Oftalmologie pro praxi 2020

30 | www.solen.cz edém papily ZN může být náhodným nálezem a jeho pozorování teprve spouští kaskádu dalších nutných vyšetření. V každém případě musíme vždy vyloučit přítomnost městnavé papily (MP) (obrázek 3), respektive edém terče ZN prováze- jící patologické zvýšení nitrolebního tlaku. To je obvykle způsobeno intrakraniálními změnami, kdy dochází ke zvýšení objemu hmot v nitrolebí a v tomto limitovanémanatomickémprostoru pak logicky k zvýšení tlaku. Nejčastějším původcem tohoto patofyziologického procesu jsou nitrolební tumory, ale může to být také krvácení do moz- ku nebo edém vznikající v reakci na ischemickou příhodu mozku. Městnavou papilu tak obvykle doprovází další symptomy. Časté bývá spontánní zvracení. Nemocní si obvykle stěžují na bolesti hlavy, které semohou zhoršovat vleže. Ruku v ruce s těmito projevy se u pacientů zhoršuje nálada a může být přítomna až emoční labilita. Z oční symptomatologie se mohou objevovat změny ve vidění postihující zorné pole, bolesti okolí očí a za očima, rozmazané vidění, někdy také diplo- pie pocházející nejčastěji z parézy VI. hlavového nervu. Anamnéza by měla být zaměřena na výše popsanou symptomatologii, ale také na možné související choroby. Podstatné jsou informace, zda je pacient migrenik, neléčí-li se pro poruchy krevního tlaku, nemá diabetes, či zda je v anam- néze malignita. Při vyšetření zjišťujeme hodnotu zrakové ostrosti a vyšetřujeme zorné pole. Při MP bývá zraková ostrost solidní a na perimetru se často objevuje rozšíření Mariottova bodu (slepé skvrny), ale také omezení zorného pole zejména v případě chroničtějšího trvání otoku terče ZN. Po oftalmologickém vyšetření, kde byla shle- dána přítomnost otoku papily ZN na obou očích, by mělo následovat včasné grafické vyšetření hlavy. V ideálním případě computerová tomo- grafie (CT) s kontrastní látkou nebo magnetická rezonance (MR). Dříve, než pacienta odešleme k tomuto vyšetření, bychom měli změřit krevní tlak, a to raději opakovaně. Oboustranný edém terče ZNmůže být přítomen jako součást nálezu hypertonické retinopatie, respektive hypertonické neuroretinopatie (obrázek 4). V diferenciální dia- gnostice nám rozhodování o původu edému pa- pily usnadní obvykle další hypertonické změny na sítnici v podobě cévních změn a patologických ložisek, jako je intraretinální krvácení a tvrdé figu- ry. I přes naměřený vysoký krevní tlak nelze zcela Obr. 2. Grafické zpracování měření peripapilární vrstvy nervových vláken sítnice na optické koherentní tomografii, směrem shora dolů je na jednotlivých scanech znázorněn pokles tloušťky vrstvy nervových vláken doprovázející pokles otoku terče ZN