Oftalmologie pro praxi 2021

SOLEN | 25 fektologem ukončena. Celková doba antito- xoplazmové léčby dosáhla u naší pacientky 28 dní. V prvních dnech po nasazení celkové léčby pociťovala pacientka nevolnost a zvra- cela. Tyto vedlejší účinky léčby odezněly po snížení dávek celkové terapie a nasazení an- tiemetika. Po měsíci terapie se již pacientka na další naplánovanou kontrolu nedostavila. Diskuze Incidence parazitárního onemocnění vy- volaného Toxoplasmou gondii se celosvětově odhaduje na 25–30 %. Nejčastější oční kom- plikací je OT, avšak incidenci očních projevů toxoplazmózy nelze přesně odhadnout, jeli- kož mnoho případů může proběhnout zcela asymtomaticky a zůstávají klinicky němé. Rozhodující je včasné rozpoznání sympto- matických pacientů a neodkladné zahájení terapie. V diagnostice suspektní aktivní zrak ohrožující toxoplazmové léze nejvíce napo- máhá možnost multimodálního zobrazení. V současnosti je to především kombinace barevné fotografie, OCT a FAF (4, 5, 6, 7, 12). U naší pacientky jsme nezaznamenali rozpor mezi již v literatuře popsanými projevy OT těmito technikami. Granulomatózní léze se však mohou vyskytovat i v periferii sítnice, a to často asymptomaticky i v aktivní fázi. Periferní toxoplazmová ložiska ve většině případů neohrožují zrakové funkce a jejich aktivita spontánně odeznívá. Klinicky pak zůstávají přítomny chorioretinální jizvy doprovázené atrofií (3). V těchto případech proto není cel- ková léčba přínosem. Lokální kortikosteroidní léčba má význam pouze při projevech přední uveitidy (13). Laboratorní diagnostika má stále podpůrný význam. Rozhodující je především průkaz antitoxoplazmických IgG a KFR, dá- le je vhodné doplnit sérologický vývoj titru protilátek (především IgA a IgM ) (9, 14, 15, 16). V naší kazuistice toto kontrolní sérologické vyšetření protilátek, které je vhodné provádět za cca 3–4 týdny po prvním vyšetření, chybí. Pacientka se na kontrolu po ukončení léčby již nedostavila. Další možností diagnostiky je PCR toxoplazmové DNA, a to odběrem vzorku sklivce. Tato možnost přichází v úvahu spíše v diagnosticky sporných případech (17, 18). V našem případě indikována nebyla. Za standardní a v našempřípadě i zvolené léčebné schéma je stále považována kombi- nace pyrimethaminu (Daraprim) se sulfadia- Obr. 6. Fundus fotografie – vymizení aktivity juxtafoveolárního ložiska s reziduálním porušením pigmentového listu (problednutí pod horní temporální cévní arkádou je spíše artefaktem– nejedná se o okluzivní vaskulitidu); OCT i s hodnotou zrakové ostrosti, ústupemsklivcové i retinální zánětlivé reakce, patrné pozánětlivé snížení vrstvy fotoreceptorů a porušení linie RPE Obr. 7. Sled OCT skenů v týdenních intervalech