ZAZNĚLO NA XXXVII. sjezdu českých a slovenských alergologů a klinických imunologů – On-line: 8.–9. 10. 2020

55 www.solen.cz SOLEN ZAZNĚLO NA XXXVII. SJEZDU ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH ALERGOLOGŮ A KLINICKÝCH IMUNOLOGŮ centra při Ústavech klinické imunologie a alergo- logie fakultních nemocnic (Praha, Plzeň a Hradec Králové). Pacienti s HAE jsou vedeni v registru PID a při výboru odborné společnosti ČSAKI vznikla pracovní skupina pro léčbu pacientů s diagnózou HAE. Společensky významná je taktéž spolupráce sObčanskýmsdruženímimunodeficitníchpacientů s HAE (www.hae‑imuno.cz; www.heajunior.cz). Systém péče o pacienty s HAE je shodný ve všech centrech a zahrnuje: pravidelné kontroly pa- cientů, kontrolu závažných atak a efektu terapie, or- ganizaci péče o pacienta při plánování invazivních výkonů, péče o gravidní pacientky s HAE a organi- zaci péče v období porodu, zajištění dlouhodobé profylaxe, zajištění léků pro akutní péči, spoluprá- ci s ošetřujícími lékař a rodinou vč. vyhledávání dalších ohrožených členů rodiny. Velký důraz je kladen na laboratorní diagnostiku onemocnění postavenou na analýze komplementového sys- tému vyšetření pokrevních příbuzných k odhalení asymptomatických členů rodiny a genetické vyšet- ření. Léčba HAE zasahuje do několika oblastí. Od terapie akutního stavu přes krátkodobou profylaxi před iatrogenními výkony až po dlouhodobou profylaxi u symptomatických pacientů. Léčba pacientů s HAE je nákladná a vyža- duje spolupráci s plátci péče. Pokud je však kauzální léčba známa, měla by být paciento- vi s HAE vždy poskytnuta, jinak se ošetřující lékař centra pro terapii HAE vystavuje riziku zanedbání péče. V českém registru pacientů s HAE zahrnujícím pacienty s nejvyššímpočtematak v roce 2019 (n = 20) převažují ženy (75 %) s potvrzenou genetickou mutací (70 %). Nejčastějším projevem onemoc- nění jsou GIT ataky následované končetinovými symptomy (obr. 8, 9) (34). Pro léčbu akutní ataky je v 50 % používán antagonista bradykininového receptoru B2 icatibant, kterým jsou pacienti vy- baveni formou k podkožní aplikaci. Závěrem lze shrnout, že HAE je vzácné a závažné onemocnění, které má výrazný vliv na kvalitu života pacientů a svými kom- plikacemi je ohrožuje na životě. V současné době je pro tyto pacienty dostupná centrová substituční i symptomatická léčba. Přestože o vzácné chorobě narůstá povědomí, stále HAE uniká včasné diagnostice. V současné době je v českém registru 172 pacientů, což znamená, že několik desítek pacientů nebylo zatím diagnostikováno. Postavení lanadelumabu v léčbě hereditárního angioedému MUDr. Marta Svobodová (Ústav imunologie 2. LF UK a FNMotol, Praha) V terapeutických úvahách u nemocných s HAE je nutno se soustředit na tři základní situ- ace: dlouhodobou profylaktickou léčbu (mini- malizace frekvence atak), léčbu akutní ataky HAE a krátkodobou profylaktickou léčbu (prevence akutní ataky při různých situacích – trauma, chi- rurgický zákrok, porod apod.; obr. 10). Dlouhodobá profylaxe je indikována u kli- nicky závažných stavů, které pacientům vý- razně zasahují do života a negativně ovlivňují jeho kvalitu. Do nedávné doby byla dostup- ná pouze terapie atenuovaným androgenem danazolem. Androgeny však není možné po- dávat v těhotenství, opatrnosti je třeba u dětí a žen fertilního věku. Méně účinnou variantou je podávání kyseliny tranexamové, ta pod- le současných odborných postupů již není doporučována. Od roku 2019 jsou k dispozici nové moderní léky: koncentrát C1 inhibitoru a lanadelumab. Lanadelumab je první registrovaná mo- noklonální protilátka určená k léčbě HAE. Jedná se o plně humánní imunoglobulin G1κ (IgG1κ), který se váže na kalikrein a inhibuje jeho funkci, čímž zamezí vzniku bradykininu a následnému otoku (obr. 11) (37–39). Hlavní klinickou studií zabývající se účinnos- tí lanadelumabu byla studie HELP (Hereditary Andioedema Long‑termProphylaxis), která probí- hala v letech 2016 a 2017 celosvětově v 41 zemích (40). Primárním cílem bylo porovnání účinnosti lanadelumabu v redukci počtu atak angioedému oproti placebu při dlouhodobé profylaxi po dobu 26 týdnů. Kromě toho se sledoval i počet atak vyžadujících léčbu a počty středně závažných až závažných atak. Pacienti (n = 125) byli rando- mizováni do 4 větví: lanadelumab 150mg každé 4 týdny, lanadelumab 300 mg každé 4 týdny, lanadelumab 300mg každé 2 týdny a placebo. Výsledky ukázaly, že zatímco v placebovém ra- meni měli pacienti téměř 2 ataky angioedému měsíčně, ve všech větvích s lanadelumabem byl jejich výskyt významně nižší, a to až 9× v závislosti podle podané dávky (obr. 12). Ve skupině s lanadelumabemdošlo k redukci počtu všech atak, včetně těch nejzávažnějších vyžadujících akutní léčbu, zlepšila se tedy i kvalita života. Celkem109 účastníků dokonce pokračova- lo v otevřené studii HELP OLE (open‑label), kam bylo kromě nich zařazeno 103 nových pacientů, jejímž cílembylo ověření bezpečnosti subkután- ně podávaného lanadelumabu. V rámci studie se mj. hodnotila efektivita léčby, bezpečnost domácí aplikace, bezpečnost a účinnost u pacientů, kteří Obr. 9. Lokalizace atak a jejich počet u nemocných s nejvyšším počtem atak HAE z registru pacientů PID (34)