Oftalmologie pro praxi 2020

38 | www.solen.cz Pooperační péče v ambulantní praxi MUDr. Zuzana Šillová, FEBO Oční oddělení, Univerzitní nemocnice L. Pasteura Košice Pooperační péče v ambulantní praxi představuje nedílnou část terapie navazující na chirurgický zákrok. Rozsahdnes realizovaných výko- nů formou ambulantní chirurgie vyžaduje stále větší spolupráci mezi chirurgema ambulantnímoftalmologem. V tomto sdělení budou nastíněny základní principy vyšetření a léčby u pacientů po pars plana vitrektomii, antiglaukomových zákrocích a operaci katarakty. Klíčová slova: vitrektomie, trabekulektomie, operace katarakty, ambulantní praxe. Postoperative care in outpatient practice Postoperative care in outpatient practice is an integral part of therapy following surgery. The spectrumof today's procedures in the form of outpatient surgery requires increasing cooperation between the surgeon and the outpatient ophthalmologist. This paper will outline the basic principles of examination and treatment in patients after pars plana vitrectomy, antiglaucoma procedures and cataract surgery. Key words: pars plana vitrectomy, trabeculectomy, cataract surgery, outpatient practice. Péče o pacienty po vitrektomii Vitrektomie je indikována pro širokou škálu diagnóz, od ambulantních zákroků pro sklivcové opacity, makulární chirurgii, až po složité nálezy u pacientů s proliferativní diabetickou retinopa- tií, nebo totální amocí sítnice spolu s proliferativ- ní vitreoretinopatií (PVR) (obrázek 1). V závislosti od výkonu se pacienti mohou výrazně lišit po- operačním nálezem nebo výskytem komplikací. Po vstupu do ambulance, před zahájením vlastního vyšetření, jsou potřebné informace pa- cienta o jeho subjektivním vnímání obtíží nebo zrakové ostrosti, které námmohou pomoci rychleji zjistit nebo odhalit možné komplikace. Například u pacienta s plynovou tamponádou je dobré být informován o vnímání „hladiny plynu“, výpadu v zorném poli, který by měl mizet shora dolů. Při opětovném výpadu v horních částech zorného pole nás tato informacemůže přivést k odchlípení sítnice v dolních kvadrantech, v místech, kde se již plynová tamponáda nenachází. Po vyšetření naturální zrakové ostrosti přistoupíme k vyšetře- ní korigované zrakové ostrosti, která při použití silikonového oleje představuje hyperopický po- sun přibližně +5 dioptrií (dpt) (rozptyl od +5,6 dpt do +1,7 dpt) u emetropa. Orientačně nám může pomoci i vyšetření zrakové ostrosti stenopeicky. Důležité jsou také informace o množství plynové tamponády (obrázek 2). Pokud překrývá makulu, zraková ostrost nemůže být vyšetřena. Při pro- vádění extrabulbárních zákroků je nutné počítat s astigmatismema v případě cerkláže s myopizací v závislosti na její výšce. Vyšetření nitroočního tlaku (NOT), jehož hodnotamůže být ovlivněna nitrooč- ní tamponádou, je dobré konfrontovat s palpačním vyšetřením tonu bulbu a hodnocením klinického nálezu. Biomikroskopické vyšetření předního seg- mentu (obrázek 3) je zaměřeno na stav rohovky, hloubku přední komory, známky přední uveitidy, glaukomu nebo časnou progresi šedého zákalu, což nám v některých případech může zcela za- bránit ve vizualizaci fundu. Za těchto okolností je nutné doplnit ultrazvukové vyšetření bulbu na specializovaném pracovišti. U pacientů s plyno- vou tamponádou provádíme vyšetření v sedě, k posouzení stavu sítnice v místech bez tampo- nády. Při výraznější iritaci bulbu, pocitech řezání a přítomnosti stehu na spojivce provádíme jejich extrakci. Po aplikaci mydriatik (nevhodné při afakii se silikonovýmolejemnebo vysokémNOT) prová- díme vyšetření fundu pomocí panfundoskopické čočky. U pacientů po operaci v makulární krajině je důležité vyšetřit i periferii sítnice, kde se může nacházet trhlina nebo odchlípení sítnice, v případě perzistence reziduálního sklivce. Výkony v maku- lární krajině jsou téměř vždy spojeny s přítomností pooperačního edému neuroretiny, který může přetrvávat několik týdnů. Výši edému v makule sledujeme optickou koherentní tomografií (OCT)‚ podle dostupnosti na klinickém pracovišti nebo v ambulantní praxi. U pacientů po amoci sítnice, v případě plynové tamponády, se zaměříme na kolorit a vzhled sítnice předevšímmimo plynovou bublinu, kdemůže docházet k reamoci po uvolně- ní účinku vztlakové síly. Sítnice podplynem je až na výjimečné případy těžkých foremPVR podplynem KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: MUDr. Zuzana Šillová, FEBO, zuzanasilla@gmail.com Oční oddělení, Univerzitní nemocnice L. Pasteura Košice, Rastislavova 785/43, 040 01 Košice Článek přijat redakcí: 20. 9. 2020 Článek přijat k publikaci: 8. 11. 2020