Ferlisi, 2011; Aroor et al., 2017) epileptochirurgická resekce jednoznačně prokázaného epileptogenního fokusu v operabilní oblasti mozku (Shorvon et Ferlisi, 2011) implantace vagového stimulátoru – v případech, kdy nelze jednoznačně prokázat epileptogenní fokus (Shorvon et Ferlisi, 2011) různé formy stimulační terapie (transkraniální magnetická stimulace, hluboká mozková stimu- lace, elektrokonvulzivní terapie) a drenáže likvoru (Shorvon et Ferlisi, 2011) je nutno považovat za experimentální existují ojedinělé reference o úspěšné terapii super-refrakterního SE neurosteroidem allopregna- nolonem (Broomall et al., 2014) a úspěšné terapii FIRES antagonistou receptoru pro interleukin 1 – farmakem anakinra (Kenney-Jung et al., 2016) Závěr GCSE je kritický stav s možným fatálním zakončením či rizikem ireverzibilních neurologických změn a rekurence záchvatů. Léčba musí být zahájena ve fázi hrozícího GCSE tzn. do pěti minut od vzniku generalizovaného konvulzivního záchvatu. Tento projekt byl podpořen z fondu LF MU – juniorský výzkumník Štefania Aulická. Dále podpořeno projektemMZČR-RVO (FN Brno, 65269705).
Made with FlippingBook
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=