Obezita u dětí v roce 2022 a co bude dál? – MUDr. Jan Boženský

52 | www.solen.cz OBEZITA U DĚTÍ V ROCE 2022 A CO BUDE DÁL? energeticky velmi bohaté. Průměrně obsahuje 100 g ořechů kolem 2 500–2 800 kJ, 100 g je opravdu jen malý pytlíček ořechů a takové množství se nám vejde maximálně 2× do dlaně. Mimochodem, je to porce energie, jako bychom snědli více než 5 rohlíků. Totéž platí i u semínek. Semínka jsou určitě zdravá, obsahují nepřeberné množství prospěšných tuků a jiných látek, ale také platí, že jsou vydatným zdrojem energie. Energická denzita 100 g tolik populárních chia semínek je 1 890 kJ. A to jistě není málo. Zvláště, když do již energicky velmi bohatého nápoje smoothie přidáme hrst ořechů a semínek. Klidně se tak může stát, že energie 500ml tohoto nápoje se lehce přehoupne přes 2 000 kJ. Často jsou pak i rodiče překvapeni, že 100ml hruškového či broskvového džusu má méně energie než stejné množství takto připraveného populárního domácího smoothie. Pohyb Víme, že spontánní pohyb je nedílnou součástí dětského světa a tak u těch nejmenších podporujeme pestré herní aktivity a přiměřenou porci chůze v závislosti na věku. U těch větších hledáme možnosti pohybu dle zájmu dítěte a mnohdy i dle finančních možností rodičů. Obecně se snažíme doporučovat obyčejnou chůzi, minimálně 7–10 tis. kroků každý den (15, 16, 17). Pro monitoraci této aktivity nám většinou slouží tolik zatracované chytré telefony a jejich aplikace. Pomocí týdenních (měsíčních) přehledů pak hledáme kritická místa v jejich pohybové aktivitě. Ušetřené peníze v rámci pitného režimu a podpora sledování pohybu pomocí „nového“ mobilního telefonu je u většiny dětí vhodnou stimulací pro úspěšnou spolupráci. Další organizované pohybové aktivity poté posuzujeme dle míry obezity a věku dítěte, schopnosti a ochoty rodiny k pohybu. Snažíme se tedy rodinám individuálně navrhnout vhodný styl a náročnost pohybové aktivity (18, 19), kterou v případě vysokých hodnot krevního tlaku konzultujeme s dětským kardiologem, který může vyjma krevního tlaku sledovat i další neinvazivní parametry (hypertrofie levé komory, arteriální tuhost) a pomoci tak sledovat kardiovaskulární morbiditu u obézních dětí a rizikových pacientů (20, 21). Závěr Úspěch terapie při redukci hmotnosti dětí léčených v obezitologické ambulanci pro alimentární obezitu závisí na motivaci dítěte i celé rodiny. Často musíme akceptovat opakované vynechání plánovaných kontrol a nerespektování doporučení týkající se stravovacích i pohybových aktivit. Absence finanční spoluúčasti pacienta při terapii, časová náročnost vyšetření a chybění systému vzdělávání v oboru, pak vede k nedostatečné dostupnosti odborné terapie v některých regionech. Tento stav nutí mnohé rodiče využívat služby ne vždy zcela odborně vedených ambulancí nutričních „poradců“, kteří často vyberou od rodičů nemalé finanční prostředky, poskytnout tendenční a v mnohých případech i nevhodné nutriční intervence. V případě neúspěchu bude u velké části dětí toto selhání vytvářet nové patologické vazby chování a snižovat jejich sebevědomí. Není

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=