Akutni stavy v dětské neurologii

77 | www.solen.cz k indikacím. Ve většině zahraničních publikací se také jako indikační kritérium neuvádí porucha vědomí, ale je používán termín porucha mentálního stavu. V multicentrické studii z Amerických a Kanadských pracovišť bylo popsáno použití kontinuálního EEG u 90% pacientů, kteří byli hodno- ceni jako vysoce rizikoví pro výskyt elektrogra ckých záchvatů (u pacientů s poruchou mentálního stavu po prodělaných křečích, s akutnímmozkovým poraněním nebo poruchou mentálního stavu z nejasných příčin) (Sanchez et al., 2013). Přibližně 50% pracovišť indikovalo použití kontinuálního EEG u speci ckých situací, jako je resuscitace po srdeční zástavě nebo traumatické postižení mozku. Přehled indikací kontinuálního EEG podrobněji navrhuje doporučení z USA (Herman et al., 2015) (přehledová tabulka 1). Délka trvání kontinuální monitorace není doporučeními také jednoznačně stanovena a obvykle se ke stanovení délky přistupuje zcela individuálně. V dostupných pracích je délka kontinuální monitorace 1–2 dny. V současné době převládá názor, že nejdůležitější je monitorace v prvních 24 hodinách. Jako opodstatnění jsou nejčastěji uváděny následující důvody. V prvních dvaceti minutách monitorace kriticky nemocných dětí je udáváno zachycení pouze asi 10–15 % nonkonvulzivních statů (Jette et Tabulka 1 Indikace kontinuálního EEG u kriticky nemocných na jednotkách intenzivní péče (dle Herman et al., 2015) Diagnostika nonkonvulzivních záchvatů, nonkonvulzivního status epilepticus a dalších paroxysmálních příhod  Přetrvávající abnormální mentální status následující generalizovaný status epilepticus nebo další klinicky zjevné záchvaty  Akutní supratentoriální poranění mozku s poruchou „mentálního statu“  Fluktující „mentální status“ nebo nevysvětlitelná alternace „mentálního statu“ bez známého akutního mozkového postižení  Generalizované periodické výboje (GPDs), lateralizované periodické výboje (LPDs) nebo oboustranné nezávislé periodické výboje (BIPDs) v rutinním nebo emergentním EEG  Potřeba „farmakologické paralýzy“ (např. protokoly terapeutické hypotermie, mimotělní membránové oxygenace) a současné riziko výskytu záchvatů  Klinické paroxysmální příhody, které jsou podezřelé ze záchvatů, k určení, zdali se jedná o příhody iktální Zhodnocení účinnosti terapie záchvatů nebo status epilepticus  Odhalení výskytu nonkonvulzivních záchvatů nebo nonkonvulzivního statu v případě zjevně úspěšné terapie klinicky patrných záchvatů  Zhodnocení účinnosti intravenózní terapie refrakterního status epilepticus (vymizení záchvatů, výskyt burst-supression vzorce nebo kompletní EEG suprese)  Rekurence alterace vědomí u pacientů s anamnézou nonkovulzivních záchvatů – vyloučení nonkonvul- zivních záchvatů Identifikace cerebrální ischemie Monitorace sedace a vysoce dávkované supresivní terapie Zhodnocení závažnosti encefalopatie a prognózování