www.pediatriepropraxi.cz | 47 Co dělat s obézním dítětem v ambulanci dětského lékaře a nedostatkem pohybu. Krátkodobě zvýšený příjem energie aktivuje u zdravých jedinců fyziologické regulační mechanismy, které dokáží zabránit trvalému vzestupu hmotnosti. Ale u jedinců s genetickou predispozicí ke vzniku obezity jsou často tyto regulační mechanismy narušeny. Naopak dlouhodobě vyšší příjem energie poté vede k obezitě i u jedinců, u kterých nenacházíme genetické predispozice pro její nástup. Nadměrný přívod energie o pouhých 210–420 kJ za den, může vést k nárůstu hmotnosti o 2–5 kilogramů za rok (1). Endokrinopatie, genetické syndromy či užívání specifické medikace jsou tedy u dětí příčinou obezity v méně než 3 % (2). Rizikové faktory Pravidelný příjem energeticky bohaté stravy patří mezi hlavní rizikové faktory vzniku a rozvoje nadváhy a obezity u dětí. A to hlavně ve formě rychlého občerstvení, používání polotovarů, nadměrném pití slazených nápojů a džusů. Energetická potřeba v období růstu je vysoká, ale absolutní spotřeba energie u dětí nemusí být vyšší než u dospělých, i když spotřeba energie na kilogram tělesné hmotnosti/den je výrazně vyšší v prvních letech života než v dospělosti (3). Například energetická potřeba chlapce ve věku 1–2 let je kolem 82 kcal/kg/den, ale u chlapce ve věku 17–18 let je energetická potřeba již jen 50 kcal/kg/den. Energetická potřeba je nejvyšší v prvních třech letech ve srovnání s pozdějším obdobím dětského věku (4). Dalším rizikovým faktorem je snížená pohybová aktivita spojená se sedavým způsobem trávení volného času. Neméně důležitým faktorem je obezita rodičů, kdy rodina často preferuje příjem vysoce energicky bohaté stravy a sedavého způsobu života. Porucha interpersonálních rodinných vztahů, problémy ve škole či osobním životě pak zvyšuje hladinu stresu, kdy jednou z možností řešení těchto situací je přejídání. Některé socioekonomické faktory (nízké vzdělání, nižší příjem či bydlení ve vyloučených lokalitách) poté mohou zvyšovat riziko rozvoje nevhodných stravovacích zvyklostí, snižovat dostupnost potřebných informací týkajících se zdravého životného stylu a v některých případech i přístupu k využití sportovišť či pohybových kroužků (5). Záchyt a sledování pacienta s obezitou v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost Ve snaze zlepšit systém péče o obézní děti byl vytvořen zdravotnický výkon s názvem Záchyt a sledování pacienta s obezitou v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost (6), který umožní vyhledávat, sledovat a léčit děti s nadváhou a obezitou v ambulanci PLDD. Pro zařazení dětí do sledování je nutno splnit některá vstupní i výstupní kritéria. Vstupní kritéria pacienta: BMI > 97. percentil nebo BMI 90.–97. percentil a jedna ze známek možných rozvíjejících se metabolických komplikací (hyperlipidemie či dyslipidemie, hypertenze, porucha glukózové tolerance). Výstupní kritéria pacienta: Úspěšná redukce hmotnosti (snížení možnosti vzniku
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=