www.pediatriepropraxi.cz | 51 Co dělat s obézním dítětem v ambulanci dětského lékaře Snažíme se najít i s ohledem na věk a chuťové preference vhodné typy zeleniny a formy úpravy tak, aby se večeře skládala z potravin s vysokým obsahem bílkovin a byla doplněna vhodným množstvím zeleniny. Na večeři preferujeme převahu bílkovin (maso, ryby, sýry či luštěniny) a zeleninu. Nejen bílkovinu nebo zeleninu, ale její kombinaci. Přílohy či potraviny s vysokým obsahem cukrů pak na večeři nedoporučujeme či jejich množství výrazně snižujeme. Zde musíme při další kontrole často korigovat složení, ale principálně doporučujeme snídaně s převahou složených sacharidů a večeře s převahou bílkovin. K dosažení příjmu dostatečného množství zeleniny doporučujeme nejen čerstvou zeleninu, ale i zeleninu vařenou (polévky) či jinak tepelně upravenou. Preferujeme používání sezónní zeleniny a určitě se nebojíme využívat i vhodně upravenou zeleninu mraženou, a to zvláště v zimních měsících. Nevhodné potraviny Nevhodných potravin není obvykle mnoho. Většinou se snažíme najít vhodnou alternativu nebo množství tak, aby se původně nevhodná potravina mohla na jídelníčku objevit, ale v jiné kombinaci či menším objemu (14). Velmi striktně omezujeme příjem majonéz a tatarských omáček, které obsahují v průměru ve 100ml 2 500 kJ, kečupů či hořčic, které obsahují v průměru ve 100ml kolem 500 kJ, či smetanových zálivek a pochutin podobného typu. Z některých jídelníčků našich pacientů vyplývá, že spotřeba těchto typů potravin často přesahuje energii přes 5 000 kJ za týden. Další potraviny, které patří do skupiny „nedoporučené“, jsou uzeniny a párky. Obyčejný „dietní“ párek obsahuje ve 100 g energii kolem 1 000 kJ, průměrná klobása pak ve 100 g ukrývá kolem 1 500 kJ. Nezřídka si děti na večeři dají 300 g párků, 50ml kečupu, 2 krajíce chleba (nebo 2 rohlíky) a sklenici slazeného kolového nápoje. Taková večeře nejen že lehce přesáhne 50–60% odpovídající denní energetické potřeby dítěte, ale výrazně převyšuje také doporučenou spotřebu kuchyňské soli a nasycených tuků (13). Tolik kritizovaný vysoký podíl mouky v ČR prodávaných uzenin je z tohoto pohledu zanedbatelný. Další velkou skupinou rizikových potravin jsou různé laskominy a sladkosti. Snažíme se naučit děti preferovat čokoládu s vysokým obsahem kakaa, i když musíme říci, že čokoláda s vysokým obsahem kakaa je vlastně energeticky bohatší než ta s obsahem kakaa výrazně menším. Základním rozdílem je zde opačný poměr cukrů a tuků, ale i skutečnost, že dítě (i dospělý) zcela bez problémů sní celou krabici „čokoládových“ bonbónů či tabulku „nekvalitní“ čokolády, ale sníst na posezení celou tabulku 90% čokolády dokáže jen málokdo. Velkým a podceňovaným problémem je u cukrovinek jejich energetická denzita, protože tolik oblíbené čokoládové oplatky většinou obsahují na 100 g více než 2 200 kJ. To je mimochodem energie rovnající se porci 4–5 rohlíků nebo průměrné porci smaženého řízku s vařenými brambory. Poslední skupinou jsou ořechy a smažené slané výrobky (chipsy, krekry, tyčinky). Zde platí jednoduchá mnemotechnická pomůcka. Oříšky jako „Popelka“. Tedy obrazně tři ořechy za den, tj. porce do 20 g. Je pravdou, že ořechy obsahují mnohé zdraví prospěšné látky, ale jsou také
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=