Arteriální hypertenze u dětí a dorostu

14 ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE U DĚTÍ A DOROSTU PEDIATRIE PRO PRAXI www.pediatriepropraxi.cz na kontrastní látku, třebaže se dnes užívají nei­ onické kontrastní látky. U většiny dětí při tomto vyšetření je nutná celková anestezie. V případě nálezu stenózy následuje bezprostředně pokus provést perkutánní transluminální angioplasti­ ku (PTA), která je dnes léčebnou metodou první volby u dětí s renovaskulární hypertenzí. Její úspěšnost je 80–90 %. Úspěšná angioplastika sníží krevní tlak, u některých dětí je možné vysadit i všechna antihypertenziva, dojde také ke zlepšení perfuze ledviny. U dospělých se v některých případech po dilataci do místa původní stenózy implantují stenty. Tyto výkony se u dětí provádějí zpravidla až po ukončení růstu u adolescentů. Chirurgické řešení je dnes indikováno až po případném neúspěchu angioplastiky. Zpravidla je operace vhodná spíše až po ukon­ čení tělesného růstu, protože operované ar­ terie nerostou. V minulosti byly nutné i po úspěšném cévním zákroku reoperace v dů­ sledku růstového spurtu v dospívání. Podobná je situace v případě stentů. Farmakoterapie dětí s renovaskulární hy­ pertenzí bývá obtížná, často ani kombinací antihypertenziv není dosaženo plné úpravy tlaku. Farmakoterapie může ovlivnit příznivě hypertenzi, ale neovlivní při hemodynamicky významné stenóze hypoperfuzi ledviny. I po úspěšné angioplastice bývá někdy farmakote­ rapie nutná, většinou se však sníží TK i počet a dávky antihypertenziv. Diagnostika hypertenze Vyšetřovací postup: při vyšetřování dítěte s hypertenzí, respektive s naměřeným zvýšeným TK, máme 4 hlavní cíle (obr. 3): „ potvrdit nebo vyloučit trvalé zvýšení TK „ odhalit nebo vyloučit sekundární formy hypertenze „ zjistit případné hypertenzní postižení cí- lových orgánů „ hledat ostatní rizikové faktory kardiovasku­ lárních onemocnění a jiná závažná onemoc­ nění, která mají vztah k hypertenzi 1. cíl: potvrdit nebo vyloučit trvalé zvýšení TK lze: „ opakovaným měřením příležitostného TK v ordinaci (alespoň 3×), nebo „ provedenímABPM, které se indikuje zejména tehdy, pokudmá lékař podezření na „hyper- tenzi bíléhopláště“ (tj. zvýšený TK v ordinaci lékaře, ale normální TK mimo zdravotnické prostředí). Tento fenomén se vyskytuje u 30–40 % dětí s hypertenzí při měření TK v ordinaci a ABPM by tedy mělo být prove­ deno u všech dětí, které mají hypertenzní hodnoty TK v ordinaci, ale nemají žádné ob­ tíže a žádné onemocnění srdce nebo ledvin. Potvrzení zvýšených hodnot v ordinaci do­ mácím měřením se nedoporučuje. 2. cíl: odhalit nebo vyloučit sekundární for- my hypertenze : rozsah vyšetření zaměřených na odhalení sekundárních forem hypertenze závisí kromě závažnosti hypertenze také na věku dítěte a předpokládané příčině. Avšak bazální vyšetření se musí provést u všech hypertenz- ních dětí bez ohledu na závažnost hypertenze a věk dítěte (tab. 11). U vybraných dětí, u nichž je z výše TK, věku dítěte a bazálních vyšetření podezření na sekundární hypertenzi, se provádí ve 2. stupni některá ze speciálních vyšetření , Tab. 7.  Indikace ambulantního 24hod. monitorování krevního tlaku (ABPM) u dětí Diagnostické Potvrzení skutečné hypertenze před zahájením antihypertenzní farmakologické léčby, resp. vyloučení „hypertenze“ bílého pláště Děti s chronickým onemocněním ledvin Děti s diabetem mellitem 1. i 2. typu Děti po transplantaci ledviny, jater nebo srdce Diagnostika maskované hypertenze Hypertenzní reakce při zátěžovém testu Diskrepance mezi klinickým a domácím TK Léčebné Refrakterní hypertenze Zhodnocení léčebné kontroly TK u dětí s hypertenzním poškozením cílových orgánů Symptomy hypotenze při léčbě Ostatní Vědecko-výzkumné účely Autonomní dysfunkce Podezření na katecholaminy produkující tumory Tab. 8.  95. percentil pro systolický a diastolický TK při ambulantním 24hod. monitorování TK (ABPM) u dětí dle ESH 2016 (Lurbe et al. 2016) Tělesná výška Chlapci Dívky Denní TK Noční TK Denní TK Noční TK 120 cm 125/82 106/63 120/82 106/65 125 cm 125/82 108/63 121/82 107/66 130 cm 126/82 110/64 122/82 108/66 135 cm 126/82 111/65 123/82 109/66 140 cm 126/82 113/65 124/82 110/66 145 cm 127/81 114/66 125/82 112/66 150 cm 128/81 116/66 127/82 113/66 155 cm 130/81 117/66 128/82 114/66 160 cm 133/81 118/66 129/82 114/66 165 cm 135/82 119/66 130/82 114/66 170 cm 135/82 121/66 131/82 115/71 175 cm 135/83 122/66 131/82 115/66 180 cm 135/83 124/66 n.d. n.d. 185 cm 135/84 125/66 n.d. n.d. Tab. 9.  Percentily pro domácí měření TK (dle Lurbe et al. ESH Guidelines 2016) Tělesná výška Chlapci Dívky 50. percentil (mmHg) STK/DTK 95. percentil (mmHg) STK/DTK 50. percentil (mmHg) STK/DTK 95. percentil (mmHg) STK/DTK 120–129 105/64 119/76 101/64 119/74 130–139 108/64 121/77 103/64 120/76 140–149 110/65 125/77 105/65 122/77 150–159 112/65 126/78 108/66 123/77 160–169 115/65 128/78 110/66 124/78 170–179 117/66 132/78 112/66 125/79 180–189 121/67 134/79 114/67 128/80