EKG v klinické praxi

24 EKG v klinické praxi / Čestmír Číhalík, Miloš Táborský 1 Základní parametry EKG vzruchu v Hisově svazku. Pro měření těchto intervalů je nutno změnit rychlost po- sunu papíru z původních 25 mm/s na 100 mm/s. Při rychlosti 100 mm/s odpovídá 1 mm papíru časové vzdálenosti 10 ms (1.7) . Rozšíření QRS komplexu je charakteristickým znakem prodlouženého nitro- komorového vedení, se kterým se setkáváme u preexcitací s nálezem typické delta vlny (kapitola 7), u hypertrofie komor (kapitola 11) a klasicky při blokádách Tawarových ramének (kapitola 10). Kromě šíře QRS komplexu je dalším důležitým znakem přítomnost či nepří- tomnost patologických kmitů Q, svědčících pro eventuální poinfarktovou jizvu (viz kapitola 6). Prodloužení (či eventuální zkrácení) intervalu Q-T může být otázkou vrozených poruch (kapitola 12), ale může vznikat i sekundárně, například po některých lécích (kapitola 14) či při poruchách iontové rovnováhy (kapitola 13). 1.7 Normální hisogram – Vlevo : Normální časové intervaly v záznamu hisogramu. Vpravo : EKG záznam v průběhu elektrofyziologického vyšetření je natáčen při rychlosti posunu papíru 100 mm/s. Vlně P odpovídá v intrakardiálním záznamu skupina kmitů A (zelená šipka), komorovému komplexu QRS odpovídá skupina kmitů V (červená šipka). Mezi kmity A a V je štíhlý potenciál Hisova svazku H (modrá šipka). Zhodnocení úseku S-T a vlny T, tedy repolarizační fáze, a správná interpreta- ce mnohdy nespecifických změn ve vztahu k ischemické chorobě i k ostatním možným dějům ovlivňujícím tuto fázi srdečního cyklu je podrobně diskutováno v kapitole 6 a dalších. Otázku „normality“ konkrétní EKG křivky je nutno chápat v dimenzích možné široké variability dané nejen polohou srdce vůči standardně umístěným EKG svodům, ale roli hraje i konfigurace hrudníku, věk, či aktuální tonus vegetativ- ního nervového systému. Mnohé EKG záznamy jsou tzv. „na hranici normálu“ a o eventuální patologii mohu rozhodnout další informace a vyšetření. Příkladem z oblasti arytmologie může být posun krokoměru (kapitola 2) či nález AV bloku II° Wenckebachových period u mladých jedinců v době zvýšené parasympatické aktivity ve spánku (kapitola 9).