PODPOŘENO Sekcí pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti ČLS JEP OBEZITA U DĚTÍ V ROCE 2022 a co bude dál? editor publikace Jan Boženský
4 | www.solen.cz OBEZITA U DĚTÍ V ROCE 2022 A CO BUDE DÁL? Obsah 3 MUDr. Jan Boženský Úvodník 6 MUDr. Petr Tláskal, CSc. Potraviny v prevenci a léčbě dětské obezity 15 MUDr. Bohuslav Procházka Obezita u dětí a kardiovaskulární riziko 24 MUDr. Renata Pilcová, Ph.D. Metabolický syndrom v dětství a dospívání 31 doc. MUDr. Dalibor Pastucha, Ph.D., MBA, doc. PhDr. Michal Botek, Ph.D. Jak motivovat obézní dítě k pohybové aktivitě? 37 MUDr. Pavol Holéczy, CSc., MUDr. Matej Pekař, Ph.D., MBA Současné standardy v chirurgické léčbě obezity 46 MUDr. Jan Boženský Co dělat s obézním dítětem v ambulanci dětského lékaře 55 MUDr. Kateřina Bednaříková Léčba dětské obezity v odborných dětských léčebnách a lázních 60 MUDr. Bohuslav Procházka, MUDr. Jan Boženský, Ing. Jana Vignerová, CSc., MUDr. Antonín Gabera, Mgr. Anna Vážná, doc. RNDr. Petr Sedlák, Ph.D., MUDr. Jana Kratěnová, MUDr. Kristýna Žejglicová, RNDr. Vladimíra Puklová Současný stav výskytu obezity a nadváhy u dětí v ČR a jejich vývoj za posledních 30 let
www.pediatriepropraxi.cz | 5 Obsah 66 MUDr. Jana Čepová, Ph.D., Ing. Kateřina Dunovská, Ph.D., doc. Ing. Eva Klapková, Ph.D. Vitamin K 74 MUDr. Natália Szitányi NutriCHEQ – praktický nástroj pro identifikaci batolat s rizikem nesprávné výživy a nesprávných stravovacích návyků 84 MUDr. Jitka Kytnarová, Ph.D. Sekundární formy obezity
46 | www.solen.cz OBEZITA U DĚTÍ V ROCE 2022 A CO BUDE DÁL? Co dělat s obézním dítětem v ambulanci dětského lékaře MUDr. Jan Boženský Dětská obezitologická ambulance, Nemocnice Agel, Ostrava-Vítkovice, a. s. Dětská obezita je jednou z nejzávažnějších výzev v oblasti veřejného zdraví 21. století. Je to problém celosvětový a neustále ovlivňuje zdravotní péči v mnoha zemích. Ve snaze zlepšit péči o obézní děti v ČR byli do péče zapojeni praktičtí lékaři pro děti a dorost (PLDD), v letech 2015–2017 byl vytvořen a realizován edukační program pro PLDD a v roce 2020 bylo Ministerstvem zdravotnictví schváleno vyšetření, které umožní PLDD nejen vyhledávat děti s nadváhou a obezitou, ale i je účinně léčit. Obecná doporučení jsou doplněna o praktické poznatky a doporučení lékařů, zabývající se terapií dětské obezity. Klíčová slova: prevalence dětské obezity, terapie dětské obezity. What we can do with an obese child in a pediatric health care Childhood obesity is one of the most serious public health challenges of the 21st century. The problem is global and is steadily affecting the health care of many countries. General practitioners for children and adolescents (GP) were involved to improve the care of obese children in the Czech Republic. The educational program for GP was created and implemented in 2015–2017 and in 2020 the Ministry of Health approved the examination, which will enable GP not only to look for overweight and obese children but also to treat them effectively. The general recommendations are supplemented by practical knowledge and recommendations of doctors treating obese children . Key words: prevalence of childhood obesity, therapy of childhood obesity. Příčiny obezity v dětském věku Změna životního stylu, která odpovídá snížení energetického výdeje (málo pohybu) a zvýšení energetického příjmu z potravy, je u dětí téměř v 97% příčinou nárůstu tělesné hmotnosti. Energetický výdej je však ovlivňován řadou exogenních a endogenních faktorů. Regulace energetické rovnováhy je proces s řídícím centrem v nucleus ventromedialis hypotalamu (centrem sytosti) a v laterálním hypotalamu (centrem hladu). Signály, které vedou ke snížení příjmu potravy a zvýšení energetického výdeje, se označují katabolické (leptin, adiponektin, melanokortin), opačný efekt vyvolávají signály anabolické (ghrelin, neuropeptid Y, orexiny). Problém nárůstu nadváhy a obezity proto nelze zjednodušovat na nerovnováhu mezi nadměrným příjmem energie
www.pediatriepropraxi.cz | 47 Co dělat s obézním dítětem v ambulanci dětského lékaře a nedostatkem pohybu. Krátkodobě zvýšený příjem energie aktivuje u zdravých jedinců fyziologické regulační mechanismy, které dokáží zabránit trvalému vzestupu hmotnosti. Ale u jedinců s genetickou predispozicí ke vzniku obezity jsou často tyto regulační mechanismy narušeny. Naopak dlouhodobě vyšší příjem energie poté vede k obezitě i u jedinců, u kterých nenacházíme genetické predispozice pro její nástup. Nadměrný přívod energie o pouhých 210–420 kJ za den, může vést k nárůstu hmotnosti o 2–5 kilogramů za rok (1). Endokrinopatie, genetické syndromy či užívání specifické medikace jsou tedy u dětí příčinou obezity v méně než 3 % (2). Rizikové faktory Pravidelný příjem energeticky bohaté stravy patří mezi hlavní rizikové faktory vzniku a rozvoje nadváhy a obezity u dětí. A to hlavně ve formě rychlého občerstvení, používání polotovarů, nadměrném pití slazených nápojů a džusů. Energetická potřeba v období růstu je vysoká, ale absolutní spotřeba energie u dětí nemusí být vyšší než u dospělých, i když spotřeba energie na kilogram tělesné hmotnosti/den je výrazně vyšší v prvních letech života než v dospělosti (3). Například energetická potřeba chlapce ve věku 1–2 let je kolem 82 kcal/kg/den, ale u chlapce ve věku 17–18 let je energetická potřeba již jen 50 kcal/kg/den. Energetická potřeba je nejvyšší v prvních třech letech ve srovnání s pozdějším obdobím dětského věku (4). Dalším rizikovým faktorem je snížená pohybová aktivita spojená se sedavým způsobem trávení volného času. Neméně důležitým faktorem je obezita rodičů, kdy rodina často preferuje příjem vysoce energicky bohaté stravy a sedavého způsobu života. Porucha interpersonálních rodinných vztahů, problémy ve škole či osobním životě pak zvyšuje hladinu stresu, kdy jednou z možností řešení těchto situací je přejídání. Některé socioekonomické faktory (nízké vzdělání, nižší příjem či bydlení ve vyloučených lokalitách) poté mohou zvyšovat riziko rozvoje nevhodných stravovacích zvyklostí, snižovat dostupnost potřebných informací týkajících se zdravého životného stylu a v některých případech i přístupu k využití sportovišť či pohybových kroužků (5). Záchyt a sledování pacienta s obezitou v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost Ve snaze zlepšit systém péče o obézní děti byl vytvořen zdravotnický výkon s názvem Záchyt a sledování pacienta s obezitou v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost (6), který umožní vyhledávat, sledovat a léčit děti s nadváhou a obezitou v ambulanci PLDD. Pro zařazení dětí do sledování je nutno splnit některá vstupní i výstupní kritéria. Vstupní kritéria pacienta: BMI > 97. percentil nebo BMI 90.–97. percentil a jedna ze známek možných rozvíjejících se metabolických komplikací (hyperlipidemie či dyslipidemie, hypertenze, porucha glukózové tolerance). Výstupní kritéria pacienta: Úspěšná redukce hmotnosti (snížení možnosti vzniku
48 | www.solen.cz OBEZITA U DĚTÍ V ROCE 2022 A CO BUDE DÁL? zdravotních rizik, pokles TK, snížení hladiny sérových lipidů a inzulinu, zlepšení psychického stavu dítěte) nebo nespolupráce pacienta nebo rodiny. I po úspěšné redukci hmotnosti by měly být děti dlouhodobě kontrolovány v rámci preventivních prohlídek a dospívající předáváni do obezitologických poraden pro dospělé. Obsah a rozsah výkonu: Podrobná anamnéza cíleně zaměřená k efektu navržených režimových opatření, včetně rodinné, sociální, pohybové aktivity a délky spánku, zhodnocení subjektivních obtíží, zhodnocení 3denního záznamu jídelníčku (prostý soupis všech přijatých potravin a tekutin během 3 × 24 hod.) k posouzení dodržování doporučených opatření, indikace nebo zhodnocení předcházejících vyšetření klinických a laboratorních, celkové objektivní vyšetření, měření výšky, hmotnosti, krevního tlaku, pulsu, obvodu pasu, hmotnostně výškového poměru/ BMI a zařazení do percentilových grafů, diagnostická rozvaha a zhodnocení efektu terapie, rozhodnutí o dalším diagnostickém postupu, včetně indikace dalších klinických, laboratorních nebo zobrazovacích vyšetření, rozhodnutí o terapeutickém postupu, vytvoření či doporučení individuálního jídelního a pohybového doporučení, edukační a terapeutický pohovor lékaře s pacientem a rodinou (jídelní a pohybové doporučení ), rozhodnutí o termínu další kontroly a zápis do zdravotní dokumentace. Praktická doporučení při terapii obézního dětského pacienta v ambulanci PLDD Doporučení je upraveno na dostupné možnosti dětského lékaře a snaží se popsat základní postupy při vyšetření a léčbě obézních dětských pacientů. Vstupní pohovor K prvnímu vyšetření v rámci sledování obézního dítěte by dítě mělo přicházet již s provedeným laboratorním vyšetřením (7), které umožní vyloučit sekundární příčiny obezity. Vstupně je nutné provést základní antropometrické vyšetření (hmotnost, výška, obvod břicha v úrovni pupku, obvod boků, ev. dle možnosti i vyšetření kožních řas), dle dostupnosti pak vyšetření tělesného složení pomocí přístrojů na principu bioimpedance (7) a klinické pediatrické vyšetření. Na základě výsledků pak dítě zařadíme do odpovídající skupiny nadváhy či obezity pomocí percentilových grafů (8). Pokud po kontrole laboratorních výsledků, provedeném klinickém vyšetření, zhodnocení 7denního zápisu jídelních a pohybových zvyklostí shledáme, že máme před sebou obézního pacienta, jehož obezita je způsobena nadměrným energetickým příjmem, zahajujeme vstupní pohovor s dítětem a jeho rodiči. Na začátku je velmi důležité navázat osobní kontakt s dítětem, být velmi trpěliví a pokusit se překonat jejich častou nedůvěru či strach. Již v prvních minutách
www.pediatriepropraxi.cz | 49 Co dělat s obézním dítětem v ambulanci dětského lékaře si můžeme často všimnout specifického stylu chování celé rodiny, kdy rodiče vytváří systém „falešné“ ochrany dítěte. Často se stává, že rodiče odpovídají na dotazy nejen za děti mladšího školního věku, ale i děti téměř dospělé. Velmi se osvědčila vstupní otázka na věk dítěte nebo typ školy, kterou dítě navštěvuje. Relativně jednoduchou otázkou můžeme navázat první kontakt s dítětem a prolomit jeho odmítavý postoj. Odpověď na otázku o smyslu návštěvy v obezitologické ambulanci („proč jste k nám přišli“) dělá většině dětí velké problémy. Touto otázkou však můžeme rozlišit motivaci dítěte (časté reakce jsou: „chtěl bych zhubnout“, „maminka či někdo jiný chce, abych zhubnul“ nebo „nevím proč jsem přišel a hubnout nechci“) a následně rozdělit děti na více či méně motivované. Tím také získáme možnost zvolit odpovídající styl komunikace (i když vlastní obsah doporučení bude stejný). Dalším velmi cenným zdrojem informací bude odpověď na otázku, proč si myslí, že mají problém s hmotností či co dělají špatně (ve vztahu k obezitě). Takto získáme obraz o znalostech a představách dítěte i rodičů. Dětský obézní pacient vždy vyžaduje velmi trpělivý přístup, je vhodné hledat každou příležitost k pozitivní motivaci a pochvale. Již při prvním pohovoru stanovujeme reálné cíle redukce tělesné hmotnosti tak, abychom předešli případnému zklamání, které mnohdy vychází z nereálných cílů a představ. Často jsme svědky velmi napjatých až patologických vzorců chování mezi dítětem a rodiči, opakovaně sloužíme jako mediátoři při jejich vzájemné diskuzi a také na základě tohoto pozorování pak můžeme indikovat následnou psychologickou péči. Pitný režim Téměř u všech obézních dětí (nejen dětí ) při vyhodnocení jídelníčku pozorujeme významně vyšší příjem slazených nápojů a to často bez reálné představy o jejich energetické denzitě. Jeden litr pomerančového džusu je obvykle vyroben ze 14 pomerančů. To také znamená, že obsahuje 18 kostek cukru. Informace o obsahu energie ve slazených minerálkách či džusech (9) je pro většinu dětí (i rodičů) velmi překvapivá. A to, že příjem energie při každodenní spotřebě celé láhve slazené minerálky (1 500ml) se rovná téměř 25 kg cukrů ročně, pak u většiny vyvolá reálné zděšení. Naopak, informace o finanční náročnosti takového pitného režimu (asi 5 tis. Kč/ rok/osobu) nám dává možnost pozitivní finanční motivace při zahájení léčby. Většinou dětem navrhujeme výměnu tabletu či telefonu za ušetřené peníze, kdy pak mobilní aplikace chytrých telefonů můžeme využít pro pravidelnou monitoraci pohybové aktivy. Mobilní telefon také využíváme i pro vytváření vhodných návyků v rámci pitném režimu. Zde se za pomocí nastavené signalizace v pravidelných intervalech snažíme navodit přirozenou potřebu dostatečného příjmu neslazených nápojů. Jednoduše každou hodinu se po zaznění signálu dítě napije malého množství nesyceného a neslazeného nápoje. Zdůrazňujeme, že pro pitný režim je nejhodnější nesycená kohoutková voda či slabý ovocný čaj. Máme ověřeno, že bez tohoto návyku, je následný úspěch při redukci tělesné hmotnosti malý.
50 | www.solen.cz OBEZITA U DĚTÍ V ROCE 2022 A CO BUDE DÁL? Snídaně S ohledem na pravidelnou „nepravidelnost“ stravovacích frekvencí u obézních dětí je snídaně nezbytnou součástí léčebné strategie (10). Po podrobné analýze ranního časového programu dítěte většinou doporučujeme vstávat o 10–15 minut dříve, vypít asi 50–100ml vlažné vody nebo čaje, provést ranní toaletu, obléci se, sednout ke stolu a pak teprve snídat. Bez televize, počítače či mobilního telefonu. Nejde vlastně o těch 10 minut času či 100ml nápoje, jako o vytvoření nového rituálu. Skladbu snídaně při první návštěvě většinou výrazně neměníme, jen upravujeme na podkladě jídelníčku a znalostí rodinných zvyklostí tak, abychom postupně do snídaně zařadili potraviny s vyšším obsahem složených cukrů (11). Nechceme hlavně v začátku terapie dramaticky měnit jídelní zvyklosti rodiny. V prvních týdnech bude pro děti i celou rodinu nejvíce náročná změna pitného režimu a udržení pravidelných intervalů jídel. Doporučujeme pestrost při tvorbě snídaně a zdůrazňujeme, že každodenně stejná i když „zdravá“ snídaně se v konečném důsledku stává nevhodnou. Při prvních návštěvách se snažíme vytvořit vhodný systém ranního vstávání. Množství a složení snídaní většinou řešíme při dalších kontrolách a při tvorbě pak využíváme pro rodiče dostupných informací na stránkách STOBu (12). Frekvence Dalším problematickým bodem je nepravidelnost při příjmu potravy jak v průběhu dne, tak také při srovnání běžného pracovního dne a víkendu. Velmi častý je systém dvou až tří jídel za den, ale také výrazný rozdíl mezi jednotlivými dny, kdy mají obézní děti o víkendu energetický příjem na úrovni 3–4násobku běžného příjmu v pracovních dnech. Prvně se snažíme vytvořit základní „kostru“ stravování a doporučujeme vytvořit systém 5–6 porcí za den. Takže po snídani, dopolední svačině, obědu a odpolední svačině, pak nastává pro většinu obézních dětí krátká chvíle spokojeného úsměvu, když slyší naše doporučení na dvě večeře. Jaké je však jejich zklamání, když vysvětlíme, že se nejedná o dvě večeře (týkající se objemu jídla), ale spíše o to, aby se prostor mezi odpolední svačinou a večeří vyplnil malou porcí jídla (můžeme jí nazvat první večeří ). Důležité je, aby se ta hlavní (nebo druhá) večeře neodehrávala v časovém stresu a s pocitem hladu. Večeře Večeře je po pitném režimu a špatné frekvenci jídla dalším problematickým bodem v jejich jídelním chování. Na rozdíl od snídaně u většiny z nich večeře nechybí, ale obvykle obsahuje velké množství sacharidů a tuků. Dalším problémem je absence příjmu byť i malého množství zeleniny. Je potřeba, aby si děti a rodiče uvědomili, že příjem dostatečného množství zeleniny je nezbytný pro jejich organismus nejen s ohledem na živiny a minerální látky, ale i v souvislosti s příjmem vlákniny (10). Minimální denní příjem zeleniny je dle doporučení DACH (Společnost pro výživu, 2011) asi 400 g za den pro dospělou osobu (11, 12).
www.pediatriepropraxi.cz | 51 Co dělat s obézním dítětem v ambulanci dětského lékaře Snažíme se najít i s ohledem na věk a chuťové preference vhodné typy zeleniny a formy úpravy tak, aby se večeře skládala z potravin s vysokým obsahem bílkovin a byla doplněna vhodným množstvím zeleniny. Na večeři preferujeme převahu bílkovin (maso, ryby, sýry či luštěniny) a zeleninu. Nejen bílkovinu nebo zeleninu, ale její kombinaci. Přílohy či potraviny s vysokým obsahem cukrů pak na večeři nedoporučujeme či jejich množství výrazně snižujeme. Zde musíme při další kontrole často korigovat složení, ale principálně doporučujeme snídaně s převahou složených sacharidů a večeře s převahou bílkovin. K dosažení příjmu dostatečného množství zeleniny doporučujeme nejen čerstvou zeleninu, ale i zeleninu vařenou (polévky) či jinak tepelně upravenou. Preferujeme používání sezónní zeleniny a určitě se nebojíme využívat i vhodně upravenou zeleninu mraženou, a to zvláště v zimních měsících. Nevhodné potraviny Nevhodných potravin není obvykle mnoho. Většinou se snažíme najít vhodnou alternativu nebo množství tak, aby se původně nevhodná potravina mohla na jídelníčku objevit, ale v jiné kombinaci či menším objemu (14). Velmi striktně omezujeme příjem majonéz a tatarských omáček, které obsahují v průměru ve 100ml 2 500 kJ, kečupů či hořčic, které obsahují v průměru ve 100ml kolem 500 kJ, či smetanových zálivek a pochutin podobného typu. Z některých jídelníčků našich pacientů vyplývá, že spotřeba těchto typů potravin často přesahuje energii přes 5 000 kJ za týden. Další potraviny, které patří do skupiny „nedoporučené“, jsou uzeniny a párky. Obyčejný „dietní“ párek obsahuje ve 100 g energii kolem 1 000 kJ, průměrná klobása pak ve 100 g ukrývá kolem 1 500 kJ. Nezřídka si děti na večeři dají 300 g párků, 50ml kečupu, 2 krajíce chleba (nebo 2 rohlíky) a sklenici slazeného kolového nápoje. Taková večeře nejen že lehce přesáhne 50–60% odpovídající denní energetické potřeby dítěte, ale výrazně převyšuje také doporučenou spotřebu kuchyňské soli a nasycených tuků (13). Tolik kritizovaný vysoký podíl mouky v ČR prodávaných uzenin je z tohoto pohledu zanedbatelný. Další velkou skupinou rizikových potravin jsou různé laskominy a sladkosti. Snažíme se naučit děti preferovat čokoládu s vysokým obsahem kakaa, i když musíme říci, že čokoláda s vysokým obsahem kakaa je vlastně energeticky bohatší než ta s obsahem kakaa výrazně menším. Základním rozdílem je zde opačný poměr cukrů a tuků, ale i skutečnost, že dítě (i dospělý) zcela bez problémů sní celou krabici „čokoládových“ bonbónů či tabulku „nekvalitní“ čokolády, ale sníst na posezení celou tabulku 90% čokolády dokáže jen málokdo. Velkým a podceňovaným problémem je u cukrovinek jejich energetická denzita, protože tolik oblíbené čokoládové oplatky většinou obsahují na 100 g více než 2 200 kJ. To je mimochodem energie rovnající se porci 4–5 rohlíků nebo průměrné porci smaženého řízku s vařenými brambory. Poslední skupinou jsou ořechy a smažené slané výrobky (chipsy, krekry, tyčinky). Zde platí jednoduchá mnemotechnická pomůcka. Oříšky jako „Popelka“. Tedy obrazně tři ořechy za den, tj. porce do 20 g. Je pravdou, že ořechy obsahují mnohé zdraví prospěšné látky, ale jsou také
52 | www.solen.cz OBEZITA U DĚTÍ V ROCE 2022 A CO BUDE DÁL? energeticky velmi bohaté. Průměrně obsahuje 100 g ořechů kolem 2 500–2 800 kJ, 100 g je opravdu jen malý pytlíček ořechů a takové množství se nám vejde maximálně 2× do dlaně. Mimochodem, je to porce energie, jako bychom snědli více než 5 rohlíků. Totéž platí i u semínek. Semínka jsou určitě zdravá, obsahují nepřeberné množství prospěšných tuků a jiných látek, ale také platí, že jsou vydatným zdrojem energie. Energická denzita 100 g tolik populárních chia semínek je 1 890 kJ. A to jistě není málo. Zvláště, když do již energicky velmi bohatého nápoje smoothie přidáme hrst ořechů a semínek. Klidně se tak může stát, že energie 500ml tohoto nápoje se lehce přehoupne přes 2 000 kJ. Často jsou pak i rodiče překvapeni, že 100ml hruškového či broskvového džusu má méně energie než stejné množství takto připraveného populárního domácího smoothie. Pohyb Víme, že spontánní pohyb je nedílnou součástí dětského světa a tak u těch nejmenších podporujeme pestré herní aktivity a přiměřenou porci chůze v závislosti na věku. U těch větších hledáme možnosti pohybu dle zájmu dítěte a mnohdy i dle finančních možností rodičů. Obecně se snažíme doporučovat obyčejnou chůzi, minimálně 7–10 tis. kroků každý den (15, 16, 17). Pro monitoraci této aktivity nám většinou slouží tolik zatracované chytré telefony a jejich aplikace. Pomocí týdenních (měsíčních) přehledů pak hledáme kritická místa v jejich pohybové aktivitě. Ušetřené peníze v rámci pitného režimu a podpora sledování pohybu pomocí „nového“ mobilního telefonu je u většiny dětí vhodnou stimulací pro úspěšnou spolupráci. Další organizované pohybové aktivity poté posuzujeme dle míry obezity a věku dítěte, schopnosti a ochoty rodiny k pohybu. Snažíme se tedy rodinám individuálně navrhnout vhodný styl a náročnost pohybové aktivity (18, 19), kterou v případě vysokých hodnot krevního tlaku konzultujeme s dětským kardiologem, který může vyjma krevního tlaku sledovat i další neinvazivní parametry (hypertrofie levé komory, arteriální tuhost) a pomoci tak sledovat kardiovaskulární morbiditu u obézních dětí a rizikových pacientů (20, 21). Závěr Úspěch terapie při redukci hmotnosti dětí léčených v obezitologické ambulanci pro alimentární obezitu závisí na motivaci dítěte i celé rodiny. Často musíme akceptovat opakované vynechání plánovaných kontrol a nerespektování doporučení týkající se stravovacích i pohybových aktivit. Absence finanční spoluúčasti pacienta při terapii, časová náročnost vyšetření a chybění systému vzdělávání v oboru, pak vede k nedostatečné dostupnosti odborné terapie v některých regionech. Tento stav nutí mnohé rodiče využívat služby ne vždy zcela odborně vedených ambulancí nutričních „poradců“, kteří často vyberou od rodičů nemalé finanční prostředky, poskytnout tendenční a v mnohých případech i nevhodné nutriční intervence. V případě neúspěchu bude u velké části dětí toto selhání vytvářet nové patologické vazby chování a snižovat jejich sebevědomí. Není
www.pediatriepropraxi.cz | 53 Co dělat s obézním dítětem v ambulanci dětského lékaře možné v krátkosti popsat všechna doporučení a postupy používané v rámci terapie v dětské obezitologické ambulanci. Nejsou zde zmíněny intervence nutričních specialistů, nácviky správné pohybové aktivity v rámci rehabilitační péče a ani většinou nezbytná psychologická terapie. Snahou bylo ukázat ty, které mají dle názoru autorů z hlediska efektu terapie obezity největší význam. Seznam zkratek BMI – Body Mass Index CAV – Celostátní antropologický výzkum ESPGHAN – European Society for Paediatric Gastroenterology Hepatology and Nutrition PLDD – Praktický lékař pro děti a dorost WHO – World Health Organization Literatura 1. Singhal V, Schwenk WF, Kumar S. Evaluation and management of childhood and adolescent obesity. Mayo Clin Proc. 2007;82(10):1258-1264. 2. Kytnarová J, et al. Obezita v dětském věku. Praha: IPVZ; 2013. 3. Nutrition and Childhood. In: Nutrition: A lifespan Approach. Simon Langley. Evans eds. 2nd. John Wiley & Sons; 2015. 4. FAO. Human energy requirements. Report of a Joint FAO/WHO/UNU Expert Consultation Rome, 17–24 October 2001. 5. Templin T, Hashiguchi T, Thomson B, et al. The overweight and obesity transition from the wealthy to the poor in low – and middle-income countries: A survey of household data from 103 countries. PLoS Med. 16(11): e32767. Avaible from: doi: 10.1371/ journal.pmed.1002968. 6. Available from: https://szv.mzcr.cz/Vykon/Detail/02039. 7. Kytnarová J, et al. Obezita v dětském věku. Praha: IPVZ; 2013. 8. Vignerová J, Riedlová J, Bláha P, et al. 6. celostátní antropologický výzkum dětí a mládeže 2001. Česká republika. Souhrnné výsledky. Praha: PřF UK, SZÚ; 2006. 9. Available from: https://www.stobklub.cz/potraviny-kategorie/480/. 10. Kunešová M. Základy obezitologie. Praha: Galén; 2016. 11. Available from: https://www.stob.cz/cs/proc-a-co-snidat. 12. Available from: https://www.stobklub.cz/clanek/kolik-zeleniny-bychom-meli-snist-/. 13. Hainer V. Základy klinické obezitologie. Praha: Grada; 2011. 14. Available from: https://www.stobklub.cz/potraviny-kategorie/. 15. Frömel K, Mitáš J, Kerr J. The associations between active lifestyle, the size of a community and SES of the adult population in Czech Republic. Health and Place. 2009;15(2):447-454. 16. Tudor-Locke C, Bassett DR. Jr. How many steps/day are enough? Premilinary pedometer indices for public health. Sports Medicine. 2004;34(1):1-8. 17. Kunešová M. Životní styl a obezita v České republice – hlavní zjištění studie. Tisková konference „Životní styl a obezita v České republice“. Retrieved 27. 7. 2009. Available from: http://www.stemmark.cz/download/press_release_obezita_Kunesova.pdf. 18. Sigmundová D, et al. Weekday–weekend variations in mother-/father–child physical activity and screen time relationship: A cross-sectional study in a random sample of Czech families with 5- to 12-year-old children. European Journal of Sport Science [Internet]. 2018;1-10. 19. Waters E, et al. Interventions for preventing obesity in children. Cochrane Database of Systematic Reviews [Internet]. [Cited 2018-06-19]. Avaible from: doi: 10.1002/14651858.CD001871.pub3.
54 | www.solen.cz OBEZITA U DĚTÍ V ROCE 2022 A CO BUDE DÁL? 20. Pavlíček J, Strnadel J, Gruszka T, et al. Echocardiographic evaluation of cardiac structure and function in children with hypertension. Cor Vasa. 2016;58(6):e615-e622. 21. Šuláková T, Feber J, Strnadel J, et al. The importance of pulse wave velocity measurement in paediatric population with an increased risk of cardiovascular diseases – Type 1 diabetes and chronic kidney disease. Cor et Vasa. 2016;58(6):e623-e630. KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: MUDr. Jan Boženský, jan.bozensky@vtn.agel.cz Dětská obezitologická ambulance, Nemocnice Agel, Ostrava-Vítkovice, a. s. Zalužanského 1 192/15, 703 84 Ostrava-Vítkovice
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=