Oftalmologie pro praxi 2020

SOLEN | 47 Diagnostika zrakového vnímání v praxi školských poradenských zařízení Diagnostika zrakového vnímání ve školských poradenských zařízeních je limitována dvěma zásadními faktory. Prvním z nich je čas, kdy po- radenský pracovník musí v rámci stanoveného času provést diagnostiku vícero oblastí. Při dia- gnostice školní zralosti je to vedle sluchového a zrakového vnímání prostorová orientace, late- ralita, grafomotorika atd. Diagnostik musí tedy vymezený čas, který s dítětem tráví, maximálně vytěžit, aby o něm získal co nejvíce informací. Tato skutečnost obvykle brání detailnější dia- gnostice jedné konkrétní oblasti (pakliže není jediným důvodem vyšetření). Druhým faktorem je pak využívání úzce zaměřených a většino- vě zastaralých diagnostických nástrojů. Užíván je např. Reverzní test A. W. Edfelda v úpravě Malotínové (1968) zaměřený na zhodnocení zrakové diferenciace jednoduchých symbolů. Úkolem je určit, zda je prezentovaná dvojice symbolů shodná nebo se jednotlivé symboly liší detailem nebo otočením podle horizontální, resp. vertikální osy. Test nemá věkově diferen- cované normy. Obsahuje pouze hrubé skóry diferencované do čtyř kategorií, přičemž je sta- novena bodová hranice, která značí, že dítě není zralé pro čtení. Uvedené bodové hodnocení však nelze u současné dětské populace využít. Test sestává ze čtyř stran monotematických úloh řazených s rostoucí obtížností. V praxi se ukazuje, že již po druhé stránce pozornost a motivace dětí vyplňovat test značně klesá, což výrazně ovlivňuje výsledek testu. Dalším testem, který mají školská poradenská zařízení k dispozici, je Vývojový test zrakového vnímání Marianne Frostigové z roku 1973. Jedná se o test zaměře- ný na více oblastí zrakového vnímání. Původní verze, která je v České republice stále jako jediná využívána, obsahuje 72 položek zaměřených na vizuo-motorickou koordinaci (úkolem je vést nepřerušovanou čáru ve vymezeném prosto- ru – „tunelu“), diferenciaci figury a pozadí (dítě vyhledává stanovené tvary na rušivém pozadí a obkresluje navzájem se překrývající geometric- ké tvary), vnímání konstantnosti tvaru (úkolem je označit stanovený geometrický tvar, který je buď součástí komplexnějšího obrázku nebo je různě natočen v prostoru), diferenciaci pozice tvaru v prostoru (děti v řadě vyhledávají obrázky, které se liší otočením podle horizontální a vertikální osy) a vnímání prostorových vztahů (úkolem je spojit body v síti podle stanoveného vzoru). Položky testu jsou diferencované podle věku dětí. Test je určen dětem ve věku od 4 do 10 let. Zatímco v zahraničí tento test prošel vývojem a k dispozici je již jeho značně pozměněná 3. verze, v České republice je stále k dispozici prv- ní verze, jejíž věkově diferencované normy již nelze na současnou dětskou populaci uplatnit. Poradenské pracovníky od jeho využívání odra- zuje také relativně velká časová náročnost admi- nistrace. Dalším testem, který je využíván k dia- gnostice zrakového vnímání, je Test obkreslování Matějčka a Vágnerové, který se však zaměřuje vý- hradně na zhodnocení vizuo-motorické koordi- nace. Úkolem je zde obkreslování obrazců podle vzoru. Obrazce jsou řazeny s rostoucí obtížností, zadání se liší podle věku dětí, přičemž normy testu jsou zpracovány pro děti od 5 do 12 let. Na oblast vizuo-motorické koordinace je zaměřena i Rey-Osterriethova komplexní figura, která se standardně zadává jako úloha k obkreslování, méně často k hodnocení zrakové paměti (klient je s časovým odstupem vyzván k opětovné- mu nakreslení figury, tentokrát podle paměti). Autorka článku na nedostatek aktuálních dia- gnostických nástrojů zaměřených na zrakové vnímání reagovala vytvořením Testu zrakového vnímání, který standardizovala v roce 2013 na vzorku 1 234 dětí ve věku pěti až sedmi let. Test zahrnuje 46 položek zaměřených na zrakovou diferenciaci pozice tvarů v prostoru, zrakovou syntézu, vnímání konstantnosti tvaru, rozlišování figury a pozadí a vizuo-motorickou koordinaci. Test však poradenskými zařízeními většinově využíván není. Diagnostiko-intervenční mate- riály od Sindelar (1, 11) obsahující diagnostické položky a navazující úlohy k reedukaci jsou také zastoupeny spíše sporadicky, protože předpoklá- dají souvislejší práci s dítětem, na kterou bohužel mají poradenská zařízení stále méně času. K dia- gnostice školní zralosti bývají využívány i další nástroje obsahující úlohy zaměřené na zrakové vnímání, které neobsahují věkově diferencované normy, ale stanovují, co by dítě v jakém věku mělo umět (např. 22). Subtesty zahrnující zrakové vnímání ob- sahuje také diagnostická baterie Learning Propensity Assessment Device (LPAD) určená k dynamické diagnostice učebního potenciálu, jejímž autorem je Reuven Feuerstein. Dynamické vyšetření se zaměřuje na zhodnocení potenci- álu rozvoje diagnostikovaného jedince na zá- kladě zprostředkování administrátorem. Baterií není hodnocen aktuální stav, ale sleduje, jaké jsou potenciální možnosti rozvoje diagnosti- kovaného a za jakých okolností je lze rozvíjet. Feuersteinova teorie deficitů kognitivních funkcí detailně analyzuje proces elaborace úkolu, při- čemž si všímá deficitů spojených s jednotlivými fázemi vypracování úkolu. Mezi deficity spojené s vnímáním jsou řazeny povrchnost vnímání, deficity v orientaci v prostoru a čase, deficity ve schopnosti zachovat konstantnost jevů či defi- cit ve schopnosti vnímat více zdrojů informací současně. Feuersteinovo pojetí deficitů kogni- tivních funkcí je mimořádně přínosné pro oblast vzdělávání a intervenčních aktivit zaměřených na rozvoj kompetence k učení. Jedním ze sub- testů baterie je již zmiňovaná Rey-Osterriethova figura, princip využití úlohy je však odlišný od standardizovaného testu. V rámci dynamické diagnostiky je využívána metoda test-retest, přičemž mezi prvním a druhým testem je rea- lizována intervence diagnostikem zaměřená na zprostředkování strategie postupu řešení této komplexní úlohy. V retestu se ověřuje dopad realizovaného zprostředkování, tedy posun, kte- rého se diagnostikovanému podařilo dosáhnout na základě zprostředkování. Další ze subtestů s názvem Uspořádání bodů obsahuje polož- ky zaměřené na vizuo-motorickou koordinaci, úkolem je spojovat čárou body do stanovených tvarů – čtverců a trojúhelníků. Baterie obsahuje také subtest zaměřený na zrakovou pozornost, jehož autorem je Jean Maurice Lahy. Úkolem je rychle vyhledávat symboly podle stanoveného vzoru. Subtest asociativní vybavování je zaměře- ný na zrakovou a asociativní paměť. Úkolem je vybavení si objektu z paměti na základě různých typů vodítek (např. detailu či prostřednictvím vi- zuálně a verbálně funkčního zástupce). Test pro- storového učení se zaměřuje na oblast paměti pro prostorové uspořádání zrakových podnětů (pěti až sedmi křížů umístěných ve čtvercové síti o 25 polích). U všech subtestů baterie platí, že zprostředkování je cíleno na osvojení efektivní strategie realizace úkolu, která je obecně pře-