Variabilita EKG nálezů ve vnitřním lékařství a pediatrii

22 Variabilita EKG nálezů ve vnitřním lékařství a pediatrii I Obecná část Rychlost vedení vzruchu Tawarovými raménky až ke svalovině komor je ve všech částech stejná a současný mírně šroubovitý svalový stah myokardu od hrotu směrem vzhůru zajišťuje optimální vypuzování krve z komor do arteriálního a plicního řečiště. Jakékoliv narušení geometrie tohoto stahu vede ve svém důsledku k poklesu srdečního výkonu.  Přídatné spoje – kromě popsaného systému převodu vzruchu existují indivi- duálně různě vyvinuté přídatné spoje. Přímé atrioventrikulární spojení, které může být lokalizováno kdekoliv mezi síněmi a komorami se obecně nazývá Kentův svazek a je morfologickým podkladem pro vznik WPW syndromu. Nodofascikulární spojení nazývané Mahaimovým svazkem je přetrvávající pozůstatek ontogeneticky založeného pravostranného převodního systému. Další spoje mohou mít charakter svazků nodo-ventrikulárních či fascikulo- ventrikulárních. Jako Jamesův svazek je nazývána větev z tractus internodalis posterior obcházející AV uzel. Všechny tyto svazky se mohou uplatnit při vzniku atrioventrikulárních reentrálních tachykardií. Literatura  Anderson RH, Ho SY, Becker AE. Anatomy of the human atrioventricular junction revise. Anat Rec 2000; 260: 81–91.  Aschoff L. Referat über die Herzstorungen in ihren Beziehungen zu den Spezifischen Muskelsystem des Herzens. Verh Dtsch Pathol Ges 1910; 14: 3–35.  Bazett JC. An analysis of time relation of electrocardiograms. Heart 1920; 7: 353–367.  Cabrera JA, Sanchez-Quintana D, Ho SY, et al. The architecture of the atrial musculature between the orifice of the interior caval vein and tricuspid valve: the anatomy of the isthmus. J Cardiovasc Electrophysiol 1998; 9: 1186–1195.  Di Francesco D. The role of the funny current in pacemaker aktivity. Circ Res 2010; 106: 434–446.  Einthoven W. Weiteres über das elektrokardiogram. Pflüger’s Arch. 1908; 122: 517–584.  Goldberger AL. Clinical Electrocardiography: A Simplified approach, 7 th ed. St. Louis, Mosby/Elsevier, 2006.  Goldberger E. The unipolar lead electrocardiography. Philadelphia 1947.  His W Jr. The story of the atrioventricular bundle with remarks concerning embryonic heart activity. J Hist Med 1949; 4: 319–333.  His W Jr. Die Thätigkeit des embryonalen herzens und deren bedeutung für die lehre von der herzbewegung biem erwachsenen. Arb aus d med Klink zu Leipzig 1893; 1: 14–49.  Inoue S, Becker AE. Posterior extensions of the human compact atrioventricular node. A neglected anatomic feature of potential clinical significance. Circulation 1998; 97: 188–193.  James TN, Sherf FL. Specialized tissue and preferential conduction in the atria of the heart. Am J Cardiol 1971; 28: 414–427.  James TN. The connecting pathways between the sinus node and A-V node and between the right and left atrium in the human heart. AmHeart J 1963; 66: 498–508.  James TN. The tendons of Todaro and the „triangle of Koch“ lessons from epo- nymous hagiolatry. J Cardiovasc Electrophysiol 199; 10(11): 1478–1496.  Josephson ME. Clinical cardiac electrophysiology: Techniques and interpreta- tions (2 nd ed.) Lea & Febiger, Armonk (NY) 1993.  Keith A, Flack MV. The auriculo-ventricular bundle of the human heart. Lancet 1906; 2: 359.  Koch W. Weitere Mitteilungen uber den Sinusknoten des Herzens. Verh Dtsch Ges Pathol 1909; 13: 85–92.  Scherlag BJ, Lau SH, Helfant RH, et al. Catheter technique for recording His bundle activity in man. Circulation 1969; 39: 13–18.  Silverman ME, Holiman A. Discovery of the sinus node by Keith and Flack: on the centennial of their 1907 publication. Heart 2007; 93: 1184–1167.  Surawicz B, Knilans TK. Chou’s Electrocardiography in Clinical Practice, 5 th ed. Philadelphia, Saunders, 2001.  Tawara S. Das Reizleitungssystem des Säugetierherzens. Eine Anatomisch- Histologische Studie Über das Atrioventricularbündel und die Purkinjeschen Fäden. Gustav Fischer, Jena 1906.  Wenckebach KF. Zur analyze der unregelmässigen Pulses. Ztschr klin Med 1899; 36: 181.  Wilson FN, Johnston FD, MacLeod AG, Barker PS. Electrocardiograms that repre- sent the potential variations of a single electrode. Am Heart J 1934; 9: 447–458.  Wilson FN, Johnston FD, Rosenbaum FF, et al. The precordial electrocardiogram. Am Heart J 1944; 27: 19–85.  Zipes DP, Jalife J (Eds.), Cardiac Electrophysiology; FromCell to Bedside, Saunders, Philadelphia 1990.