50 | www.solen.cz OBEZITA U DĚTÍ V ROCE 2022 A CO BUDE DÁL? Snídaně S ohledem na pravidelnou „nepravidelnost“ stravovacích frekvencí u obézních dětí je snídaně nezbytnou součástí léčebné strategie (10). Po podrobné analýze ranního časového programu dítěte většinou doporučujeme vstávat o 10–15 minut dříve, vypít asi 50–100ml vlažné vody nebo čaje, provést ranní toaletu, obléci se, sednout ke stolu a pak teprve snídat. Bez televize, počítače či mobilního telefonu. Nejde vlastně o těch 10 minut času či 100ml nápoje, jako o vytvoření nového rituálu. Skladbu snídaně při první návštěvě většinou výrazně neměníme, jen upravujeme na podkladě jídelníčku a znalostí rodinných zvyklostí tak, abychom postupně do snídaně zařadili potraviny s vyšším obsahem složených cukrů (11). Nechceme hlavně v začátku terapie dramaticky měnit jídelní zvyklosti rodiny. V prvních týdnech bude pro děti i celou rodinu nejvíce náročná změna pitného režimu a udržení pravidelných intervalů jídel. Doporučujeme pestrost při tvorbě snídaně a zdůrazňujeme, že každodenně stejná i když „zdravá“ snídaně se v konečném důsledku stává nevhodnou. Při prvních návštěvách se snažíme vytvořit vhodný systém ranního vstávání. Množství a složení snídaní většinou řešíme při dalších kontrolách a při tvorbě pak využíváme pro rodiče dostupných informací na stránkách STOBu (12). Frekvence Dalším problematickým bodem je nepravidelnost při příjmu potravy jak v průběhu dne, tak také při srovnání běžného pracovního dne a víkendu. Velmi častý je systém dvou až tří jídel za den, ale také výrazný rozdíl mezi jednotlivými dny, kdy mají obézní děti o víkendu energetický příjem na úrovni 3–4násobku běžného příjmu v pracovních dnech. Prvně se snažíme vytvořit základní „kostru“ stravování a doporučujeme vytvořit systém 5–6 porcí za den. Takže po snídani, dopolední svačině, obědu a odpolední svačině, pak nastává pro většinu obézních dětí krátká chvíle spokojeného úsměvu, když slyší naše doporučení na dvě večeře. Jaké je však jejich zklamání, když vysvětlíme, že se nejedná o dvě večeře (týkající se objemu jídla), ale spíše o to, aby se prostor mezi odpolední svačinou a večeří vyplnil malou porcí jídla (můžeme jí nazvat první večeří ). Důležité je, aby se ta hlavní (nebo druhá) večeře neodehrávala v časovém stresu a s pocitem hladu. Večeře Večeře je po pitném režimu a špatné frekvenci jídla dalším problematickým bodem v jejich jídelním chování. Na rozdíl od snídaně u většiny z nich večeře nechybí, ale obvykle obsahuje velké množství sacharidů a tuků. Dalším problémem je absence příjmu byť i malého množství zeleniny. Je potřeba, aby si děti a rodiče uvědomili, že příjem dostatečného množství zeleniny je nezbytný pro jejich organismus nejen s ohledem na živiny a minerální látky, ale i v souvislosti s příjmem vlákniny (10). Minimální denní příjem zeleniny je dle doporučení DACH (Společnost pro výživu, 2011) asi 400 g za den pro dospělou osobu (11, 12).
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=