Oftalmologie pro praxi 2020

SOLEN | 11 ve formě planých neštovic. Viry HSV a VZV dá- le přetrvávají latentně v nervových buňkách (v případě očního postižení nejčastěji ganglion trigeminale), virus CMV v myeloidních proge- nitorových buňkách. Průběh recidivy může být jednorázový nebo chronicky relabující. Spouštěčem může být mnoho faktorů, na- příklad imunosuprese, psychický stres, přímé trauma a oční operace, expozice UV záření, nošení kontaktních čoček nebo hormonální změny včetně menstruace (2). Děti jsou postiženy recidivujícím herpetic- kým zánětem předního segmentu oka v 7 %, a to pravděpodobně v důsledku infekce matky během těhotenství. Latentní infekce přetrvává v nervové tkáni a dochází k reaktivaci během dětství (3, 4). Pokud není herpetická infekce předního segmentu oka provázena aktuálně či anamne- sticky výsevem typických puchýřků v oblasti dermatomu 1. větve n. trigeminus, nelze z kli- nického nálezu určit typ herpesviru. Nejčastěji je etiologie HSV, dále VZV a nejméně často CMV. VZV infekce častěji postihují starší je- dince (65 let verzus 34 let u HSV) a mají menší tendenci k recidivám oproti HSV. U pacientů s VZV byla během přední uveitidy deteková- na v předněkomorové tekutině vyšší virová nálož oproti HSV a CMV (5). Konečná prognó- za výsledné zrakové ostrosti je u HSV a VZV srovnatelná (6). Klinický obraz Oční postižení je zpravidla jednostranné, oboustranný výskyt se udává u 1,3–12 % paci- entů, většinou mladšího věku, imunosuprimova- ných nebo atopiků (2, 7). HSV a VZV infekce se na předním segmentu oka manifestují nejčastěji ve formě keratitidy, kterámůžemít formu epitelovou, stromální, endotelitidy a metaherpetického vředu (8). Epitelová léze(obrázek 1) může postupně pro- gredovat od tečkovitých defektůpřes dendritickou lézi až po geografický vřed. Stromální vřed rohovky (obrázky 2, 3) vzniká přímou invazí virů nebo imu- nitní reakcí. Stromální nekrotizující keratitida s infil- trací stromatu rohovky je projevemaktivní infekce a způsobuje defekt epitelu rohovky. Naproti tomu imunitní stromální keratitida (nazývaná také nene- krotizující či intersticiální)má obvykle intaktní epitel rohovky. V praxi se obamechanismy kombinují (2). V případě lokalizace léze při limbu rohovky je prů- běh infiltrace a vaskularizace rychlejší. Po odeznění aktivní infekce v některých případech přetrvává metaherpetický vřed rohovky (obrázek 4), což je Obr. 1. Epitelová dendritická léze rohovky u pacienta s recidivující keratitidou (A), která vynikne po barvení fluoresceinem (B) A B Obr. 2. Stromální vřed rohovky u pacienta s recidivou HSV1 keratitidy, aktivní vaskularizace směřuje k lézi (A), stav těsně po našití amniové membrány (B), stav 6 měsíců po našití amniové membrány (C) A B C Obr. 3. Recidiva herpetické keratouveitidy s hypo- pyon, stromální vřed rohovky s aktivní vaskularizací přes limbus