Oftalmologie pro praxi 2021

6 | www.solen.cz Amoce sítnice a jejich řešení MUDr. Zuzana Šillová, FEBO Oční oddělení, Univerzitní nemocnice Louisa Pasteura Košice Amoce sítnice je stav, kdy z různých příčin dojde k separaci neuroretiny od retinálního pigmentového epitelu. Na základě etiologie odchlípení rozlišujeme amoci rhegmatogenní, trakční a exsudativní. V tomto sdělení budou popsány výše uvedené formy amoce, jejich příznaky a doporučené terapeutické postupy. Klíčová slova: amoce sítnice, trhlina, trakční ochlípení sítnice, exsudativní amoce. Management of retinal detachment Retinal detachment is a condition of separation of neuroretina from retinal pigment epitethelium from different conditions. According to ethiology of retinal detachment, we distinguish rhegmatogenous, tractional and exsudative detachment. In this paper, the following forms of retinal detachment, their symptoms and recommended therapeutic procedures will be described. Key words: retinal detachment, horseshoe tear, tractional retinal detachment, serous detachment. Amoce sítnice je odloučení neurosen- zorické části sítnice od retinálního pigmen- tového epitelu (RPE). V této oblasti dochází ke kumulaci subretinální tekutiny, která je zkapalněným sklivcem nebo exsudátem, či transudátem choroideálních cév. Základní roz- dělení odchlípení sítnice je na rhegmatogenní, trakční a exsudativní. Rhegmatogenní odchlípení sítnice U rhegmatogenního odchlípení sítnice hraje důležitou roli vznik trhliny (rhegma) či díry sítnice v oblastech zvýšené vitreoretinální trakce. Následně dochází k průniku zkapal- něného sklivce do subretinálního prostoru. Podmínkou vzniku tohoto stavu je alespoň parciální ablace zadní plochy sklivce. Místa, která se vyznačují zvýšenou vitreoretinální trakcí, lokalizovaná nejčastěji mezi ora serrata a ekvátorem, doprovázená zvýšeným rizikem vzniku trhliny, jsou označována jako periferní maligní degenerace. Patří sempředevším latti- ce degenerace (mřížkovitá), snailtrack dege- nerace (šnečí stopy) a podle některých autorů i white without pressure (bílé bez tlaku). Pacienti s lattice degenerací (8 % popula- ce) a příznaky akutní ablace zadního sklivce (záblesky, jiskření, saze) vyžadují pravidelné kontroly a musí být poučeni o příznacích od- chlípení sítnice. Pokud je vznik trhliny prová- zený krvácením nebo přítomností pigmentu ve sklivci, je u těchto pacientů vyšší riziko vzniku amoce. Za nejrizikovější se považuje perioda 6 týdnů od vzniku akutní ablace zad- ního sklivce. Laserové ošetření se doporučuje především při vzniku trhliny, případně profy- lakticky v místech degenerace u rizikových skupin pacientů (stav po amoci na druhém oku, oko po kontuzi bulbu, rozsáhlé degene- race, pacient před nitrooční operací). V případě vzniku lokální amoce sítnice v oblasti trhliny, která je již spojená s přítom- ností tmavé skvrny v zorném poli, je indiko- vaná pneumatická retinopexe. Ta může být provedena kryokoagulací nebo laserkoagulací s použitím plynové tamponády. Další mož- ností je provedení episklerální plombáže. U pseudofakických pacientů, případně při přítomnosti dalších asymptomatických trh- lin, je indikované provedení mikroincizní (25, 27 gauge) pars plana vitrektomie s ošetřením všech rizikových oblastí. Při progresi lokální amoce sítnice dochá- zí ke vzniku kvadrantové amoce (nejčastěji horní temporální kvadrant) spojené s výpa- dem v zorném poli (tmavý stín před okem, nepohybující se při pohybech oka). V případě ležící makuly se jedná o akutní stav vyžadují- cí neodkladnou operaci. V současnosti je na většině pracovišť metodou volby pars pla- na vitrektomie s instilací expanzního plynu. Pokud v této fázi není amoce léčená, dochází ke vzniku totální amoce sítnice s odchlípením makuly. Vzhledem k tomu, že odchlípená sítni- ce včasně podléhá degenerativním změnám fotoreceptorů, pigmentového epitelu i reduk- ci gangliových buněk, bývá u těchto pacientů horší prognóza a výsledná zraková ostrost (až KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: MUDr. Zuzana Šillová, FEBO, zuzanasilla@gmail.com Oční oddělení, Univerzitní nemocnice Louisa Pasteura Košice, Rastislavova 43, 041 90 Košice Článek přijat redakcí: 8. 7. 2021 Článek přijat k publikaci: 9. 9. 2021