Akutni stavy v dětské neurologii

78 | www.solen.cz al., 2006; Mc Coy et al., 2011). Přibližně polovina pacientů se záchvaty je identi kována v průběhu první hodiny vyšetření a přibližně 90% pacientů se záchvaty je identi kováno v průběhu prvních 24 hodin (Abend et al., 2013). Monitorování po dobu více než 24 hodin vedlo k identi kaci dalších 4–20 % případů nonkonvulzivního statu ve srovnání s 24hodinovýmmonitorováním (Wilson, 2015). Význam kontinuálního EEG v managementu kriticky nemocných dětí s akutní encefalopatií je též obtížně hodnotitelný. V práci Abend et al., 2011 je udávána změna v managementu dle výsledků EEG až u 56 % sledovaných pacientů. Ve stejné práci byla dále uvedena u 43 % úprava antikonvulzivní terapie. Ve stejné práci byl hodnocen i diferenciálně diagnostický přínos kontinuálního EEG a u 21% pacientů klinické paroxysmální projevy nebyly epileptickými záchvaty. Srovnání ceny a účinnosti je popisováno raritně a zejména u dospělých, ale cena kontinuálního monitorování většinou nepřekročila 1% nákladů intenzivní péče a použití kontinuálního EEG vedlo k redukci délky hospitalizací a tedy i nákladů (Vespa, Nenov et Nuwer 1999). Epidemiologie elektrografických záchvatů a nonkonvulzivního status epilepticus Incidence elektrogra ckých záchvatů a nonkonvulzivního statu u kriticky nemocných dětských pacientů je považována za relativně velmi četnou. Její odhad se různí dle jednotlivých provedených studií v závislosti na charakteru a etiologii závažného onemocnění s poruchou vědomí. Nejčastější výskyt elektrogra ckých záchvatů je zaznamenán v souborech traumatických poranění mozku v 57% (Hasbani et al., 2013) až 40% (Arndt et al., 2013), encefalitid (56%, Gold, 2014) a hypoxicko-ischemických postižení při srdečních zástavách (48%, Abend et al., 2009). V souborech kriticky nemocných dětí s klinicky indikovaným kontinuálním EEG na jednotkách intenzivní péče, bez rozlišování etiologie poruch vědomí, se výskyt elektrogra ckých záchvatů udává okolo 30% sledovaných dětí (Payne et al., 2014; Abend et al., 2013). V největší multicentrické studii z Kanady a USA mělo 30 % dětí elektro- gra cké záchvaty. 33% z dětí s elektrogra ckými záchvaty mělo elektrogra cký (nonkonvulzivní) status epilepticus, který byl de nován jako záchvat trvající déle než 30 minut nebo výskyt kratších rekurentních záchvatů, které v souhrnu tvořili více než 30 minut z hodinového záznamu. Přibližně 1/3 dětí s elektrogra ckými záchvaty měla v průběhu celého sledování záchvaty výlučně elektrogra cké, které nemohly být rozpoznány klinicky. EEG nálezy u pacientů kriticky nemocných a epileptických statů Epidemiologická data v předchozím odstavci ukazují nesmírnou složitost hodnocení záchvatových projevů u pacientů kriticky nemocných, s poruchou vědomí. Další obtíže jsou spojené s hodnocením a interpretací samotných EEG nálezů. V současnosti se vychází zejména z doporučené EEG termino- logie Americké klinické neurofyziologické společnosti (ACNS) (Hirsh et al., 2013), de nice a klasi kace