ZAZNĚLO NA XXXVII. sjezdu českých a slovenských alergologů a klinických imunologů – On-line: 8.–9. 10. 2020

24 SOLEN www.solen.cz ZAZNĚLO NA XXXVII. SJEZDU ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH ALERGOLOGŮ A KLINICKÝCH IMUNOLOGŮ Isoprinosine a imunitní systém – důkazy o imunomodulačním účinku MUDr. Jaromír Bystroň, CSc. (Oddělení alergologie a klinické imunologie, LF UP a FN Olomouc) Na sympoziu společnosti Ewopharma prezentoval doc. Bystroň nové poznatky o antivirotiku inosinu pranobexu (Isoprinosine®), jehož imunomodulační účinky se využívají u řady virových infekcí. Inosin pranobex má doložený pozitivní imunomodulační účinek na nespecifickou i specifickou imunitní odpověď. Aktivuje NK buňky, které jsou schopny rozpoznávat infikované buňky a ničit je. Kromě toho urychluje prezentaci antigenu a spouští adaptivní imunitní odpověď. Nově bylo prokázáno, že zvyšuje „viditelnost“ infikovaných buněk proNK buňky prostřednictvímexpreseNKG2Dna jejich povrchu. Inosin pranobex prokázal účinnost při léčbě akutních virových respiračních onemocnění. Uplatňuje se i u imunosuprimovaných pacientů. Proti virem napadeným buňkám působí rychle a konzistentně. Jeho podávání je třeba zahájit včas před rozvojem závažného stavu. Reakce imunitního systému proti virům Lidský imunitní systémdisponuje dvěma ka- tegoriemi imunitní odpovědi. Patogen při vstupu do organismu nejprve naráží na přirozenou ne- specifickou imunitu, a to v první linii na bariéru tvořenou kůží či sliznicí a chemickými látkami přítomnými na těchto tkáních. Pokud přes tuto bariéru pronikne, čelí ve 2. linii útoku fagocytu- jících buněk, jako jsou makrofágy, dendritické buňky, granulocyty a Langerhansovy buňky, a také chemických látek v podobě interferonů či komplementu. Zřejmě nejdůležitější třídu leu- kocytů v rámci přirozené imunity a obrany proti virům představují tzv. NK (natural killer) buňky, které likvidují virem napadené buňky. Při vyšší virové náloži viru se do obranné reakce orga- nismu zapojuje následně adaptivní specifická (získaná) imunita, při které se uplatňují protilátky produkované B lymfocyty a buněčná obrana v podobě souhry cytotoxických, pomocných a supresorových T lymfocytů (1). Mechanismy vrozené imunity představují tedy první bariéru proti infekci, která reaguje na patogen v řádu hodin. Vývoj adaptivní odpovědi vyžaduje vzá- jemnou komunikaci mezi oběma typy imunitní reakce. Při nízké virové náloži se adaptivní imunita vůbec nemusí uplatnit (2). Inosin pranobex – dosavadní poznatky Inosin je přírodní purin přítomný v potra- vě. První syntetický derivát purinu, inosin pra- nobex, byl poprvé uveden na trh v roce 1971 v Argentině a v současné době je k dispozici ve více než 30 zemích světa jako antivirotikum s imunomodulačním účinkem. V roce 1982 získal Galénovu cenu za lék roku. Dnes je dodáván pod různými obchodními názvy jako Isoprinosine, Immunovir, Viruxan, Virustop atd. Dvě aktuální práce českých autorů (3, 4) shr- nují dosavadní poznatky publikované o inosin pranobexu v odborné literatuře a ukazují, že jde o klíčovou molekulu v boji proti široké škále virových infekcí i neinfekčních onemocnění. Bylo prokázáno, že inosin pranobex příznivě ovlivňu- je imunitní systém člověka. Zesiluje proliferaci T lymfocytů a aktivitu NK buněk, zvyšuje hladinu prozánětlivých cytokinů, a tím obnovuje ne- dostatečnou imunitní odpověď u imunosupri- movaných pacientů. Kromě toho může ovlivnit hladinu virové RNA a inhibovat tak množení široké škály virů. Díky imunomodulačním a an- tivirovým účinkům a bezpečnostnímu profilu je inosin pranobex v široké míře využíván v léčbě virových infekcí a dalších onemocnění včetně: „ subakutní sklerotizující panencefalitidy, „ infekce virem herpes simplex, „ infekce lidským papilomavirem, „ infekce virem lidské imunodeficience, „ chřipky a akutních respiračních onemocnění, „ cytomegalových infekcí a „ infekcí virem Epsteina a Barrové (4). Nové poznatky o imunomodulačním účinku inosinu pranobexu V posledních letech byly publikovány 2 další práce, které přinesly nové poznatky o inosin pranobexu. První z nich (5) doložila, že inosin pranobex podporuje rychlé a trvalé zvýšení po- čtu NK buněk. U poloviny sledovaných zdravých jedinců došlo ke zvýšení procentuálního podílu NK buněk z celkového počtu lymfocytů v peri- ferní krvi během 1,5 hodiny. Od 5. dne vykazovali vyšší procentuální podíl NK buněk téměř všichni dobrovolníci a toto ≥2násobné zvýšení přetrvá- valo i po ukončení studie. Nové zjištění, že inosin pranobex zvyšuje počet fenotypově schopných NK buněk, svědčí pro přínos léčiva u virových infekcí a naznačuje potenciál zvýšení počtu NK buněk u osob s poruchami imunity. Druhá studie, která byla publikována v le- tošním roce (6), ukázala, že zesílení cytotoxicity lidských NK buněk dosahuje inosin pranobex na- vozenímmetabolické aktivace a exprese NKG2D ligandů. NKG2D ligandy jsou indukované vlastní buněčné proteiny, které jsou nadměrně expri- movány infikovanými, transformovanými, senes- centními a stresovými buňkami. Jejich exprese je regulována různými cestami, přičemž mezi jednu z nejvýznamnějších patří reakce na poškození DNA. K upregulaci NKG2D vede genotoxický stres, zastavená replikace DNA, nebo špatně regulova- ná proliferace buněk při tumorigenezi či replikaci viru. Reakce na poškození DNA se tak podílí na upozorňování imunitního systému na přítomnost potenciálně nebezpečných buněk (7, 8). Zdá se tedy, že inosin pranobex nepůsobí jako aktivátor buněčné smrti viry napadených buněk, ale spíše jako její zesilovač. „Zviditelňuje“ buňky napadené virem, aby je mohly NK buňky likvidovat. Klinické důkazy o imunomodulačním účinku inosinu pranobexu Lze tedy shrnout, že inosin pranobex aktivuje NK buňky, jejichž počet zvyšuje již za 90 minut po podání léčiva a po 5 dnech podávání je jejich počet v periferní krvi mini- málně dvojnásobný. NK buňky jsou schopny rozpoznávat infikované buňky a ničit je. Tím se vrozená imunita významně podílí na destruk- ci buněk napadených virem již od počátku infekce a významně ovlivňuje prognózu naka- ženého. Rovněž bylo prokázáno, že inosin pra- nobex urychluje prezentaci antigenu a spouští adaptivní imunitní odpověď, tedy tvorbu virově specifických protilátek a cytotoxických T lym- focytů, které cílí na buňky infikované virem