Oftalmologie pro praxi 2020

44 | www.solen.cz Diagnostika zrakového vnímání ve školských poradenských zařízeních PhDr. Lenka Felcmanová, Ph.D. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, Praha Příspěvek se zaměřuje na diagnostiku zrakového vnímání v praxi školských poradenských zařízení. Představuje jednotlivé oblasti zrakového vnímání ve vývojovém pojetí a diagnostické úlohy, ve kterých lze úroveň rozvoje těchto oblastí posoudit. Přináší také přehled existujících diagnostických nástrojů využívaných speciálními pedagogy a psychology ve školských poradenských zaří- zeních a na školních poradenských pracovištích včetně kritického zhodnocení možností a limitů jejich využívání v podpoře dětí předškolního a školního věku. Klíčová slova: diagnostika, zrakové vnímání, speciální pedagogika, školské poradenské služby, specifické poruchy učení. Assessment of visual perception at educational counselling facilities The article focuses on the assessment of visual perception at school counselling facilities. It presents different areas of visual per- ception in the developmental concept and tasks that are used in the assessment of actual state of development of these areas. It also provides an overview of existing assessment tools used by special educators and psychologists in school counseling facilities and school counseling services provided by schools, including a critical evaluation of the possibilities and limits of their use in supporting children of preschool and school age. Key words: assessment, visual perception, special education, school counselling service, specific learning disabilities. Zrakové vnímání, společně se sluchovým vnímáním a prostorovou orientací, je dílčí funkcí podílející se na osvojování základních školních dovedností – čtení, psaní a počítání. Z toho důvodu je předmětem zájmu diagnostiky ve školských poradenských zařízeních v souvislosti s nástupem školní docházky a také při pode- zření na přítomnost specifických poruch učení. Specifické poruchy učení lze souhrnně definovat jako deficity uvedených dílčích funkcí, které se manifestují právě v komplexních procesech, kte- rými dovednosti čtení, psaní a počítání bezespo- ru jsou. V České republice tyto poruchy označu- jeme podle školní dovednosti, ve které se deficit projevuje, tzn. dyslexie je specifická porucha čtení, dyskalkulie specifická porucha matema- tických dovedností atd. V německy hovořících zemích (srov. 1) se můžeme setkat s pojetím deficitů dílčích funkcí, jako deficitů, které mají dopad na všechny školní dovednosti. Tedy např. deficit v zrakové diferenciaci tvarů má negativní dopad ve čtení – dítě může zaměňovat tvarově podobná písmena, v matematice se mu mohou plést číslice a jejich pořadí v čísle a k záměnám bude docházet i při psaní. Z pohledu zajištění adekvátní intervence tedy není až tak důležitá finální diagnóza specifické poruchy učení, ale zjištění, jaká dílčí funkce je oslabená, protože na tu je třeba zaměřit systematickou reedukaci. Složky zrakového vnímání V úvodu je třeba zdůraznit, že vnímání a na něm založené učení je komplexní proces, kte- rého se v různé intenzitě účastní vícero smyslů zároveň. Podstatou vnímání je integrace smys- lových informací do jednoho celku. V procesu zpracování zrakových informací spolu všechny níže uvedené složky velmi úzce souvisejí, navzá- jem se podmiňují a doplňují. Existující modely rozvoje zrakového vnímání rozlišují jednotlivé úrovně či fáze vývoje zrakového vnímání charak- terizované nabytím určité schopnosti v oblasti zpracování zrakové informace. Tyto modely vy- cházejí z předpokladu posloupnosti jednotlivých dílčích percepčních schopností. Nedostatečné ovládnutí určité schopnosti zabraňuje osvojení schopností následujících, vývojově vyšších (1, 2). Zjednodušeně tedy můžeme říci, že zrakové vnímání má (obdobně jako další dílčí funkce) více složek, jejichž rozvoj je hierarchicky uspo- řádán. Je-li oslabena složka vývojově nižší, bu- KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: PhDr. Lenka Felcmanová, Ph.D., lenka.felcmanova@cosiv.cz Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, Magdalény Rettigové 4, 116 39 Praha Článek přijat redakcí: 1. 9. 2020 Článek přijat k publikaci: 10. 12. 2020